Alexios II. Komnenos: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění textu.
doplnění literatury
Řádek 4:
== Život ==
Alexios se narodil jako jediný legitimní syn císaře Manuela a jeho druhé choti, antiochijské princezny Marie. Alexiovo narození zřejmě způsobilo zrušení zasnoubení jeho sestry Marie a despoty Alexia (pozdějšího [[Seznam uherských králů|uherského krále]] [[Béla III.|Bély III.]]) a z toho plynoucí zánik despotových nástupnických práv na císařský trůn, které přešly na vytouřeného Manuelova syna. Manuel byl v době Alexiova narození již padesátiletý (*[[1118]]) a zemřel, aniž syn dospěl - v září roku [[1180]] ve věku nedožitých dvaašedesáti let. Krátce před smrtí ještě oslavil svatbu Alexia s dcerou [[Seznam francouzských králů|francouzského krále]] [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]] [[Anežka Francouzská (1171)|Agnes]]. Alexiovi bylo tehdy jedenáct let a poručnické vlády se ujala v Konstantinopoli nenáviděná, prolatinsky orientovaná císařovna vdova Marie (Xene), za jejíž vlády Byzanc přišla o nadvládu na Balkáně: srbský župan [[Stefan Nemanja]] a uherský král Béla III. (despota Alexios, který se roku [[1172]] ujal ve své domovině vlády) se osamostatnili a vymhli se vrchní kontrole byzantského císaře, pod kterou za Manuelovy vlády byli. Ani ve vnitřní politice nebyla Alexiova regentka úspěšná - proti prolatinské vládě v Konstantinopoli vypuklo povstání a povstalti povolali do čela bratrance zesnulého Alexiova otce, [[Andronikos I. Komnenos|Andronika Komnena]], velmi protilatinsky orientovaného. Povstání skončilo pro Alexiovu matku nešťastně: byla Andronikem zbavena regentství a nakonec zardoušena ([[1182]]). Pro Alexia to bylo ještě krutější tím, že byl donucen podepsat Matčin ortek smrti. Regentské vlády se ujal (nebo přesněji řečeno trůn uzurpoval) Andronikos Komnenos, který obrátil v dosavadní politice říše: rozvázal dohody a narušil dobré vztahy s křižáckými státy, pěstované komnenovskými císaři [[Alexios I. Komnenos|Alexiem I.]], [[Ioannes II. Komnenos|Ioannem II.]], Manuelem I. i regentkou Marií a naopak uzavřel spojenectví se sultánem [[Saladin|Saladinem]]. Uzurpátorovi Andronikovi to nestačilo a tak ve druhé polovině roku [[1183]] zbavil života i právoplatného císaře, tehdy čtrnáctiletého Alexia II. a ujal se jako [[Andronikos I. Komnenos]] samostatné vlády.
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Zástěrová | jméno = Bohumila | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Byzance | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1992 | počet stran = 529 | isbn = 80-200-0454-8}}
* {{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | příjmení2 = Hroch | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Hroch | titul = Křižáci ve svaté zemi | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1996 | vydání = 2 | počet stran = 289 | isbn = 80-204-0621-2}}
*{{Citace monografie | příjmení = Dorazil | jméno = Otakar | titul = Vládcové v dějinách Evropy (800–1648) 2 | vydavatel = Almyn | | místo = Klatovy | rok = 1992 | počet stran = 208 | isbn = 80-901316-1-1}}
* {{Citace monografie| příjmení = Drška| jméno = Václav| příjmení2 = Picková| jméno2 = Dana| rok = 2004| titul = Dějiny středověké Evropy| vydavatel = Nakladatelství Aleš Skřivan ml.| místo = Praha| stránky = | isbn = 80-86493-11-3}}
 
{{Portál Byzantská říše}}