Alexios II. Komnenos: Porovnání verzí

Alexios se narodil jako jediný legitimní syn císaře Manuela a jeho druhé choti, antiochijské princezny Marie. Alexiovo narození zřejmě způsobilo zrušení zasnoubení jeho sestry Marie a despoty Alexia (pozdějšího [[Seznam uherských králů|uherského krále]] [[Béla III.|Bély III.]]) a z toho plynoucí zánik despotových nástupnických práv na císařský trůn, které přešly na vytouřeného Manuelova syna. Manuel byl v době Alexiova narození již padesátiletý (*[[1118]]) a zemřel, aniž syn dospěl - v září roku [[1180]] ve věku nedožitých dvaašedesáti let. Krátce před smrtí ještě oslavil svatbu Alexia s dcerou [[Seznam francouzských králů|francouzského krále]] [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]] [[Anežka Francouzská (1171)|Agnes]]. Alexiovi bylo tehdy jedenáct let a poručnické vlády se ujala v Konstantinopoli nenáviděná, prolatinsky orientovaná císařovna vdova Marie (Xene), za jejíž vlády Byzanc přišla o nadvládu na Balkáně: srbský župan [[Stefan Nemanja]] a uherský král Béla III. (despota Alexios, který se roku [[1172]] ujal ve své domovině vlády) se osamostatnili a vymhlivymkli se vrchní kontrole byzantského císaře, pod kterou za Manuelovy vlády byli. Ani ve vnitřní politice nebyla Alexiova regentka úspěšná - proti prolatinské vládě v Konstantinopoli vypuklo povstání a povstalti povolali do čela bratrance zesnulého Alexiova otce, [[Andronikos I. Komnenos|Andronika Komnena]], velmi protilatinsky orientovaného. Povstání skončilo pro Alexiovu matku nešťastně: byla Andronikem zbavena regentství a nakonec zardoušena ([[1182]]). Pro Alexia to bylo ještě krutější tím, že byl donucen podepsat Matčin ortek smrti. Regentské vlády se ujal (nebo přesněji řečeno trůn uzurpoval) Andronikos Komnenos, který obrátil v dosavadní politice říše: rozvázal dohody a narušil dobré vztahy s křižáckými státy, pěstované komnenovskými císaři [[Alexios I. Komnenos|Alexiem I.]], [[Ioannes II. Komnenos|Ioannem II.]], Manuelem I. i regentkou Marií a naopak uzavřel spojenectví se sultánem [[Saladin|Saladinem]]. Uzurpátorovi Andronikovi to nestačilo, a tak ve druhé polovině roku [[1183]] zbavil života i právoplatného císaře, tehdy čtrnáctiletého Alexia II. a ujal se jako [[Andronikos I. Komnenos]] samostatné vlády.