Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 30 bajtů ,  před 8 lety
m
jazykové úpravy - není nad to, pořádně si to po sobě taky přečíst :)
[[File:Privilegium maius detail.jpg|thumb|Detail titulní strany vydání Privilegia maius císaře [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] z roku [[1512]]]]
'''Privilegium maius''' (Větší privilegium) byl zfalšovaný středověký dokument, vytvořený na popud rakouského vévody [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolfa IV. Habsburského]] v letech [[1358]]–[[1359]]. Jednalo se o pozměněnou verzi tzv. [[Privilegium minus|Privilegia minus]] (Menší privilegium), vydaného císařem [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichem I. Barbarossou]] v roce [[1156]], který tímto dokumentem povýšil bývalou [[VýchodníRakouské markamarkrabství|Východní marku]] (součást [[Bavorské vévodství|Bavorského vévodství]]) na samostatné [[vévodství]].
 
[[Privilegium|Privilegia]] popsaná v dokumentu měla velký vliv na rakouskou politickou scénu a vytvořila zvláštní vazby mezi rodem [[Habsburkové|Habsburků]] a [[Rakousko|Rakouskem]].
Privilegium maius se skládá z pěti podvržených dokumentů. Některé z nich dokonce měli vydat historické [[Římská říše|římské]] provincii [[Noricum]] (ležící na území dnešního Rakouska) [[Julius Caesar]] a [[Nero]]. Ačkoliv byl svazek pečlivě vytvořen podle původního dokumentu, jehož originál se v téže době „ztratil“, byl již současníky, např. [[Francesco Petrarca|Franceskem Petrarkou]], označen jako podvrh.
 
Rudolf IV. v podvrženém dokumentu prohlásil rakouské země za arcivévodství, obdařené podobnými právy, jako mělyměla říšská knížectví, v nichž vládli kurfiřti. Mezi tato privilegia patřilo například:
* nedělitelnost území;
* následnictví prvorozeného syna ([[primogenitura]]), později rozšířená [[Pragmatická sankce|Pragmatickou sankcí]] ([[1713]]) i na ženské potomky;
* nezávislé soudnictví a zákonodárná moc bez jakékoliv možnosti odvolání k [[císař]]i (privilegium de non evocando);
* povolení používat určité symboly vlády.
 
Rudolf též vytvořil titul ''Pfalzerzherzog'' (arcivévoda falcký), podobnéhopodobný titulu [[Rýnská Falc|rýnského]] kurfiřta. První habsburský vládce, který skutečně titul [[arcivévoda]] používal, byl [[Arnošt Habsburský (1377-1424)|Arnošt Železný]], který vládl ve [[Vnitřní Rakousy|Vnitřních Rakousích]] v letech [[1406]]–[[1424]]. Od 15. století pak všechna knížata z habsburského rodu byla titulována jako arcivévodové (''Erzherzöge'').
 
== Důsledky ==
Císař Karel IV. odmítl Privilegium maius potvrdit. Avšak [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]], který byl jako první Habsburk korunován v roce [[1452]] císařem, byl schopen sám sobě a svým potomkům udělit povolení užívat titul arcivévody, což později potvrdili i jeho následovníci [[Rudolf II.]] a [[Karel VI.]] To však nezahrnovalo právo volit římského krále. V roce [[1519]] si proto musel arcivévoda [[Karel V.|Karel I.]] půjčit značnou sumu peněz na to, aby mohl uplatit kurfiřty, a zabezpečit si tak svoji volbu králem.
 
Privilegium maius zabezpečiloumožnilo habsburkým arcivévodům postavení podobné králům[[král]]ům, dávané v cizině najevo zvláštních odznaků moci. Habsburkové obdrželi nový základ pro svoji vládu v rakouských zemích. Rakousko a habsburský rod tak splynuly v jedno. Podvrh tedy nakonec znamenal úspěch. Rod pozdějipotom v pozdějších dobách publikoval zvláštní vydání dokumentu a nepřipouštěl jakékoliv diskuse o jeho pravosti.
 
Dokument pozbyl svého významu v roce [[1806]], kdy zanikla [[Svatá říše římská]]. V roce [[1852]] [[Wilhelm Wattenbach]] prokázal, že se jedná o podvrh, a vytvořil označení Privilegium maius a Privilegium minus, aby oba dokumenty odlišil.