Pražsko-duchcovská dráha: Porovnání verzí

m
obrázky napravo
m (+šablona)
m (obrázky napravo)
[[Soubor:Prag-Duxer Eisenbahn.png|thumb|leftright|Síť tratí Pražsko-duchcovské dráhy]]
[[Soubor:Podlesin KL CZ viadukt 183.jpg|thumb|leftright|Viadukt Podlešín na trati z Prahy do Mostu]]
 
'''C. k. [[privilegium|výs.]] železnice Pražsko-Duchcovská''', německy '''k. k. privilegierte Prag-Duxer Eisenbahn''',<ref>[http://www.securityprinting.org/akcie/obory/010/0100_005.htm Scan akciového listu Pražsko-duchcovské dráhy]</ref> zkráceně '''PDE''', byla akciová společnost, známá především díky výstavbě tratí pro dopravu hnědého uhlí z mostecké uhelné pánve do středních Čech a [[Sasko|Saska]]. V češtině je dnes obvykle nazývána '''Pražsko-duchcovská dráha'''.<ref>[http://odis.cd.cz/Archivy/popisdrah.htm ODIS - Souhrnný popis drah]</ref>
 
==Historie==
[[Soubor:Prag-Duxer Eisenbahn.png|thumb|left|Síť tratí Pražsko-duchcovské dráhy]]
[[Soubor:Podlesin KL CZ viadukt 183.jpg|thumb|left|Viadukt Podlešín na trati z Prahy do Mostu]]
25. června [[1870]] obdrželi hrabě Friedrich [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohenstein]], hrabě Rudolf [[Chotkové z Chotkova|Chotek]], kníže Mořic [[Lobkovicové|Lobkovic]], kníže Ferdinand [[Kinští|Kinský]], hrabě [[Jindřich Jaroslav Clam-Martinic]], Anton Emanuel Komers, Julius Přiborsky, Josef Neswadba, Heinrich Mikolecky a Johann Pack koncesi k vybudování a provozu železniční trati z Prahy-Smíchova do [[Duchcov]]a s odbočkou do [[Most (město)|Mostu]].<ref>Reichsgesetzblatt für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, 9. srpna 1870, str. 193-199, [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=rgb&datum=18700004&seite=00000193 kopie] na stránkách [[Rakouská národní knihovna|Österreichische Nationalbibliothek]]</ref>
Směr tratě naplánoval stát, který chtěl za podpory veřejnosti oslabit vliv všeobecně neoblíbené [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]] na dodávky severočeského [[uhlí]] do [[Praha|Prahy]]. Ta totiž v této době měla [[monopol]] na dodávky jak severočeského, tak kladenského uhlí, které se muselo od [[Ústecko-teplická dráha|Ústecko-teplické]] i [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] dopravovat do Prahy po kolejích Společnosti státní dráhy. Výsledkem bylo, že v Praze bylo [[uhlí]] dražší než např. v [[Berlín]]ě nebo [[Vídeň|Vídni]], ačkoliv tato města byla od uhelných dolů mnohem více vzdálená.<ref>{{Citace monografie | titul = Česká severo-západní dráha : Spolek pro prodej uhlí a Buštěhradská dráha | vydavatel = vl.n. | místo = Praha | rok = 1868 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/62301 }}</ref> Stát netradičně na tuto novou trasu vyhlásil výběrové řízení, kterého se zúčastnily tři konsorcia zájemců, a toto řízení vyhráli právě koncesionáři budoucí PDE.
== Reference ==
<references/>
__NOTOC__
 
{{Železniční společnosti v českých zemích za Rakousko-Uherska}}