Verze z 5. 3. 2010, 20:14 editovat Miaow Miaow (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 28 845 editací →‎Hrázděné kostely: ne dvě, ale tři (žichlická kaple v zubrnickém skanzenu), +foto (kostelík v Žatci) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 1. 2011, 12:21 editovat zrušit editaci 193.85.172.227 (diskuse) zpřesnění odkazu prolinku Svídnice_(Polsko) Přejít na další porovnání →
Řádek 12: Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem [[1500]] - [[1650]] jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka\|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku [[1700]] se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník\|polygonální]] [[kněžiště]]. Další velkou oblastí,kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely je polská část [[Slezsko\|Slezska]], kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve [[~~Svídnice~~Svídnice_(Polsko)\|Svídnici]]. I na našem území máme dochovány tři hrázděné sakrální stavby a to v severozápadních Čechách. Všechny souvisí s německým etnikem - jedná se o [[hřbitov]]ní [[kaple svatého Václava (Žatec)\|kapli sv. Václava]] v [[Žatec\|Žatci]] z roku [[1520]] (v roce [[1720]] došlo k dalším úpravám objektu), o [[špitál]]ní [[kostel Všech svatých (Jáchymov)\|kostel Všech svatých]] v [[Jáchymov]]ě z roku [[1516]] a o [[kaple Nejsvětější Tojice (Žichlice)\|kapli Nejsvětější Trojice]] (hrázděná část pochází z roku [[1753]]) ze zaniklých [[Žichlice (okres Teplice)\|Žichlic]] u [[Modlany\|Modlan]], dnes přenesenou do skanzenu v obci [[Zubrnice]]. == Související články ==

Hrázděná stavba: Porovnání verzí