Ladislav II. Popel z Lobkovic: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Mistvan (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Mistvan (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Ladislav II. Popel z Lobkovic''' byl příslušníkem chlumecké větve Popelů z Lobkovic, vysoce vzdělaný šlechtic, který také ovládal mnoho cizích jazyků. Po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] spojil svůj život se službou tomuto panovnickému rodu. Nejprve byl válečným komisařem [[Karel V.|Karla V.]] a [[Ferdinand I.|Ferdinanda I.]] ve vojenském tažení proti turkům v roce [[1532]]. V roce [[1534]] se s nevelkým úspěchem zapojil do králova úsilí o zlomení odporu měst proti nové dani z prodeje, v roce [[1536]] se stal královským radou a komořím a roku [[1542]] dvorním maršálkem Království českého. Spolu s [[Ferdinand I.|Ferdinandem I.]] se účastnil tažení proti Janu Fridrichovi a vojskům [[Šmalkaldský spolek|šmalkaldského spolku]]. Účastnil se soudu nad královskými městy v létě roku [[1547]] a [[Ferdinand I.|Ferdinand]] jej také pověřil jako královského komisaře provedením konfiskace statků Kašpara Pluha z Rabštejna.
 
Od roku 1548 zastával funkci presidenta [[apelační soud|rady nad apelacemi]], od roku [[1549]] byl také přísedícím [[komorní soud|komorního soudu]]. Svůj post presidenta [[Apelační soud|apelačního soudu]] opustil, aby se mohl stát nejvyšším zemským hofmistrem v [[Čechy|Čechách]], současně byl jmenován královským místodržícím. Také byl pověřován i jinými úkoly, například v roce [[1573]] stál v čele poselstva českého zemského sněmu do [[Varšava|Varšavy]], jehož úkolem bylo doporučit pro volbu za polského krále syna [[Maxmilián II.|Maxmiliána II.]] arcivévodu Arnošta.
 
Ladislav II. Popel z Lobkovic také stál na počátku hospodářského a politického vzestupu chlumecké větve lobkovického rodu. Rozšířil panství [[Chlumec]], získal hrabství v [[Horní Falc|Horní Falci]]. Na svých statcích podporoval rozvoj řemesel.