Koordinační hra: Porovnání verzí

{{Upravit}}

 

Strategické hry jsou obecně definovány jako rozhodování množiny hráčů, kteří mají každý množinu možných [[strategie (teorie her)|strategií]] s vlastním ohodnocením. '''Koordinační hry''' jsou pak takovou podmnožinou z [[teorie her]], které pracují s prostředími, kde se rozhodujeme mezi více rovnovážnými strategiemi.

 

 

Obecné schéma koordinační hry o dvou hráčích vypadá následovně, tab.1. Hodnoty A,B,C,D patří hráči se strategiemi "nahoře" a "dole", hodnoty a,b,c,d pak hráči se strategiemi "vlevo" a "vpravo".

 

 

 

K určení Nashovy rovnováhy je nezbytné znát ohodnocení jednotlivých strategií protihráče, jež lze považovat za neměnné. Toho můžeme dosáhnout předchozí zkušeností nebo znalostí protihráčových preferencí. Když známe tyto ohodnocení, musí se pak každý hráč zeptat sám sebe, zda je možné za volby určité strategie protihráčem získat lepší výnos změnou své vlastní strategie. Je-li odpověď některého z hráčů kladná, tak taková strategie v rovnováze není a je žádoucí ji změnit. V opačném případě jsme nalezli Nashovu rovnováhu. Nashova rovnováha je tedy ta strategie, která přinese hráči opakovaně největší možný užitek vzhledem ke strategii protihráče/protihráčů. Tuto strategii nazýváme ryzí strategie.

Trochu jiným řešením je, když se hráč rozhodne svou strategii měnit. To znamená, že v jednotlivých kolech své strategie náhodně střídá. Takové strategii se říká smíšená strategie.

 

 

Subjekty se rozhodují jakou strategii zvolit, aby dosáhli nejvyššího možného [[užitek|užitku]].

Ovlivnění psychologickými rámci je dáno „psychologickou význačností“ při výběru pojmenování jednotlivých strategií.

 

 

Nashova rovnováha je výnosově dominantní (tab.2), když je zároveň [[Paretovo optimum|Pareto optimální]], to znamená, že ve hře neexistuje jiná rovnováha, která by byla pro jakéhokoli člena po změně strategie výhodnější než tato. Nashova rovnováha (vpravo, dole) poskytuje větší výnos oběma hráčům než Nashova rovnováha (vlevo, nahoře). To znamená, že je rovnováha (vpravo, dole) výnosově dominantní.

 

 

Strategie se určuje na základě hodnoty [[náklady obětované příležitosti|nákladů obětované příležitosti]] jednotlivých rovnováh každého hráče. Porovnává se tedy kolik můžou hráči ztratit v případě, že jimi zvolená strategie „selže“. Příklad budu ilustrovat na tab.2. Hodnota Nashovy rovnováhy (vlevo, nahoře) je (80 - 0) * (80 - 0) = 6400. Hodnota Nashovy rovnováhy (vpravo, dole) je (100 - 80) * (100 - 80) = 400. Rovnováha s vyšší hodnotou (ryzí strategie) se označuje jako rizikově dominantní oproti rovnováze s nižší hodnotou.

V uvedeném příkladu dochází ke konfliktu mezi jednotlivými strategiemi. (vlevo, nahoře) je rizikově dominantní, (vpravo, dole) je výnosově dominantní.

 

V některých případech může být volba rovnováhy odvislá od zkušenosti z dosavadního průběhu. V takovém případě hráči nemusí tíhnout k dosažení výnosově nejvýhodnější rovnováhy a to i přes to, že jejich konečný výnos bude značně nižší.

 

Jednotliví hráči se mohou rozhodovat na základě toho, jak jim jsou jednotlivé varianty blízké a jakou mají představu o jejich vlastnostech. Blíže toto kritérium pomůže objasnit následující odstavec.

 

 

Z toho lze odvodit, že společná kultura dotazovaných dokáže během rozhodování vytvořit ohniskový bod (focal point nebo také Schelling point), který jednotlivci považují za nejoptimálnější řešení. Jinými slovy, řešení je právě takové, jaké si dostatek dotazovaných myslí, že je. Pro lepší představu uvedu ještě jeden příklad[1]. Tentokrát hráči mají za úkol rozdělit 100 USD na dvě části. Když oba rozdělí částku ve stejném poměru, budou oba odměněni 10 USD. Možností jak rozdělit 100 je mnoho, přesto je ale pravděpodobné, že poměr (50 USD, 50 USD) bude hráče přitahovat více než jakýkoli jiný. Je tomu především kvůli tomu, že v hráčích tento poměr vyvolává jak estetický dojem, tak také pocit, že je takové rozdělení běžně ustálené, protože je spravedlivé. Důsledkem popisovaných představ mohou být situace, že hráč volí strategii, která se mu jeví jako nejvíce samozřejmá, i když k tomu sám nemá žádný jiný důvod. Ba co více, tato strategie pro něj nemusí být nejvýhodnější.

 

 

Koordinační chyba může nastat v situaci, kdy máme v jedné hře na výběr více Nashových rovnováh, jejichž ohodnocení se liší. Chybou se rozumí stav, kdy jsme se rozhodli pro strategii, která není Pareto optimální. Koordinační chyby vznikají kvůli nejistotě strategií, ne kvůli střetu jejich cílů. To znamená, že se hráč rozhodne raději pro jistější, i když méně výnosnější variantu.

== Odkazy ==

=== Literatura ===

 

=== Související články ===