Theodoros I. Laskaris: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
m opravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Byzanc 1204.png|thumb|[[Latinské císařství]] a řecké nástupnické státy ([[epirský despotát]] spolu s [[nikájské císařství|nikájským]] a [[trapezuntské císařství|trapezuntským císařstvím]] kolem roku 1204 po skončení [[čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]]]]
'''Theodoros I. Komnenos Laskaris''' (někdy pouze '''Theodor''', řecky ''Θεόδωρος Α' Λάσκαρις, Theodōros I Laskaris'', asi [[1174]]-[[1222]]), pocházející z magnátské rodiny [[Laskaridové|Laskaridů]] byl nikájským císařem v letech [[1204]] ([[1208]]) – [[1222]].
== Životopis ==
Theodoros pocházel ze šlechtického rodu Laskaridů z [[Malá Asie|Malé Asie]]. Tam také spolu s několika bratry spravoval dědičné území a po dobytí [[Konstantinopolis|Konstantinopole]] [[křižáci|křižáky]] [[13. duben|13. dubna]] [[1204]] vyhlásil spolu s bratrem Konstantinem samostatný stát se sídlem v [[Nikaia|Nikaii]], který se stal hlavním nepřítelem nově vzniklého [[Latinské císařství|císařství latinského]]. Již před dobytím Konstantinopole pobýval na tamějším dvoře a oženil se s jednou z dcer císaře [[Alexios III. Angelos|Alexia III.]] Annou. Theodoros se stal hlavním organizátorem boje proti křižákům, kteří se usadili v Konstantinopoli a roku [[1208]] ho konstantinopolský patriarcha, který spolu s ortodoxním klérem uprchnul z Konstantinopole, korunoval na císaře římského ([[Seznam byzantských císařů|byzantského]] – ''basileus ton Romanion'') a Theodoros od té doby reprezentoval byzantskou vládu v exilu, připravující se dobýt Konstantinopol zpět (byzantská reconquista). Nikájští císařové postupně odjímali Maloasijská a poté i [[Balkán|Balkánská]] území Latinům (křižákům) a vytvořili tak základnu pro dobytí Konstantinopole. Theodora ale také ohrožovali na východních hranicích [[Seldžukové]], proti kterým se ale zabezpečil vytyčením hranice mezi [[Rúmský sultanát|
== Potomci ==
|