Perutýn ohnivý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot přeložil anglické citační šablony
Řádek 44:
Perutýn ohnivý je dnes zpravidla řazen do čeledi [[ropušnicovití]] (Scorpaenidae), rodu [[Pterois|perutýn]] (''Pterois''). Platným latinským jménem je ''Pterois volitans'' ([[Carl Linné|Linné]], [[1758]]),<ref name=fishbasesynonyms>{{citace elektronické monografie| url = http://www.fishbase.org/Nomenclature/SynonymsList.php?ID=5195&SynCode=25511&GenusName=Pterois&SpeciesName=volitans | titul = Synonymums of Pterois volitans | vydavatel=FishBase.org}}</ref> ačkoliv Linné popsal stejný druh rovněž jako ''Gasterosteus volitans'', tedy jako zástupce rodu [[Gasterosteus|koljuška]] (''Gasterosteus'').<ref>{{citace monografie| autor = Linnæus, C. | rok=1758| titul= Systema naturæ per regna tria naturæ, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis.| vydání=Tomus I. Editio decima, reformata | strany= pp. [1-4], 1-824. | místo=Stockholm}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.animalbase.uni-goettingen.de/zooweb/servlet/AnimalBase/home/speciestaxon?id=5699 | titul = AnimalBase: Gasterosteus volitans Species taxon summary | autor = AnimalBase}}</ref> Temminck a Schlegel v roce 1843 použili chybně pro perutýna ohnivého názvu ''[[Pterois lunulata]]'', ten je však dnes označením pro zcela jiný druh, česky označovaný jako [[perutýn pestrý]].<ref name=fishbasesynonyms />
 
Vlivem pokroku molekulární [[fylogenetika|fylogenetiky]] je možné nahlédnout i do [[evoluce]] perutýnů. Zdá se, že perutýn ohnivý tvoří spolu s blízce příbuzným druhem ''[[Pterois miles]]'' v rámci rodu ''[[Pterois]]'' samostatnou vývojovou větev (někdy označována jako ''„Pterois“ clade''). Tyto druhy se pravděpodobně oddělily před 2,4-8,3 miliony lety na základě procesu [[speciace]], a to buď ''alopatrické'' (tzn. druhy byly zcela odděleny neznámou bariérou) nebo ''parapatrické'' (došlo k částečnému oddělení). Je však také možné, že ''P. volitans'' a ''P. miles'' nejsou dva druhy, ale pouze jeden, v rámci něhož však došlo k vytvoření dvou populací s mírně odlišnými [[gen]]y (konkrétně proces [[lineage sorting]]).<ref>{{CiteCitace journalperiodika| issn = 1055-7903| volumeročník = 28| issuečíslo = 3| pagesstrany = 396-403
| lastpříjmení = Kochzius| firstjméno = Marc| coauthorsspoluautoři = Rainer Söller, Maroof A Khalaf, Dietmar Blohm| titletitul = Molecular phylogeny of the lionfish genera Dendrochirus and Pterois (Scorpaenidae, Pteroinae) based on mitochondrial DNA sequences| journalperiodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution| datedatum vydání = 2003-09| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12927126}}</ref>
 
== Popis ==
Řádek 97:
| vydavatel = Nextbio.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Celkem je těchto žláz na těle 17-18, nejvíce na hřbetu.<ref name=garryfallou /> Samotným jedem je zřejmě určitý [[protein]] o [[molekulová hmotnost|molekulové hmotnosti]] 150&nbsp;000 [[Dalton]]ů, ale tekutina obsahuje také [[acetylcholin]] s [[neurotoxin|neurotoxickým]] účinkem a rovněž další toxin s účinkem na nervosvalový přenos vzruchů. Byl však také detekován jeden jed nebílkovinného složení.<ref name="toxin" /><ref name=vetrano /><ref>{{CiteCitace journalperiodika
| doi = 10.1016/S0924-4204(99)80038-9
| volumeročník = 10
| issuečíslo = 2
| pagesstrany = 253-272
| lastpříjmení = Perrière
| firstjméno = Claude
| coauthorsspoluautoři = Françoise Goudey-Perrière
| titletitul = Particularités des venins de poissons
| journalperiodikum = Annales de l'Institut Pasteur/Actualités
| accessdatedatum přístupu = 2009-02-13
| datedatum vydání = 1999-06
| url = http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6VK7-3XK1J17-B&_user=10&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&view=c&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=69a200160b5730978be133e52f3c29a2
}}</ref> Nebezpečný ichthyotoxin je možné pro výzkumné účely odebrat pouze z živého perutýna, po jeho smrti se toxin rozpadá.<ref name="toxin"/><!-- ale i po smrti jedince je stále nebezpečné se uhynulé ryby dotýkat.{{doplnit zdroj}} -->
 
Člověk s jedem nejčastěji přijde do kontaktu, když čistí jejich akvárium nebo s rybami manipuluje.<ref name=vetrano /> Pokud zasáhne člověka, způsobuje značnou bolest, nejintenzivnější v první hodině až hodině a půl, ale trvající až 6-12 hodin.<ref name=garryfallou>{{CiteCitace journalperiodika
| issn = 0196-0644
| volumeročník = 28
| issuečíslo = 4
| pagesstrany = 456-7
| lastpříjmení = Garyfallou
| firstjméno = G T
| coauthorsspoluautoři = J F Madden
| titletitul = Lionfish envenomation
| journalperiodikum = Annals of Emergency Medicine
| accessdatedatum přístupu = 2009-02-13
| datedatum vydání = 1996-10
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8839536
}}</ref> Vzácně může bolest vytrvat až čtyři dny, v některých případech až měsíc.<ref name="jed"/> Zasažený člověk se začne silně potit, trpí bolestmi a mohou se u něj objevit i dýchací potíže. První pomocí je obvykle ponoření zasažené části do 45 stupňů Celsia horké vody, což umožňuje snížit bolest a pomáhá inaktivovat jed.<ref name=vetrano>{{CiteCitace journalperiodika
| issn = 0736-4679
| volumeročník = 23
| issuečíslo = 4
| pagesstrany = 379-82
| lastpříjmení = Vetrano
| firstjméno = Stephen J
| coauthorsspoluautoři = Jeffery B Lebowitz, Steven Marcus
| titletitul = Lionfish envenomation
| journalperiodikum = The Journal of Emergency Medicine
| accessdatedatum přístupu = 2009-02-13
| datedatum vydání = 2002-11
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12480019
}}</ref> V některých případech však horká voda nevykazuje účinek. Odborníci dále doporučují odstranit zasaženou pokožku a případné zbytky jedových trnů z ryby, aplikovat vakcínu proti [[tetanus|tetanu]] a použít [[antibiotika]] a [[analgetika]].<ref name=garryfallou /> Pokusy naznačují, že vhodným [[protijed]]em je toxin z [[odranec pravý|odrance pravého]].<ref name="animal"/>