První novobabylonskýnovoabylonský král Nabopalassar zahájil ihned po upevnění své vlády dobyvačná tažení proti (zčásti egyptským) državám v [[Palestina|Palestině]] a [[Sýrie|Sýrii]], jichž se jako jeden z velitelů zúčastnil i jeho syn [[Nabukadnezar II.|Nabukadnezar]]. Roku [[605 př. n. l.]] padlo do babylonských rukou strategické město [[Karchemiš]] s egyptskou posádkou a následně i celé okolí. Po otcově smrti nastoupil na trůn bez potíží [[Nabukadnezar II.]] ([[605 př. n. l.|605]]–[[562 př. n. l.]]), který pokračoval v expanzivní politice v syro-palestinské oblasti a roku [[601 př. n. l.]] se neúspěšně pokusil obsadit Egypt. Dne [[16. březen|16. března]] [[597 př. n. l.]] a opět roku [[587 př. n. l.]] dobyli Babyloňané [[Jeruzalém]], centrum [[Judské království|judského království]], a odvlekli odtud tisíce [[Izraelský národ|Izraelců]] do Mezopotámie (tzv. [[babylonské zajetí]]).
[[Soubor:Walls of Babylon 2 RB.JPG|thumb|left|200px|Rekonstruované hradby Babylonu]]
Nabukadnezar II. je nepochybně jedním z nejvýznamnějších králů v historii Mezopotámie. Byl nejen schopným vojevůdcem, ale i obratným politikem – roku [[585 př. n. l.]] např. zprostředkoval mír mezi [[Médie|Médií]] a [[Lýdie (země)|Lýdií]]. Za jeho panování dosáhla novobabylonská říše svého největšího mocenského i územního rozmachu. V Babyloně proběhly v této době rozsáhlé stavební úpravy a rekonstrukce ([[Ištařina brána]], [[zikkurat]] [[Etemenanki]], [[Marduk]]ův chrám [[Esagila]]), mezi Eufratem a [[Tigris|Tigridem]] vyrostla obranná soustava, zvaná [[médská zeď]].
