Jan I. Tzimiskes: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.)
m odkaz na rozcestnik Patriarcha opraven
Řádek 28:
== Vnitřní a vnější politika ==
 
Ve vnitřní politice se Tzimiskes musel potýkat se [[sociální stigma|stigma]]tem svého násilného způsobu převzetí moci. Kromě toho byl podobně jako jeho předchůdce pouze zástupcem nezletilých synů Romana II., kterým císařská koruna oficiálně náležela. Pod tlakem [[PatriarchaPatriarchát (územní členění církve)|patriarchy]] byl nucen odvolat některá nařízení svého předchůdce týkající se [[Církev|církve]]. Vůči maloasijským magnátům, kteří vystupovali proti centrální moci, si vedl úspěšněji.
 
V zahraniční politice se mu podařilo se usmířit s [[Ota I.|Otou I.]], když v roce 972 poslal na západ svoji neteř Theofano, která se provdala za [[Ota II.|Otu II.]] Napjaté vztahy mezi oběma říšemi se tím značně uvolnily. Díky jeho úspěchům proti Kyjevské Rusi v Bulharsku a proti Arabům na východě se Byzanc, kdysi tak katastrofálně zasažená [[Islámská expanze|islámskou expanzí]], ocitla opět na vrcholu své moci.