Ignát Wurm: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
částečné rozšíření - není to ještě hotové, vrátím se k tomu později |
dokončení podle dostupných zdrojů |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Ignat Wurm 1900 Vilim.png|thumb|Ignát Wurm (1900)]]
[[Soubor:Ignat Wurm memorial plaque.jpg|thumb|Pamětní deska Ignáta Wurma]]
'''Ignát Wurm''' ([[12. červenec|12. července]] [[1825]] [[Klobouky u Brna]] – [[4. říjen|4. října]] [[1911]] [[Olomouc]]) byl moravský [[kněz]], redaktor, [[etnograf]] a literární publicista. Od roku [[1848]] do konce života aktivně podporoval národní život na Moravě: agitoval proti účasti ve frankfurtských volbách (1848), vystoupil proti pronásledování vlasteneckých kněží (1852), pracoval pro zvelebení [[Velehrad]]u a organizoval tam národní poutě (1860-63), zasedal v moravském a říšském sněmu (1861-91), podporoval lidovou tvorbu, pořádal národopisné slavnosti a řídil vlastivědné muzeum v Olomouci (od 80. let).
== Život ==
Studoval na gymnáziu v [[Kroměříž]]i a později na teologické fakultě.<ref name=NarLis19111005>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Ignát Wurm | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 51 | číslo = 275 | datum = 1911-10-05 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8527470 | datum přístupu = 2011-01-09 }}</ref> Již jako student se účastnil národně buditelského hnutí v roce [[1848]], přispíval do [[Karel Havlíček Borovský|Havlíčkových]] novin, agitoval proti účasti ve frankfurtském parlamentu.<ref name=NarLis19050712>{{Citace periodika | příjmení = Hejret | jméno = Jan | autor = | odkaz na autora = |titul = Ctihodný kmet | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 45 | číslo = 189 | datum = 1905-07-12 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9130092 | datum přístupu = 2011-01-09 }}</ref>
Roku [[1859]] se stal správcem ústavu pro zanedbanou mládež v Brně. Tam také literárně tvořil a do roku [[1865]] redigoval kalendář ''Morava''.<ref name=NarLis19111005 />
Počátkem 60. let se zapojil do zvelebení [[Velehrad]]u. Roku [[1861]] spoluorganizoval pouť k [[Svatý Metoděj|Metodějovu]] hrobu a založil Matici velehradskou.<ref name=NarLis19111005 /> Účastnil se i pořádání oslav tisícího výročí příchodu [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]] na Moravu ([[1863]]) a archeologických vykopávek, které měly osvětlit jejich dobu.<ref name=NarLis19050712 />
Od roku [[1866]] zastával funkci [[vikář]]e [[Katedrála svatého Václava|olomoucké katedrály]]<ref name=NarLis19050712 /> a sekretářem [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|kapituly]]. Zasadil se o jazykovou rovnoprávnost v [[Biskupská konzistoř|konsistoři]].<ref name=NarLis19111005 />
Byl i politicky aktivní. Roku [[1860]] byl vyslán brněnským kněžstvem na jednání do [[Vídeň|Vídně]] s biskupem [[Josip Juraj Strossmayer|Strossmayerem]] ohledně připravované ústavy. O setkání s ním později napsal vzpomínky.<ref name=NarLis19050712 /> Roku [[1861]] byl zvolen poslancem moravského sněmu a říšské rady za [[přerov]]sko. Spolu s hrabětem Belcredim a [[Alois Pražák|Aloisem Pražákem]] založil státoprávní stranu,<ref name=NarLis19111005 /> usiloval o těsné spojení Moravy s Čechami. Ve sněmech zasedal do roku [[1891]], kdy se další kandidatury vzdal pro názorové rozpory a odešel úplně z politiky.<ref name=NarLis19050712 />▼
▲Byl i politicky aktivní. Roku [[1860]] byl vyslán brněnským kněžstvem na jednání do [[Vídeň|Vídně]] s biskupem [[Josip Juraj Strossmayer|Strossmayerem]] ohledně připravované ústavy. O setkání s ním později napsal vzpomínky.<ref name=NarLis19050712 /> Roku [[1861]] byl zvolen poslancem [[Moravský zemský sněm|moravského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|říšské rady]] za [[přerov]]sko. Spolu s hrabětem Belcredim a [[Alois Pražák|Aloisem Pražákem]] založil státoprávní stranu,<ref name=NarLis19111005 /> usiloval o těsné spojení Moravy s Čechami. Ve sněmech zasedal do roku [[1891]]
Od 80. let, a zejména po odchodu z politiky se věnoval [[etnografie|entografii]]. Roku [[1885]] urpořádal první výstavu lidových [[Vyšívání|výšivek]], po nichž následovaly národopisné výstavy v [[Němčice nad Hanou|Němčicích]] a [[Ořechov (okres Uherské Hradiště)|Ořechově]].<ref name=NarLis19050712 /> Společně s [[Jan Havelka|Janem Havelkou]] založil Vlastenecké muzeum (dnes Vlastivědné muzeum v Olomouci)<ref>[http://www.vmo.cz/o-nas/z-historie/ Vlastivědné muzeum v Olomouci - z historie (www.vmo.cz)]</ref> a stal se jeho aktivním předsedou.<ref name=NarLis19111005 /> Shromážděné předměty se využily i během [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|národopisné výstavy v Praze]] roku [[1895]]. Přátelil se také se skladatelem [[Pavel Křížkovský|Pavlem Křížkovským]] a řídil hudbu v katedrále.<ref name=NarLis19050712 />
V 90. letech vážně onemocněl z důvodu otravy po píchnutí perem, v důsledku čehož mu museli [[amputace|amputovat]] pravou ruku. S nemocí se ale vyrovnal a 80. narozeniny roku [[1905]] oslavil v plné síle.<ref name=NarLis19050712 />
