Verze z 29. 12. 2010, 14:21 editovat Lamprus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 559 editací m →‎Obsah dokumentu: opr. nepřesnosti ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 12. 2010, 18:48 editovat zrušit editaci Lamprus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 559 editací m jazykové úpravy - není nad to, pořádně si to po sobě taky přečíst :) Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[File:Privilegium maius detail.jpg\|thumb\|Detail titulní strany vydání Privilegia maius císaře [[Maxmilián I. Habsburský\|Maxmiliána I.]] z roku [[1512]]]] '''Privilegium maius''' (Větší privilegium) byl zfalšovaný středověký dokument, vytvořený na popud rakouského vévody [[Rudolf IV. Habsburský\|Rudolfa IV. Habsburského]] v letech [[1358]]–[[1359]]. Jednalo se o pozměněnou verzi tzv. [[Privilegium minus\|Privilegia minus]] (Menší privilegium), vydaného císařem [[Fridrich I. Barbarossa\|Fridrichem I. Barbarossou]] v roce [[1156]], který tímto dokumentem povýšil bývalou [[~~Východní~~Rakouské ~~marka~~markrabství\|Východní marku]] (součást [[Bavorské vévodství\|Bavorského vévodství]]) na samostatné [[vévodství]]. [[Privilegium\|Privilegia]] popsaná v dokumentu měla velký vliv na rakouskou politickou scénu a vytvořila zvláštní vazby mezi rodem [[Habsburkové\|Habsburků]] a [[Rakousko\|Rakouskem]]. Řádek 10: Privilegium maius se skládá z pěti podvržených dokumentů. Některé z nich dokonce měli vydat historické [[Římská říše\|římské]] provincii [[Noricum]] (ležící na území dnešního Rakouska) [[Julius Caesar]] a [[Nero]]. Ačkoliv byl svazek pečlivě vytvořen podle původního dokumentu, jehož originál se v téže době „ztratil“, byl již současníky, např. [[Francesco Petrarca\|Franceskem Petrarkou]], označen jako podvrh. Rudolf IV. v podvrženém dokumentu prohlásil rakouské země za arcivévodství, obdařené podobnými právy, jako ~~měly~~měla říšská knížectví, v nichž vládli kurfiřti. Mezi tato privilegia patřilo například: * nedělitelnost území; * následnictví prvorozeného syna ([[primogenitura]]), později rozšířená [[Pragmatická sankce\|Pragmatickou sankcí]] ([[1713]]) i na ženské potomky; * nezávislé soudnictví a zákonodárná moc bez jakékoliv možnosti odvolání k [[císař]]i (privilegium de non evocando); * povolení používat určité symboly vlády. Rudolf též vytvořil titul ''Pfalzerzherzog'' (arcivévoda falcký), ~~podobného~~podobný titulu [[Rýnská Falc\|rýnského]] kurfiřta. První habsburský vládce, který skutečně titul [[arcivévoda]] používal, byl [[Arnošt Habsburský (1377-1424)\|Arnošt Železný]], který vládl ve [[Vnitřní Rakousy\|Vnitřních Rakousích]] v letech [[1406]]–[[1424]]. Od 15. století pak všechna knížata z habsburského rodu byla titulována jako arcivévodové (''Erzherzöge''). == Důsledky == Císař Karel IV. odmítl Privilegium maius potvrdit. Avšak [[Fridrich III. Habsburský\|Fridrich III.]], který byl jako první Habsburk korunován v roce [[1452]] císařem, byl schopen sám sobě a svým potomkům udělit povolení užívat titul arcivévody, což později potvrdili i jeho následovníci [[Rudolf II.]] a [[Karel VI.]] To však nezahrnovalo právo volit římského krále. V roce [[1519]] si proto musel arcivévoda [[Karel V.\|Karel I.]] půjčit značnou sumu peněz na to, aby mohl uplatit kurfiřty, a zabezpečit si tak svoji volbu králem. Privilegium maius ~~zabezpečilo~~umožnilo habsburkým arcivévodům postavení podobné ~~králům~~[[král]]ům, dávané v cizině najevo zvláštních odznaků moci. Habsburkové obdrželi nový základ pro svoji vládu v rakouských zemích. Rakousko a habsburský rod tak splynuly v jedno. Podvrh tedy nakonec znamenal úspěch. Rod ~~později~~potom v pozdějších dobách publikoval zvláštní vydání dokumentu a nepřipouštěl jakékoliv diskuse o jeho pravosti. Dokument pozbyl svého významu v roce [[1806]], kdy zanikla [[Svatá říše římská]]. V roce [[1852]] [[Wilhelm Wattenbach]] prokázal, že se jedná o podvrh, a vytvořil označení Privilegium maius a Privilegium minus, aby oba dokumenty odlišil.

Privilegium maius: Porovnání verzí