Obrazoborectví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz na rozcestnik patriarcha opraven |
|||
Řádek 9:
Někdy mezi roky [[726]] a [[730]] [[byzantská říše|byzantský]] [[císař]] [[Leon III. Syrský|Leon III.]] nařídil odstranění obrazu [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], který zdobil bránu [[konstantinopol]]ského [[palác]]e. Někteří z těch, kteří byli úkolem pověřeni, byli zavražděni skupinou ikonodulů. Dochované prameny poukazují na pravděpodobný motiv, který císaře vedl k vydání tohoto rozkazu – zvrat v bojích s [[muslim]]y a [[sopečná erupce|erupce]] na [[Sopka|vulkanickém]] [[ostrov]]ě [[Santorini|Thera]], v nichž Lev III. spatřoval projev [[Bůh|Božího]] hněvu.<ref>Výklad kronikáře [[Theofanés Homologétés|Theofana Homologéta]] ''in'' [[Růžena Dostálová|DOSTÁLOVÁ, Růžena]], ''Byzantská vzdělanost'', Praha, Vyšehrad, 1990. ISBN 80-7021-034-6. [dále jen Dostálová]. str. 145.</ref> Lev III. zakázal úctu náboženských obrazů [[edikt]]em roku 730, ten však nepostihoval jiné druhy umění než umění náboženské; nevztahoval se na obraz císařův ani na náboženské symboly (např. [[kříž]]). Uctívání obrazů označil za formu [[idolatrie]]. Při své aktivitě otázku nekonzultoval s [[církev|církví]] a zřejmě byl velmi překvapen širokou opozicí, s níž se setkal.
[[Germanos I.]],
Leon III. umírá roku [[741]], ale zákaz ikon [[dogma]]ticky potvrdil jeho syn [[Konstantin V. Kopronymos]] ([[741]]-[[775]]), který svolal roku [[754]] do [[Hieria|Hierie]] tzv. ikonoklastický [[koncil]], jehož se účastnilo asi 330 [[biskup]]ů. Koncil nebyl později církví uznán jako [[ekumenický koncil|ekumenický]], neboť jej nepotvrdil ani [[2. nikajský koncil]] ani papež. Koncil však záležitost neukončil, zahájil však období teologických argumentů pro a proti užívání ikon.
|