Otakar Čapek: Porovnání verzí

{{ověřitNeověřeno}}

[[Doktor práv|JUDr.]] [[Inženýr|Ing.]] [[Dr.]] '''Otakar Čapek''' ([[23. březen|23. března]] [[1893]], [[Hvožďany (okres Příbram)|Hvožďany]] - [[11. leden|11. ledna]] [[1967]], [[Praha]]) byl [[osobnost]] české [[Mystika|mystiky]], [[spisovatel]], autor několika odborných, dětských a duchovních knih, předseda spolku [[Psyché (spolek)|PsychePsyché]], agrární a politický činovník, jenž se stal obětí bolševického monstrprocesu.

Narodil 23. března 1893 ve Hvožďanech na Blatensku. Měl o  pět let mladšího bratra Arnošta a tři sestry: Růženu, Marii a Helenu. V  roce [[1920]] dosáhl právnického doktorátu a o  dva roky později se z  něj stal ještě zemědělský inženýr. V  roce [[1923]] vydal odbornou publikaci o  chovu domácího vepřového bravu, za kterou získal titul třetí -– byl promován na doktora technických věd.

V  roce [[1924]] se oženil s  Marií Dandovou, s  níž měl tři dcery. V  roce 1924 Otakar a Arnošt společně se svým otcem zakoupili od hraběte [[Kolovratové|Kolowrata]] zámek Košátky a k  němu náležející [[panství]]. Kolem roku [[1925]] se oba bartři seznámili se spisovatelem [[Karel Weinfurter|Karlem Weinfurterem]] a roku [[1929]] se stali zakládajícími členy jeho mystického spolku [[Psyché (spolek)|Psyché]]. V  roce [[1933]] se Otakar rozvedl. Poté, co byl zcela zadlužený [[velkostatek]] [[Košátky]] v  roce [[1938]] prodán v  dražbě, živil se Otakar jako spisovatel a věnoval se zájmům duchovním a politickým.

Karel Weinfurter, který s  Otakarem počítal coby se svým nástupcem, jej před svou smrtí ([[1942]]) požádal, aby se postaral o  jeho manželku Boženu a také o  spolek [[Psyché]]. Po Weinfurterově smrti se oficiálně stal zemědělským dělníkem na hospodářství Boženy v  Bučovicích a vzali se brzy po válce roku [[1945]]. Společně pak obnovili spolek [[Psyché]] jehož se stal předsedou a jeho manželka se starala o  veškerou administrativu. Tyto aktivity ukončily komunistické úřady zákazem činnosti spolku roku [[1951]]. Zemřel po úraze 11. ledna 1967 ve věku nedožitých 74 let.

V  roce 1922 se stal členem studentské profašistické organizace, která vydávala časopis Výzva, do něhož přispíval. Stal se členem a později místopředsedou Národního hnutí, které vystoupilo proti úmyslu tehdejšího ministra zahraničí dr. [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]], který se chystal oficiálně uznat existenci RSFSR, pozdějšího [[Sovětský svaz|SSSR]]. V  roce [[1925]] vstoupil do [[Karel Prášek|Práškovy]] agrárně konzervativní strany za kterou v  témže roce kandidoval na poslance. Zvolen ale nebyl a strana se rozpadla. Roku [[1926]] vstoupil do [[Národní obec fašistická|Národní obce fašistické]], v  níž se stal ihned místopředsedou. Jejím mottem bylo: „Blaho vlasti – zákon nejvyšší!“ Vůdcem byl rodinný přítel Čapků generál [[Radola Gajda]]; v  novinách se jim také říkalo "gajdovci"„gajdovci“.

Veřejně vystupoval jak proti předválečné amerikanizaci české společnosti, tak proti pozdějšímu poněmčování či bolševizaci -– tedy vždy za ryze české národní zájmy. Na konci druhé světové války bojoval se zbraní v  ruce proti Němcům na pražských barikádách, přičemž byl zraněn střelou do nohy. Po válce byly u  nás [[Košický vládní program|Košickým vládním programem]] zakázány strany, jež se "provinily„provinily na zájmech národa za protektorátu"protektorátu“. K  těm patřila i  strana agrární, celým názvem „Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu“.

