Privilegium maius: Porovnání verzí

Přidáno 4 145 bajtů ,  před 9 lety
dokončení - možno upravovat
(rozpracování)
 
(dokončení - možno upravovat)
[[File:Privilegium maius detail.jpg|thumb|Detail titulní strany vydání Privilegia maius císaře [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] z roku [[1512]]]]
{{Pracuje se}}
'''Privilegium maius''' (Větší privilegium) byl zfalšovaný středověký dokument, vytvořený na popud rakouského vévody [[Rudolf IV. Habsburský|Rudolfa IV. Habsburského]] v letech [[1358]]–[[1359]]. Jednalo se o pozměněnou verzi tzv. [[Privilegium minus|Privilegia minus]] (Menší privilegium), vydaného císařem [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichem I. Barbarossou]] v roce [[1156]], který tímto dokumentem povýšil bývalou [[Východní marka|Východní marku]] (součást [[Bavorské vévodství|Bavorského vévodství]]) na samostatné [[vévodství]].
 
 
== Pozadí doby ==
Rod Habsburků získal vládu v Rakouském vévodství v roce [[1282]]. Rudolf IV. ([[1339]]–[[1365]]) se snažil obnovit habsburský vliv na evropskou politiku budováním příbuzenských vztahů s císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]] a zvyšováním vážnosti rakouských panovníků. Nepatřil však mezi sedm [[kurfiřt]]ů, říšských knížat s právem volit krále, jak ustanovil Karel IV. roku [[1356]] ve své [[Zlatá bula Karla IV.|Zlaté bule]]. Podobně jako Karel učinil [[Praha|Prahu]] centrem své vlády, snažil se Rudolf o totéž ve [[Vídeň|Vídni]]. Propůjčil městu zvláštní privilegia, započal velkolepé stavební plány a založil [[Vídeňská univerzita|univerzitu]]. Toto vše mělo za cíl prestiž, legitimitu a vliv rodu a jeho rakouských zemí. Pro tento účel Rudolf objednal v zimě 1358/9 vytvoření dokumentu zvaného ''Privilegium maius''. Smyslem nároků, které byly vepsány na různá místa původního textu, bylo postavit rakouské země na roveň kurfiřstvím a učinit je témě nezávislé na [[Svatá říše římská|Říši]].
 
== Obsah dokumentu ==
Privilegium maius se skládá z pěti podvržených dokumentů. Některé z nich dokonce měli vydat historické [[Římská říše|římské]] provincii [[Noricum]] (ležící na území dnešního Rakouska) [[Julius Caesar]] a [[Nero]]. Ačkoliv byl svazek pečlivě vytvořen podle původního dokumentu, jehož originál se v téže době „ztratil“, byl již současníky, např. [[Francesco Petrarca|Franceskem Petrarkou]], označen jako podvrh.
 
Rudolf IV. v podvrženém dokumentu prohlásil rakouské země za arcivévodství, obdařené podobnými právy, jako měly říšská knížectví, v nichž vládli kurfiřti. Mezi tato privilegia patřilo například:
* nedělitelnost území;
* následnictví prvorozeného syna (primogenitura), později rozšířená [[Pragmatická sankce|Pragmatickou sankcí]] ([[1713]]) i na ženské potomky;
* nezávislé soudnictví a zákonodárná moc bez jakékoliv možnosti odvolání k [[císař]]i (privilegium de non evocando);
* povolení používat určité symboly vlády.
 
Rudolf též vytvořil titul ''Pfalzerzherzog'' (arcivévoda falcký), podobného titulu [[Rýnská Falc|rýnského]] kurfiřta. První habsburský vládce, který skutečně titul [[arcivévoda]] používal, byl [[Arnošt Habsburský (1377-1424)|Arnošt Železný]], který vládl ve [[Vnitřní Rakousy|Vnitřních Rakousích]] v letech [[1406]]–[[1424]]. Od 15. století pak všechna knížata z habsburského rodu byla titulována jako arciknížata (''Erzherzöge'').
 
== Důsledky ==
Císař Karel IV. odmítl Privilegium maius potvrdit. Avšak [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]], který byl jako první Habsburk korunován v roce [[1452]] císařem, byl schopen sám sobě a svým potomkům udělit povolení užívat titul arcivévody, což později potvrdili i jeho následovníci [[Rudolf II.]] a [[Karel VI.]] To však nezahrnovalo právo volit římského krále. V roce [[1519]] si proto musel arcivévoda [[Karel V.|Karel I.]] půjčit značnou sumu peněz na to, aby mohl uplatit kurfiřty, a zabezpečit si tak svoji volbu králem.
 
Privilegium maius zabezpečilo habsburkým arcivévodům postavení podobné králům, dávané v cizině najevo zvláštních odznaků moci. Habsburkové obdrželi nový základ pro svoji vládu v rakouských zemích. Rakousko a habsburský rod tak splynuly v jedno. Podvrh tedy nakonec znamenal úspěch. Rod později publikoval zvláštní vydání dokumentu a nepřipouštěl jakékoliv diskuse o jeho pravosti.
 
Dokument pozbyl svého významu v roce [[1806]], kdy zanikla [[Svatá říše římská]]. V roce [[1852]] [[Wilhelm Wattenbach]] prokázal, že se jedná o podvrh, a vytvořil označení Privilegium maius a Privilegium minus, aby oba dokumenty odlišil.
 
== Odkazy ==
{{Commonscat}}
{{Překlad|jazyk=en|článek=Privilegium Maius|revize=401598060}}
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Hamannová | jméno = Brigitte | odkaz na autora = Brigitte Hamannová | titul = Habsburkové. Životopisná encyklopedie = Die Habsburger. Eine biographisches Lexikon | vydavatel = Brána | místo = Praha | rok = 2010 | překladatelé = Milada a Milan Kouřimských | počet stran = 408 | strany = 365 | vydání = 3 | poznámka = Přeloženo ze čtvrtého, upraveného vydání | isbn = 978-80-7243-455-8}}
* {{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Veber | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Rakouska | vydání = 1. doplněné a aktualizované | místo = Praha | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | rok = 2009 | strany=156–157 | isbn = 978-80-7106-239-4}}
 
[[Kategorie:Dějiny Rakouska]]
[[Kategorie:Padělky]]
 
[[da:Privilegium Maius]]
[[de:Privilegium Maius]]
[[en:Privilegium Maius]]
[[it:Privilegium maius]]
[[ru:Privilegium Maius]]