Verze z 20. 1. 2011, 15:58 editovat Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 635 editací m →‎Důvody výstavby opevnění: +wikilinks ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 1. 2011, 16:01 editovat zrušit editaci Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 635 editací m →‎Organizace a průběh výstavby: typos Přejít na další porovnání →
Řádek 41: [[Soubor:Velení.jpg\|thumb\|left\|Struktura velení na Západní frontě v den vylodění]] Na organizaci výstavby a jejím plánování se podílely všechny organizační složky branné moci (pozemní vojsko - OKH, námořnictvo - OKM a letectva - OKL). Teoreticky měly být kompetence rozděleny, prakticky však docházelo ke sporům, které trvaly až do konce války.Dne 14.12.1941 rozhodlo OKW (Oberkommando der ~~Wehrmach~~Wehrmacht - Vrchní velení ozbrojených sil o výstavbě stálého opevnění podél pobřeží Norska, Dánska, Nizozemska, Belgie a France. Stávají opevnění mělo být dále posilováno.Pro norské pobřeží byl řízením stavby pověřen vrchní velitel wehrmachtu tohoto prostoru generálplukovník Nikolus von Falkenhorst, v Dánsku velitel wehrmachtu (do října 1942) generál Erich Lűdke, poté generál Hermann von Hanneken (až do února 1945). Řízení stavby na pobřeží Francie, Belgie a Nizozemí bylo svěřeno vrchnímu velitelství "Západ", kterému velel převážnou část války polní maršál Gerd von Rundstedt . Jednotná záštita výstavby opevnění však neexistovala. Jediným opatřením pro centralizaci vedení opevňovacích prací bylo rozhodnutí Hitlera ~~sěřit~~svěřit technické vedení a Západě [[Organizace Todt\|Todtově organizaci]]. Poprvé byla chaotičnost upravena hitlerovým rozkazem č. 40 z 23.3.1942. Zároveň byl stanoven cíl vybudovat přibližně 15 000 objektů. == Typy objektů a jejich výzbroj ==

Atlantický val: Porovnání verzí