27. května [[1900]] promluvil v Praze na přednášce o Moravě, organizované Moravsko-slezskou besedou. Vystoupil tam jako náhradník za nemocného [[František Bartoš (etnograf)|Františka Bartoše]]. Uvedl, že pro moravský lid je charakteristická zbožnost, láska k přírodě a společenský život. K nejvýznamnějším projevům lidové tvorby pak patří lidová píseň a ornamentika. Připomněl posměšné poznámky, kterých se mu dostalo, když sbíral lidové výšivky (říkali mu např. „handrák“, sběratel starých hadrů), ale také, jakou popularitu si v pozdější době tyto artefakty získaly i ve vládnoucích kruzích. Nakonec vyzval k uchování národní individuality citátem německého publicisty [[Joseph Görres|Görrese]]: „Nebuďte jako blbé olovo, které se do každé formy vtlačiti dá“, za což byl odměněn bouřlivým potleskem.<ref name=NarLis19000528>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Cyklus přednášek o Moravě | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 45 | číslo = 189 | datum = 1900-05-28 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5121002 | datum přístupu = 2011-01-09 }}</ref>
Snažil se o zlidovění církve. Jeho vlastenecká činnost ale narazila v 90. letech na nelibost arcibiskupa [[Theodor Kohn|Kohna]], který zakázal kněžím promlouvat na veřejných shromážděních. Wurm se nátlaku podřídil, aby neohrozil jím řízené muzeum. Za arcibiskupa [[Bedřich z Fürstenberka|Fürstenberka]], Kohnova předchůdce, míval působivé projevy na sokolských, dělnických i selských besedách.<ref name=NarLis19050712 /> Oponoval i tehdejším zamítavým názorům na [[Česká strana sociálně demokratická|sociální demokracii]] a tvrdil, že dělnictvo nelze vylučovat z národa.<ref name=NarLis19250712>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Sté narozeniny P. Ignáta Wurma | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 65 | číslo = 189 | datum = 1925-07-12 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9151189 | datum přístupu = 2011-01-09 }}</ref>
Zastával se [[panslavismus|slovanské vzájemnosti]], doporučoval orientovat se na východní Slovanstvo.<ref name=NarLis19250712 /> Litoval, že uherští [[Slováci]] nepřijali společný jazyk s Čechy.<ref name=NarLis19000528 /> Nabádal k výuce ruštiny a tvrdil, že rozpory mezi slovanskými národy jsou zčásti vyvolané jejich odpůrci, zčásti důsledkem vlastní krátkozrakosti.<ref name=NarLis19050712 />
Počátkem roku [[1911]] onemocněl<ref name=NarLis19110101>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Těžké onemocnění dra I. Wurma | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 51 | číslo = 1 | datum = 1911-01-01 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8520602 | datum přístupu = 2011-01-09 }}</ref> a po dlouhé nemoci<ref name=NarLis19110527>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Choroba kanovníka Wurma | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 51 | číslo = 145 | datum = 1911-05-27 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8534180 | datum přístupu = 2011-01-09 }}</ref> téhož roku zemřel. Je pochován na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně.<ref name=NarLis19111005 />
Wurm byl respektovaný a oceňovaný pro své vlastenectví, které spojil s kněžským povoláním. Současníci uznávali jeho buditelské úsilí, prosazování politických zájmů česky mluvícího obyvatelstva Moravy na politické scéně, národopisnou činnost v olomouckém muzeu i propagaci moravského folklóru.<ref name=ZlPha19000824 /> Byl mimořádně aktivní v mnoha oblastech. Nekrolog vyjmenoval tyto jeho tituly: dómský vikář, skutečný arcibuskupský rada a konsistorní assesor v Olomouci, čestný assesor biskupa ďakovanského, konsistorní rada diecése bosensko-srěmské, čestný rada řecko-katolické konsistoře ve Lvově, nositel zlatého záslužného kříže s korunou, kněz jubilant, bývalý říšský a zemský poslanec, zakladatel a první předseda Občanské záložny v Olomouci, spoluzakladatel a předseda Vlasteneckého muzea v Olomouci, zakladatel záložen v [[Přerov]]ě, [[Kojetín]]ě, [[Tovačov]]ě, [[Křelov]]ě, [[Slatinice|Slatinicích]] atd., čestný občan Tovačova, Kojetína, Klobouk u Brna i jiných obcí, zakládající člen národopisné společnosti česko-slovanské aj.<ref name=NarLis19111005 /> Sté výročí jeho narození bylo roku [[1925]] hojně vzpomínáno.<ref name=NarLis19250712 />
== Příbuzenstvo ==
Starší bratr [[Josef Wurm]] byl politik, veřejně činný již od roku [[1848]].<ref name=NarLis19050712 /> Synovec [[Josef Svatopluk Wurm]]-Čejkovský byl známý jako novinář, mimo jiné první moravský dopisovatel ''[[Národní listy|Národních listů]]''.<ref name=NarLis19250712 />
== Reference ==
Řádek 17 ⟶ 35:
{{NK ČR|jk01151827}}
<references />
{{DEFAULTSORT:Wurm, Ignát}}
Řádek 24 ⟶ 40:
[[Kategorie:Čeští teologové]]
[[Kategorie:Čeští etnografové]]
[[Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu]]
[[Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady]]
[[Kategorie:Narození 1825]]
[[Kategorie:Úmrtí 1911]]
| |||