Kostel svatého Václava (Břeclav): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řazení v kat. |
m Robot opravil přesměrování na T. G. Masaryk - Změněn(y) odkaz(y) na Tomáš Garrigue Masaryk; kosmetické úpravy |
||
Řádek 37:
Kostel se nachází na náměstí, na místě původního [[Baroko|barokního]] kostela z poloviny [[18. století]]. Ale ještě dříve, před tímto barokním kostelem zde stál [[Románský sloh|románský]] kostel, později přestavěn v [[Gotický sloh|gotickém]] slohu.
== Historie ==
=== Původní kostel ===
Nejstarší kostel na území Břeclavi byl asi z 2. poloviny [[9. století]]. Tento kostel byl součástí areálu velmožského dvorce. Nejstarší jeho popis je z roku [[1673]] a zní takto: byl kamenný, měl plochostropou loď a klenuté kněžiště. Hlavní oltář byl zasvěcen [[Panna Maria|Panně Marii]] a boční oltáře [[Filip (apoštol)|sv. Filipovi]], [[Jakub Větší|sv. Jakubovi]] a [[Antonín z Padovy|sv. Antonínu Paduánskému]]. Zbořen byl možná v roce [[1736]] (městečko by ovšem muselo být 20 let bez kostela).
Řádek 45:
Při leteckém útoku na město [[20. listopadu]] [[1944]] byl kostel poškozen zvenku i zevnitř; rekonstrukce byla nicméně realizovatelná. Na opravu se shromáždilo 1 327 000 Kč, místní [[Komunismus|komunisté]] nicméně nechali roku [[1946]] pozůstatky kostela odstranit. Farnost měla od roku [[1945]] pronajatý sklad [[Cukrovar|cukrovaru]], který si poté provizorně upravila pro [[Liturgie|liturgické]] účely; ale i tento objekt jí byl odňat v roce [[1974]]. Nakonec se k liturgii užívala pouze nádražní novogotická [[kaple]] sv. Cyrila a Metoděje, postavená knížetem [[Alois z Liechtenštejna|Aloisem z Liechtenštejna]].
=== Nový kostel ===
Nový kostel, který byl postaven skoro po 50 letech se nachází na náměstí [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G.
== Popis kostela ==
V trojdílné věži se nachází tři [[zvon]]y. Toto trojvěží znázorňuje [[Nejsvětější Trojice|Nejsvětější Trojici]] a pohledem z města připomíná sepjaté ruce. Kostel je dlouhý 44,5 m a široký 27 m. Jako stavební materiál posloužil [[železobeton]]. Střecha je z [[Měděný plech|měděného plechu]]. Interiér kostela je vytvořen se snahou o souzvuk moderní architektury a starého umění (zvláště [[Gotika|gotiky]] a [[Baroko|baroka]]). Vznikl za spolupráce několika výtvarníků, na koncepci se podílel i farář J. Ondráček. Pražský umělec [[Karel Stádník]] navrhl [[oltář]] z bělošedého italského mramoru, [[ambon]] a [[sedes]]. Stejný oltář nalezneme také v bazilice sv.Markéty v Praze - Břevnově. Nad oltářem visí jednoduchý kříž, který společně s trojdílnou věží se třemi zvony symbolizuje Nejsvětější Trojici. Tento kříž je kopií kříže postranního oltáře kostela Matky boží před Týnem v Praze. Kruh, jenž uzavírá podvěží je ozdoben holubicí, která má v zobáku [[eucharistie|eucharistii]] a je symbolem [[Duch svatý|Ducha svatého]]. Nachází se zde také socha [[Panna Marie|Panny Marie]], kopie gotické [[Madona|madony]] ze [[Strakonicko|Strakonicka]].
Řádek 66:
</gallery>
== Zdroje ==
* {{Citace monografie
| korporace = Farní kostel sv. Václava
| odkaz na korporaci = Břeclav
| |||