Vilemína Luisa Bádenská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava kategorie, odkazy
drobné doplnění, wikifikace
Řádek 25:
 
== Biografie ==
Vilemína byla posledním z osmi dětí [[Bádensko-Württembersko|bádenského]] [[vévoda|vévody]] [[Karel Ludvík Bádenský (1755-1801)|Karla Ludvíka]] a jeho ženy [[Amálie Frederika Hesensko-Darmstadská|Amálie Frederiky Hesensko-Darmstadtské]]. Princezna byla vychovávána v izolaci od vnějšího světa, vyrůstala ve vřelém a intimním rodinném prostředí. Její starší sestra [[Karolína Frederika Vilemína Bádenská|Karolína]] se stala [[Bavorské království|bavorskou královnou]], další Luisa byla jako [[Luisa Bádenská|Jelizaveta Alexejevna]] [[Rusko|ruskou]] [[car]]evnou (manželka ruského cara [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]], druhátřetí, [[Frederika Dorotea Bádenská|Frederika]], manželkou [[Švédsko|švédského]] krále [[Gustav IV. Adolf|Gustava IV. Adolfa]]. Vilemína

=== seManželství provdala===
[[19. včervna]] roceroku [[1804]] se Vilemína provdala v [[Karlsruhe]] za hessenského korunního prince, pozdějšího hessenského velkovévodu [[Ludvík II. Hesensko-Darmstadtský|Ludvíka II. Hesenského.]]
 
Milostné aféry jejího manžela způsobily, že manželský pár posléze začal žít odděleně - po narození dvou dětí se Vilemína v roce [[1820]] usadila na [[zámek (stavba)|zámku]] [[Heiligenberg]] u [[Jugenheim]]u. Podle historicky ověřených zpráv (korespondence řady ministrů, vyslanců i panovníků včetně např. [[Viktorie (britská královna)|královny Viktorie]] nebo cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]]) tam záhy navázala milostný poměr se svým komořím [[August Ludwig von Senarclens-Grancy|Augustem Ludwigem von Senarclens-Grancym]]; ze vztahu, který lze označit za druhé manželství, se narodily čtyři děti, z nichž však jen dvě se dožily dospělosti. Ludvík II. Hesenský ve snaze uniknout skandálu uznal všechny tyto děti své manželky Vilemíny za svoje.
Řádek 33 ⟶ 36:
Stejně tak je Senarclens-Grancy považován za otce dcer Vilemíny Luisy - Alžběty (1821–1826), která zemřela v dětském věku, a [[Marie Alexandrovna|Marie]] (1824–1880). V roce [[1838]] cesarevič Alexandr Nikolajevič (pozdější car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]]) cestoval po Evropě a hledal manželku; seznámil se s tehdy čtrnáctiletou Marií, zamiloval se do ní a po třech letech ([[16. dubna]] [[1841]]) se s ní i přes námitky své matky [[Šarlota Pruská (1798 - 1860)|Alexandry Fjodorovny]] oženil, jsa si plně vědom skvrny na jejím původu. V té době ovšem již byla Mariina matka Vilemína pět let po smrti.
 
=== Potomci ===
==== Děti Ludvíka II. Hesenského ====
* [[Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský]], hesenský a rýnský velkovévoda (1806–1877)
* [[Karel Vilém Hesensko-Darmstadtský]] (1809–1877)
 
==== Děti Augusta von Senarclens-Grancyho ====
* princezna Alžběta Hesensko-Darmstadtská (1821-1826) - zemřela v útlém věku;
* mrtvě narozená dcera (1822)