Koburkové: Porovnání verzí

'''Dynastie Sachsen-Coburg-Gotha''' ([[němčina{{Vjazyce2|de|německy]]: ''Haus Sachsen-Coburg-Gotha''}}, [[angličtina{{Vjazyce2|en|anglicky]]: ''House of Saxe-Coburg-Gotha''}}) nebo také '''''dynastie Sachsen-Coburg und Gotha''''', '''''dynastie Sasko-Gobursko a Goth(aj)ská''''' nebo '''''Sasko-Gobursko-Goth(aj)ští''''' je původem německá dynastie, v současnosti vládnoucí v [[Belgie|Belgii]], [[Spojené království|Spojeném království]] a zemích [[Commonwealth Realm]]. Rodu se někdy řikáříká prostě jen '''''Gothajští'''''. Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství [[Sasko-Coburg-Gotha]]. Dynastie Sachsen-Coburg und Gotha či česky: Sasko-Coburg a Gotha je větev velké dynastie [[Wettinové|Wettinů]], která svým původem pochází ze [[Sasko|Saska]]. Dynastie Sasko-Cobursko-Gothajská vládla postupně v těchto zemích: [[Vévodství Sasko-Coburg-Gotha]], [[Belgické království|Belgii]], [[Bulharské carství|Bulharsku]], [[Portugalské království|Portugalsku]], [[Spojené království|Spojeném království]] a zemích [[Commonwealth Realm]]. Současnou vládnoucí hlavou dynastie je [[Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský]], ale posledním vládnoucím mužkým členem rodu je belgický král [[Albert II. Belgický|Albert II.]].

Rod '''Sachsen-Coburg und Gotha''' pochází z velké a mocné saské dynastie [[Wettinové|Wettinů]] a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství [[Sasko-Coburg-Gotha]], které vzniklo v roce [[1826]]. prvnímPrvním vévodou se stal zakladatel dynastie [[Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský]], později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).

A právě z [[vévodství Sachsen-Coburg-Gotha]] pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie ''Sasko-koburskáKoburská a gothskáGothská'' (původně Sasko-koburskoKobursko-saalfeldskáSaalfeldská). Až do počátku [[19. století]] byla tako větev rodu [[Wettinové|Wettinů]] prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku [[Sasko-Coburg-Gotha]]. Avšak významnou [[Sňatek|sňatkovou]] politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem [[Evropa|Evropy]] a tím i celého světa.

Poté, co [[4. říjen|4. října]] [[1830]] [[Belgie]] vyhlásila nezávislost na [[Spojené království Nizozemské|Spojeném království Nizozemském]], ustanovilo nové belgické národní schromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince [[Leopold George Christian Fridrich|Leopolda George Christiana Fridricha]] z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku [[1825]] odmítl nábídku stát se [[Řecké království|řeckým]] králem, v roce [[1831]] přijal nabídku [[Belgie|belgického]] zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním Belgickýmbelgickým králem a jeohjeho potomstvo vládne Belgii dodnes.

Roku [[1836]] se princ [[Ferdinand von Sachen-Coburg und Gotha]] oženil s [[Portugalsko|portugalskou]] královnou [[Marie II. Portugalská|Marií II.]] a stal se společně snítak portugalským králem [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinandem II.]] Tím založilyvznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název [[Braganza-Wettin]] (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládlyvládli portugalskuPortugalsku jejich synové [[Petr V. Portugalský|Petr V.]] a [[Ludvík I. Portugalský|Ludvík I.]], vnuk [[Karel I. Portugalský|Karel I.]] a pravnukové [[Ludvík II. Portugalský|Ludvík II.]] a [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]]. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku [[1910]], kdy [[Portugalsko]] vyhlásilo revoluční republiku.

Belgický král [[Leopold I. Belgický|Leopold I.]] nezahálel a roku [[1840]] vystrojil svatbu své neteři [[Viktorie (britská královna)|královně Viktorii]] a zároveň svému synovci princi [[Albert Sasko-Kobursko-Gothajský|Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému]]. Jejich syn [[Eduard VII.]], vnuk [[Jiří V.]], pravnuci [[Eduard VIII.]] a [[Jiří VI.]] a prapravnučka [[Alžběta II.]]) se po nich stali panovníky [[Spojené království|Velké Británie]]. Jejich vnuk král [[Jiří V.]] se za [[První světová válka|první světové války]] vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejenoval ji na [[windsorskáWindsorská dynastie|windsorskouWindsorskou dynastii]].

A konečně vV roce [[1887]] princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijmápřijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinandem I.]] V roce [[1908]] je prohlášen bulharským carem (či carem bulharůBulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například [[Ruské impérium|Rusko]], [[Německé císařství|Německo]], [[Spojené království|Anglie]] nebo [[Osmanská říše]]. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce [[1918]] po podpisu abdikace se slovy: ''„Přišel jsem sem, aby jsemabych tu zůstal (až do smrti).“'' To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce [[1948]]. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn [[Boris III.]] a po něm jeho vnuk [[Simeon II.]], který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car [[Ferdinand I.Bulharský|Ferdinand I.]] zažil konec bulharské monarchie v roce [[1946]]. Jeho vnuk car [[Simeon II.]] se ale v letech [[2001]]-[[2005]] stal bulharským premiérem.