Kappadokie: Porovnání verzí

Přidáno 32 bajtů ,  před 10 lety
m
odkaz na rozcestnik Patriarcha opraven
m (robot přidal: os:Каппадоки)
m (odkaz na rozcestnik Patriarcha opraven)
V roce [[95 př. n. l.]] si Kappadokové s podporou Římanů zvolili králem místního šlechtice jménem [[Ariobarzánés I.|Ariobarzánés]]. Ten vedl s Mithridatem po celá desetiletí dlouhé a namáhavé boje, v nichž mu byli oporou jeho římští spojenci. Definitivně si Ariobarzánés zajistil vládu teprve v roce [[63 př. n. l.]] poté, co Římané konečně zvítězili nad Mithridatem a jeho arménským spojencem [[Tigranés I.|Tigranem]]. V průběhu [[Římské občanské války|římských občanských válek]] podporovala Kappadokie nejprve [[Pompeius|Pompeia]], a po jeho porážce [[Julius Caesar|Caesara]]. V roce [[36 př. n. l.]] skončilo panování dynastie Ariobarzanovců. Novým králem určil [[Marcus Antonius]] [[Archeláos Kappadocký|Archeláa]], který po [[Bitva u Actia|bitvě u Actia]] přešel na stranu [[Augustus|Octaviana]]. Archeláos navrátil Kappadokii její někdejší stabilitu a blahobyt, rozvrácené předchozími válkami, přičemž Kappadokie nadále setrvávala v postavení formálně nezávislého státu vůči Římanům až do Archeláovy smrti v roce [[17|17 n. l.]] Teprve v tomto roce přeměnil císař [[Tiberius]] Kappadokii v [[Římské provincie|římskou provincii]]. Římská nadvláda přispěla k dokončení procesu [[helenizace]], který zde probíhal (podobně jako v dalších oblastech [[Přední Asie]]) již od příchodu Makedonců na konci [[4. století př. n. l.]] Především ve městech docházelo k pozvolnému a dobrovolnému pořečtění obyvatelstva a k přijímání řecké kultury. Naproti tomu na venkově se původní jazyk Kappadoků udržel až do doby [[Raný středověk|raného středověku]].
 
Po rozpadu [[Starověký Řím|římské říše]] se provincie stala součástí [[Byzantská říše|byzantské říše]], jíž obdařila mnoha pozoruhodnými jedinci. Zmínit lze třeba [[konstantinopol]]ského [[PatriarchaPatriarchát (územní členění církve)|patriarchu]] v letech [[517]] až [[520]], [[Jan z Kappadokie|Jana z Kappadokie]]. V [[5. století]] podnikali do Kappadokie ničivé nájezdy [[Isaurové]]. V [[9. století|9.]] a [[10. století]] se do Kappadokie přesunul veliký počet Arménů, což popsal jistý [[Arabové|arabský]] kronikář žijící v oné době: „Městu Sebasteia (dnešní [[Sivas]]) v Kappadokii dominovali Arméni, kteří se díky svému velkému počtu a udatnosti stali významným elementem působícím v císařské armádě. Tito Arméni se uplatňovali jako strážci pohraničních pevností, dobytých na Arabech. Vynikali jako zkušení pěšáci císařského vojska a s nezměrnou odvahou bojovali po boku Římanů (myšleno Byzantinců) proti jejich nepřátelům.“ Většina Kappadoků byla asimilována [[Turci|Turky]], kteří se zmocnili této země po porážce byzantského vojska [[Seldžukové|Seldžuky]] v [[Bitva u Mantzikertu|bitvě u Mantzikertu]] v roce [[1071]]. Přesto se zde zachovaly ostrůvky [[Křesťanství|křesťanského]] řeckého obyvatelstva, které byly ale vystaveny silnému vlivu okolních Turků. Až výměna obyvatelstva mezi [[Řecko|Řeckem]] a [[Turecko|Tureckem]] v letech [[1922]] až [[1924]] znamenala ukončení přítomnosti křesťanů v této oblasti. Dialektem místních Řeků, známým jako kappadocká řečtina nebo kappadočtina, mluví v dnešním Řecku už pouze hrstka potomků někdejšího křesťanského obyvatelstva Kappadokie.
 
== Kultura a náboženství ==
1 325

editací