61 Cygni: Porovnání verzí

Pozorovatel s triedrem[[triedr]]em 7×50 najdemůže 61 Cygni pozorovat jako dvě binokulární pole jihovýchodně od jasné hvězdy [[Deneb]]. Oddělení dvou hvězd je mírně větší než úhlová velikost planety [[Saturn (planeta)|Saturn]] (16-20").<ref>{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> Vzdáleností 11 světelných let se jedná o jednu nejbližších hvězd od Slunce.<ref name="near"/> Hvězda bude nejblíže k Slunci kolem roku 2000020&nbsp;000, přibližně 9 světelných let.<ref name="long"/>

Obě hvězdy oběhnou kolem společného [[těžiště]] jednou za 659 let, jejich průměrná vzdálenost je 84 astronomických jednotek. [[Excentricita dráhy]] 0,48 znamená, že hvězdy jsou od sebe 44 astronomických jednotek v [[apsida (astronomie)|periastronu]] a 124 astronomických jednotek v [[apsida (astronomie)|apoastronu]]. Oběžné dráhy hvězd se těžko počítají z jejich hmotností, a její hodnota tak zůstává sporná. V budoucnu by problém mohla vyřešit [[astroseismologie]].<ref name="rad"/>

| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> Kombinace aktivity slunečních skvrn kombinovanáspolečně s rotací a [[chromosféra|chromosférickou]] činností je charakteristická pro proměnné hvězdy typu BY Draconis. Vzhledem k [[diferenciální rotace|diferenciální rotaci]] je rotace povrchu hvězdy podle zeměpisné šířky 27 až 45 dní, průměrná doba je 35 dnední.<ref name="rot"/>

[[Hvězdný vítr]] hvězd vytváří bublinu v místním mezihvězdném mračnu. Ve směru pohybu hvězdy v [[Mléčná dráha|Mléčné dráze,]] se vyskytuje do vzdálenosti pouhých 30 AU, což je zhruba vzdálenost Neptunu od Slunce. Tato vzdálenost je nižší než vzdálenost mezi oběma složkami 61 Cygni, a tak hvězdy s největší pravděpodobností nesdílejí společnou atmosféru. Hustota atmosféry je pravděpodobně malá kvůli nízké hmotnosti a relativně vysoké rychlosti hvězdy.<ref>{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> V důsledku diferenciální rotace, se doba rotace lišípohybuje podle zeměpisné šířky mezi 32 až 47 dnedny, s průměrná doba rotace je 38 dnů.<ref name="rot"/>

Věk soustavy 61 Cygni nelze spolehlivě určit. Kinematická data dávajíodhadují odhadjejí stáří asi 10 miliard let.<ref name="affer"/> Gyrochronologie, neboli stanovení věku hvězdy na základě její rotace a barvy, dává průměrný věk 2,0±0,2 miliard let. Věk na základě chromosférické činnosti pro A a B je 2,36 a 3,75 miliard let. Horní hranice odhadu věku pomocí izochronické metody, která se týká evolučního modelu, je 0,44 až 0,68 miliard let.<ref>{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> V roce 2008 evoluční model CESAM2k z observatoře Côte d'Azur odhadl věk na obou složek na 6,0±1,0 miliard let.<ref name="rad"/>

Při několika příležitostech bylo publikováno, že 61 Cygni má neviditelné průvodce, planety nebo [[hnědý trpaslík|hnědého trpaslíka]]. Tyto hypotézy poprvé publikoval Kaj Strand z observatoře v Sproul, (pod vedením [[Peter van de Kamp|Petera van de Kampa]], publikoval takové výsledky poprvé v roce) v roce 1942, kdy pozorováním zjistil drobné, ale systematické změny v oběžného pohyby 61 Cygni A a B. Tvrdil, že změny vyvolává třetí těleso na oběžné dráze kolem kolem 61 Cygni A.<ref>{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> V roce 1957, s přihlédnutím k nejistotám, určil, že objekt má hmotnost osmkrát hmotnějšívyšší než Jupiter,; dále vypočetl oběžnou dobu na 4,8 let, a hlavní poloosu oběžné dráhy planety na 2,4 AU.<ref>{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> V roce 1977 sovětští astronomové z observatoře poblíž Pulkova u [[Petrohrad]]u oznámili, že planetární systém zahrnuje tři planety: dvě obří planety s šesti a dvanácti hmotnostmi Jupitera kolem 61 Cygni A, a jednajednu obří planetaplanetu se sedmi hmotnostmi planety JupiteraJupiter kolem 61 Cygni B.<ref>{{Citace elektronické monografie

| datum přístupu=2010-11-19}}</ref> V roce 1978, Wulff Dieter Heintz ze Sproul observatoře dokázal, že důkazy o neviditelných společnících jsou nepodložené, a není možno dokázat průvodce menšího než 6 procent hmotnosti [[Slunce]], tj. 60 hmotností [[Jupiter (planeta)|Jupitera]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Vzhledem k blízkosti ke Slunci, je dvojhvězda častým cílem zájmu astronomů. Obě hvězdy byly vybrány [[NASA]] jako cíle navrhované sondy [[Space Interferometry Mission]].<ref>{{Citace elektronické monografie