Antiochijské knížectví: Porovnání verzí

Přidáno 118 bajtů ,  před 10 lety
m
odkaz na rozcestnik Patriarcha opraven
m (Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.))
m (odkaz na rozcestnik Patriarcha opraven)
Po pádu Edessy roku [[1144]] sultán [[Nur ad-Dín]] zaútočil také na Antiochii. Velká území na východě byla ztracena a sám Raimond byl zabit v [[bitva u Inabu|bitvě u Inabu]] roku [[1149]]. Jeruzalémský král [[Balduin III. Jeruzalémský|Balduin III.]] vdovu po Raimondovi provdal za [[Renauld de Chatillon|Renaulda de Chatillonu]]. Také Renauld vyhledával konflikty s Byzantinci, tentokrát na [[Kypr]]u, uzavřel příměří s císařem [[Manuel I. Komnenos|Manuelem I.]], nicméně roku [[1158]] a [[1159]] přijel císař osobně převzít moc v Antiochii. Nadále bylo knížectví Antiochie vazalem [[Byzantská říše|Byzantské říše]] až do Manuelovi smrti roku [[1180]]. Ačkoliv toto uspořádání znamenalo, že knížectví bude Byzanc vojensky podporovat a poskytovat vojáky byzantské armádě, (vojáci z Antiochie se účastnili byzantského tažení proti seldužkům roku [[1176]]), mělo však díky tomu zajištěnou ochranu Byzance před [[Nur ad-Dín]]em v době, kdy bylo nejvíce ohroženo, na rozdíl od ostatních [[křižácké státy|křižáckých států]], které si museli vojenskou pomoc obstarávat složitě z [[Evropa|Evropy]].
 
Renauld byl v roce [[1160]] zajat [[muslim]]y a regentsví v Antiochii připadlo zdejšímu byzantskému [[patriarchaPatriarchát (územní členění církve)|patriarchovi]]. Renauld byl vězněn až do roku [[1176]] a nikdy už se do Antiochie nevrátil. Zatím se Manuel I. oženil s dcerou Konstancie z Antiochie Marií, a Konstancie byla v té době jediná, kdo Antiochii vládnul, ale v roce [[1163]] byla sesazena a nahrazena svým synem [[Bohemund III. z Antiochie|Bohemundem III.]]. Bohemund byl zajat následujícího roku Nur ad-Dínem v [[bitva u Harimu|bitvě u Harimu]] a řeka Oront se stala hranicí mezi knížectvím Antiochie a aleppským emirátem. Bohemund se vrátil ze zajetí roku [[1165]] a oženil se s jednou z Manuelových neteří, zároveň byl v Antiochii dosazen ortodoxní [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarcha]] z [[Konstantinopol]]e.
 
Aliance s Byzancí v Antiochii skoncila se smrtí císaře Manuela I. roku [[1180]]. Najednou bylo město zbavené byzantské ochrany, která oblast střežila před Nur ad-Dínem posledních dvacet let. Přesto se město s pomocí italských městských států ubránilo útoku [[Saladin]]a, který roku [[1187]] dobyl [[Království jeruzalémské]]. Ani Antiochie ani [[Tripolis]] se nepodíleli na [[třetí křížová výprava|třetí křížové výpravě]], ačkoliv zbytky [[německo|německé]] armády v Antiochii roku [[1190]] přezimovaly. Syn Bohemunda III. Bohemund se stal [[hrabství Tripolis|hrabětem v Tripolisu]] a jeho starší bratr Raimond se oženil s princeznou z Arménie. Bohemund III. zemřel v roce [[1201]].
 
== Geo- a demografie ==
Knížectví Antiochie svou rozlohou třetí největší z [[křižácké státy|křižáckých států]] ve [[Svatá země|Svaté zemi]], hned po [[hrabství Edessa|edesském hrabství]] a [[království jerusalémské|království jeruzalémském]]. Rozkládalo se v severovýchodním lemu [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Hraničilo s [[hrabství Tripolis|hrabstvím Tripolis]] na jihu, [[hrabství Edessa|Edessou]] na východě, a [[Byzantská říše|Byzantskou říší]] a [[Malá Arménie|královstvím Malé Arménie]] na severozápadě. Hranice byla ovšem pohyblivá v závislosti na době. Ve [[12. století]] mělo knížectví asi dvacet tisíc obyvatel, nejvíce arménských [[monofyzitismus|monofyzitů]] a řeckých ortodoxních. [[Muslim]]ové převažovali na venkově. Většina osadníků, kteří přišli s křižáky byli jihoitalští [[Normané]]. Křesťanů západního ritu z předkřižáckých dob bylo v zemi jen nepatrně, přesto však byl v [[Antiochie|Antiochii]] roku [[1100]] dosazen latinský [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarcha]].
 
== Antiochijská knížata v letech 1098 - 1268 ==
1 325

editací