Platónská akademie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: pnb:اکیڈیمی |
Rozšíření o starověkou Akademii, obr. |
||
Řádek 1:
[[Soubor: AtheneOudheid.JPG|thumb|upright=1.0|Starověké Athény. Akademie je při horním okraji mapy]]
'''Akademie platónská''' ([[latina|latinsky]] ''Academia Platonica'') byla skupina učenců ve [[Florencie|Florencii]] kolem poloviny [[15. století]], kteří se shromáždili pod vedením [[Marsilio Ficino|Marsilia Ficina]], vynikajícího překladatele a propagátora [[Platón]]ovy filosofie, aby studovali a diskutovali o filosofii a klasických autorech. Vliv jejich modernizovaného a křesťansky laděného platonismu na myšlení [[Itálie|italské]] [[renesance (historická epocha)|renesance]] byl hluboký a dodnes přežívá v obecně známém pojmu „platonická láska“. Samotný [[Marsilio Ficino]] nepokládal Akademii za pouhou školu, nýbrž za společenství přátel.<br />▼
[[Soubor: Athens Plato Academy Archaeological Site 3.jpg|thumb|upright=1.0|Vykopávky v ''Akadimia Platonos'' v Athénách]]
Ačkoli tato skupina nikdy neměla organizovanou podobu, její členové se pokládali za obnovenou Akademii, kterou založil Platón v [[Athény|Athénách]] roku [[387 př. n. l.]] Členové Platónské akademie byli většinou ve styku se dvorem [[Cosimo de Medici|Cosima]] a [[Lorenza]] z rodu [[Medicejové|Medici]] a mezi nejdůležitější z nich náleželi Angelo Poliziano, význačný básník a znalec antiky, profesor poezie a řečnictví na univerzitě ve Florencii, Cristofero Landino a učenci a filosofové [[Pico della Mirandola]] a Gentile de Becchi.▼
[[Soubor: Plato's Academy mosaic from Pompeii.jpg|thumb|upright=1.0|Platónova Akademie na mozaice z Pompejí]]
'''Platónská akademie''' ([[řečtina|řec.]] Άκαδήμεια, [[latina|lat.]] ''Academia Platonica'') byla slavná starověká filosofická škola, založená [[Platón]]em asi roku [[387 př. n. l.]] v [[Athény|Athénách]] a definitivně zrušená roku [[529]] císařem [[Justinián I.|Justiniánem I.]] Název později převzala skupina humanistů ve [[Florencie|Florencii]], založená kolem roku 1450 [[Marsilio Ficino|Marsiliem Ficinem]]. Od athénské Akademie se odvozují také názvy různých učených společností, škol a vědeckých institucí v novověku.
== Literatura ==▼
== Akademie v Athénách ==
Někdy po roce 387 př. n. l., kdy se Platón vrátil z první cesty na Sicílii, koupil z darů přátel pozemek asi 2,5 km na SSZ od středu historických Athén a asi 1,5 km od hradeb, kde založil školu. V blízkosti byl starý posvátný háj olivovníků, zasvěcený [[Athéna|Athéně]] a Dioskurům, kde se konaly různé slavnosti a obřady. Podle mytologického hrdiny Akadéma (Hekadéma) se nazýval Akademeia a název se přenesl na Platónovu školu.
Nebyla to ovšem škola v dnešním slova smyslu, nýbrž neveřejné společenství, kde diskutovalo a bádalo, snad podle Pythagorejského vzoru, s nímž se Platón setkal v Itálii. Mezi účastníky se rozlišovali „starší“ a „mladší“, za účast se neplatilo a velký důraz se kladl na znalost matematiky. Podle pozdější pověsti byl prý nad vchodem nápis „Bez znalosti geometrie sem nikdo nevstupuj“. [[Diogenés Laertios]] jmenuje mezi akademiky i dvě ženy.
=== Dějiny athénské Akademie ===
Diogenés Laertios dělí historii Akademie na starou, střední a novou, [[Sextus Empiricus]] rozeznává pět období, kdežto [[Cicero]] jen dvě: starou a novou. Scholarchy staré Akademie byli po Platónovi [[Speusippos]] (347-339 př. n. l.). [[Xenokratés]] (339-314 př. n. l.), Polemon a Kratés. Mezi významné další členy patřili [[Aristotelés]], Herakleidés a [[Eudoxos]].
Střední Akademie začíná [[Arkesilaos|Arkesilaem]] (266-241 př. n. l.), za něhož se Akademie orientovala na skepticismus. Novou či Třetí Akademii založil rovněž skeptický [[Karneadés]] (155-129 př. n. l.) a od roku 90 př. n. l. zde Antiochos z Askalonu začal učit [[stoicismus]]. Za první války s králem Mithridatem Pontským roku 88 př. n. l. scholarcha Filón z Larissy uprchl do Říma a roku 86 př. n. l. při obléhání Athén místo zpustošil římský vojevůdce [[Lucius Cornelius Sulla]]. Akademie se sice obnovila, ale patrně na jiných místech. Cicero, který zde studoval v letech 79/78 př. n. l., říká, že se scházeli v nějakém gymnáziu a místo staré Akademie, které navštívil, bylo pusté.
Platonovo učení v Athénách pokračovalo, ale až kolem roku 410 byla Akademie oficiálně obnovena [[Novoplatónismus|novoplatoniky]], kteří se pokládali za dědice (''diadochoi'') Platónovy. Kolem roku 430 zde učili Plutarchos z Athén a Syrianos a jejich žákem [[Proklos|Proklem]] novoplatónská Akademie dosáhla patrně vrcholu. Podle historika Agathia pocházela většina čelných akademiků ze Sýrie, stejně jako [[Simplikios]] a poslední scholarcha [[Damaskios]]. Když roku 529 Justinián I. Akademii zrušil, uprchl prý Damaskios k Peršanům, ale roku 532 se mohl vrátit. Někteří Simplikiovi a Damaskiovi žáci však mohli v novoplatónské tradici pokračovat, v 7. století byla založena akademie v Gundišapúru a v 9. století se stopy platoniků znovu objevují v [[Bagdád]]u.
== Humanistická Akademie ve Florencii ==
Kolem roku 1430, když začali [[Konstantinopol]] bezprostředně ohrožovat Turci, začal císař i tamní učenci hledat kontakty v Itálii. Roku 1439 byla na koncilu ve Florencii velká delegace byzantských učenců, která se pokusila o sjednocení s Římem a s papežem. Uzavřená dohoda však neměla dlouhé trvání a roku 1453 Konstantinopol padla. Řada byzantských učenců v Itálii zůstala a [[Georgios Gemistos Plethon]] přivezl dosud neznámé rukopisy díla Platónova. Nový zájem o platonismus a novoplatonismus podporovali florentští Mediceové.
▲
▲Ačkoli tato skupina nikdy neměla organizovanou podobu, její členové se pokládali za
▲== Literatura ==
* ''Encyklopedie antiky''. Praha: Akademia 1973. Heslo Akadémie, str. 42n.
* HIBBERT, Christopher.: ''Vzestup a pád rodu Medici, kap. V a kap. IX'', Lidové noviny, 1997.
* KRISTELLER, Paul Oskar: ''Osm filosofů italské renesance'', Vyšehrad, 2007.
| |||