Petronius: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MystBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot odebral: hu:Petronius
→‎Život: Petronius je hlavním hrdinou v románu Jarmily Loukotkové "Není římského lidu". V románu Henryka Sienkiewicze také vystupuje.
Řádek 5:
[[Tacitus]] ve svých Análech (XVI, 18 a násl.) uvádí, že Petronius byl [[prokonzul|prokonzulem]] v [[Bithýnie|Bithýnii]]. Prokonzul Titus Petronius byl osobním přítelem [[císař]]e [[Nero|Nerona]], který jej učinil „rozhodčím ve věcech vkusu“ (''arbiter elegantiarum''). Po neúspěšném [[Pisonovo spiknutí|Pisonově pokusu]] o [[státní převrat]] ho [[pretoriánský prefekt]] [[Tigellinus]], který byl jeho konkurentem v boji o císařovu přízeň, obvinil z účasti na spiknutí. Petronius byl tak v roce [[66]] n.l. přinucen spáchat sebevraždu. Ještě před svou smrtí podle [[Tacitus|Tacita]] napsal [[Nero|Neronovi]] dopis na rozloučenou, ve kterém podrobně vypsal císařovy zločiny a vypsal spolupachatele. [[Tacitus]] zdůrazňuje stoický charakter Petroniovy sebevraždy, když uvádí, že po stvrzení inkriminovaného dopisu nezapomněl zlomit svůj pečetní prsten, aby zabránil jeho zneužití.
Petronius je hlavním hrdinou románu ''[[QuoNení vadisřímského lidu]]'' od [[HenrykJarmila SienkiewiczLoukotková|HenrykaJarmily SienkiewiczeLoukotkové]]. Vystupuje i v knize ''[[NeníQuo římského liduvadis]]'' od [[JarmilaHenryk LoukotkováSienkiewicz|JarmilyHenryka LoukotkovéSienkiewicze]]. Dochovanými zlomky [[Satirikon|Satyrikonu]] se inspiroval italský [[Neorealismus|neorealistický]] režisér [[Federico Fellini]] k natočení stejnojmenného filmu. Ve filmu vystupuje rovněž postava autora Petronia, která nese rysy ideálního stoického filozofa, jak je nacházíme například v [[Lucius Annaeus Seneca|Senekových]] textech.
 
== Dílo ==