Johana z Rožmitálu: Porovnání verzí

Přidány 3 bajty ,  před 10 lety
m
Robot: náhrada šablony; kosmetické úpravy
m (r2.7.1) (robot přidal: sv:Johanna av Rosenthal)
m (Robot: náhrada šablony; kosmetické úpravy)
| jméno =Johana z Rožmitálu
| titul =Česká královna
| obrázek =[[FileSoubor:Věnceslav Černý - Přísaha Jiříka z Poděbrad a jeho choti před korunovací.jpg|300px]]
| popisek =[[Věnceslav Černý]] - Přísaha Jiříka z Poděbrad a jeho choti před korunovací.
| manželkou panovníka =[[1450]] - [[1471]]
'''Johana z Rožmitálu''' (* kolem [[1430]] – [[12. listopad]] [[1475]], [[Mělník]]) byla [[česko|česká]] [[panovník|královna]] a manželka [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Stejně jako její manžel, i Johana byla jedinou českou královnou pocházející ze stavu domácí šlechty.
 
== Sňatek s Jiřím z Poděbrad ==
Johana se za Jiřího z Poděbrad vdala roku [[1450]] (iniciátorem tohoto sňatku byl pravděpodobně její bratr [[Jaroslav Lev z Rožmitálu]], protože její otec zemřel už v jejím dětství), rok po smrti jeho první manželky [[Kunhuta ze Šternberka|Kunhuty]]. Jako katolička byla coby manželka husitského magnáta příkladem náboženské snášenlivosti, snad to byl jeden z důvodů sňatku. Mladá Johana se tak stala druhou manželkou vdovce s šesti dětmi.
 
Nedlouho po sňatku, v roce [[1452]], se obratný Jiří stal českým zemským správcem krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]]. Když Ladislav Pohrobek zemřel v roce [[1457]] na leukémii, vyvstala otázka kdo bude po bezdětném Ladislavovi králem. V Čechách a Uhersku se jeho nástupci stali představitelé domácí šlechty - [[Matyáš Korvín]] v Uhersku a Jiří z Poděbrad v Českém království. Po boku Jiřího se tak Johana stala v roce [[1458]] korunovanou královnou.
 
== Královna Johana ==
Johanna byla velkou Jiřího oporou také v politice, kdy mu byla nejen rádcem, ale sama se na ní aktivně účastnila – účastnila se jeho politických jednání. Získala si ovšem uznání i jako manželka a matka. Ke svým vlastním i nevlastním dětem do [[Králův dvůr (Praha)|králova sídla]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] v Praze přijala i mladičkého [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] a saskou princeznu.
 
V srpnu [[1470]] svolala královna zemskou hotovost a v jejím čele se vydala proti vojsku Matyáše Korvína. Jako královně-vdově (Jiří zemřel v roce [[1471]]) se jí podařilo prosadit Jiřího záměr a českým králem se stal [[Vladislav Jagellonský]]. Nový král si byl dobře vědom významu osobnosti Johany a Johana mu byla velkým pomocníkem.
 
Roku [[1473]] zahájila zemský sněm v Benešově, kde stavům připomněla politický odkaz svého manžela a jeho snahu o kompromis mezi katolicismem a utrakvismem. Asi od roku 1473 Johana přesídlila do tradičního sídla českých královských vdov, do [[Mělník|Mělníka]]a. Zdejší královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla odkázala šest tisíc hřiven stříbrných.
 
Královna Johana zemřela [[12. listopad]]u [[1475]]. Podle své poslední vůle měla spočinout v mělnickém kostele, jiné prameny však uvádějí, že byla pohřbena v [[chrám sv. Víta|chrámu sv. Víta]] vedle Jiřího z Poděbrad a pohřbu se zúčastnil i Vladislav Jagellonský.
 
 
{{KrálovnaPosloupnost|co=[[Seznam českých kněžen a královen|Česká královna]]|pred před = [[Alžběta Lucemburská]]|po=[[Barbora Braniborská]]|kdy=[[1458]] - [[1471]]}}
{{Portál Středověk}}
 
229 795

editací