Josip Vidmar: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+obrázek
m prolinky, - zb.slova
Řádek 18:
}}
 
'''Josip Vidmar''' ([[14. říjen|14. října]] [[1895]], [[Lublaň]], [[Rakousko-Uhersko]] – [[11. duben|11. dubna]] [[1992]], [[Lublaň]], [[Slovinsko]]) byl [[Slovinsko|slovinský]] [[literární kritik]] a [[esejista]]., Vidmarkterý se podílel na slovinském [[odboj]]ovém v průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]]. VidmarSehrával také sehrával významnou roli v kulturní politice [[Josip Broz Tito|titovské]] [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] od poloviny padesátých do poloviny sedmdesátých let.
 
== Život a politická činnost ==
Narodil se v&nbsp;[[Lublaň|Lublani]], kde vystudoval [[gymnázium]] a&nbsp;filozofickou fakultu.<ref name="KJK-762763">{{Citace monografie | titul = Ko je ko u Jugoslaviji | editoři = Janković, S., Milanović, M | vydavatel = Sedme sile | místo = Beograd | rok = 1957 | počet stran = 810 | strany = 762-763| jazyk = srbochorvatsky}}</ref> V&nbsp;letech 1934 až 1941 byl [[dramaturg]]em [[Národní divadlo v Lublani|Národního divadla v&nbsp;Lublani]].<ref name="KJK-762763" /> V&nbsp;meziválečném období vzrostlo jeho postavení mezi literárními a&nbsp;politickými kritiky. V&nbsp;roce 1933 publikoval esej ''Kulturní problémy slovinské identity'' (''{{cizojazyčně|sl|Kulturni problem slovenstva}}''), ve které reflektoval centralistickou politiky prvního [[Království Jugoslávie|jugoslávského království]], přičemž se zaměřil na utváření jugoslávského kulturního a&nbsp;politického národa.
 
Po zhroucení [[Jugoslávie]] v&nbsp;dubnu [[1941]] se Vidmar stal spoluzakladatelem ''[[Osvobodilna fronta|Osvobozenecké fronty]]'' (''{{cizojazyčně|sl|Osvobodilna fronta}}''). Ke konci války byl jejím předsedou. Členem [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJe]] byl od jeho druhého zasedání.<ref name="KJK-762763" /> Po skončení války se stal předsedou jugoslávského Svazového lidového svazového sněmu (později Sněmovny republik a oblastí). V&nbsp;letech [[1945]][[1953]] byl předsedou [[Zákonodárné sbory Slovinska|slovinského parlamentu]]. V&nbsp;letech [[1952]][[1976]] byl prezidentem [[Slovinská akademie věd a umění|Slovinské akademie věd a umění]] a&nbsp;v&nbsp;letech [[1950]][[1964]] vedoucím Akademického výzkumného centra.
 
Překládal z&nbsp;[[ruština|ruštiny]], [[francouzština|francouzštiny]], [[němčina|němčiny]], [[čeština|češtiny]], [[chorvatština|chorvatštiny]] a&nbsp;[[srbština|srbštiny]] do [[slovinština|slovinštiny]], především divadelní hry a&nbsp;díla dramatiků jako [[Alexej Arbuzov|Arbuzova]], [[Nikolaj Vasiljevič Gogol|Gogola]],[[Alexandr Sergejevič Gribojedov|Gribojedova]], [[Miroslav Krleža|Krleži]], [[Branislav Nušić|Nušiće]], [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškina]] či [[Alexej Konstantinovič Tolstoj|Tolstého]]. V&nbsp;roce [[1948]] obdržel Cenu svazové vlády za překlad [[Molière|Molièrova]] díla.<ref name="KJK-762763" />
 
Byl nositelem Řádu národního hrdiny, Řádu zásluh o&nbsp;národ, Řádu bratrství a&nbsp;jednoty, Partyzánské pamětní medaile 1941 a&nbsp;jednoho polského vyznamenání.<ref name="KJK-762763" /> Zemřel v Lublani.