===Proces se „Zelenou internacionálou"internacionálou„===

Po únorovém puči se nemohl vnitřně smířit s  nástupem bolševismu u  nás, věřil v  brzký návrat předválečných časů a podílel se na práci skupiny kolem bývalého ministerského rady ing. Tomáše Mrkvana, která se na ně měla připravit. Čapek jako zemědělský odborník navrhl připravit program chystané agrární strany, s  nímž by šla do voleb, návrh ale nebyl ostatními přijat jako předčasný. 24. května [[1951]] byl zatčen, vyslýchán a 24. srpna vzat do vazby. 23. dubna [[1952]] začal proces, ve kterém prokurátor Miroslav Kolaja skupinu obžaloval z  rozvětveného protistátního spiknutí, řízeného ze západu tzv. „[[Zelená internacionála|Zelenou internacionálou]]“, agenturou amerického imperialismu. Organizace tohoto druhu ve skutečnosti neexistovala, byla fiktivní a vymyšlená. Podle [[Státní bezpečnost|StB]] sídlila kdesi na západě, odkud její imperialističtí vůdcové „tahali za nitky“. Protože s  ní žádný politický proces vést nemohli, vedli ho "jen"“jen„ s  jejími údajnými domácími přisluhovači.

Ačkoliv na začátku byl proces notně propírán v  tisku (vyšla dokonce brožura „Agenti Zelené internacionály nepřátelé naší vesnice“), po odsouzení už tomu bylo jinak. V  průběhu vyšetřování bylo totiž příliš mnoho nesrovnalostí a žádný důkaz viny, pouze psychicky i  fyzicky utrápení obvinění a vynucená doznání s  řadou rozporů ve výpovědích. Režim najednou neměl zájem, aby se o  existenci procesu veřejně vědělo, a tak poté, co dostal své oběti za mříže, se o  něm již nemluvilo a nepsalo a jeho protagonisté nebyli pro jistotu ani veřejně pranýřováni. Proto je i  dnes obecné povědomí o  procesu Zelené internacionály mezi veřejností mizivé.

Podobně jako většina obviněných dostal za tuto vymyšlenou protistátní činost doživotní trest. Propuštěn byl na začátku roku [[1964]], když soud zjistil, že ''„stupeň nebezpečnosti trestné činnosti by dnes hodnotil jiným stupněm, než se stalo v  původním řízení“''. Ve vězeních v  [[Leopoldov|Leopoldově]], ve [[Valdice|Valdicích]] a v  [[Ilava|Ilavě]] strávil více než 12  let.

* ''Encyklopedie okultismus, mystiky a všech tajných nauk'', Edice Psyche, Praha 1940, 371  stran

* ''Příběh liščí rodiny'', A. Hynek, Praha 1927, ilustrace V. L. Anderle, 167  stran

* ''Turnaj ledňáčků Praha'', 1946

* ''Co máme vědět o  Habeši a sousedních italských koloniích'', ,vlastním nákladem, Košátky 1935, 31  stran

* ''Ježíš Kristus ve světle mystiky '', nákladem Boženy Weinfurterové, Praha 1948, 155  stran, náklad 2000  výtisků

* ''Košátky (turistická příručka) '', nákladem Edice Psyche, Praha 1933, obsahuje 19  fotografií (mj. od K.  Weinfurtera), 24  stran

* ''Láska královny Hatčepsut a jiné egyptské příběhy'', ,Edice Psyche, Praha 1934, 125  stran

* ''Ledňáčkové v  Kladsku'', upravil Ladislav Veselský, B. Stýblo (Stýblova knihovna mládí, sv.  3), Praha 1947, ilustrace V.  Junek, 100  stran, náklad 3300  výtisků

* ''Náš domácí chov vepřového bravu a prostředky ku jeho zdokonalení ''

* ''A. Neubert'' (Rolníkova knihovna č.  66), Praha 1923, množství obrazových příloh, 111  stran

* ''Poslední německá monarchie (knížectví Liechtensteinské) '', Edice Psyche, Praha 1939, 35  stran

* ''Proč se znovuzrozujeme? '', vycházelo časopisecky na pokračování v  revue „Psyche“ roč.  XIX./1948

* ''Srnec Blesk'', ,Zora, Praha 1924, 114  stran

* ''Tajemství košáteckého hradu , I.  kniha: Šlechtična Cambo Ziegner'', Praha 1927, 213  stran

* Zhasla''Turnaj hvězdaledňáčků'', nadupravil DakotouLadislav Veselský, přehlédlB. Stýblo a(Stýblova upravil Františekknihovna Klausmládí, Vsv. Šeba 1), Praha 1946, ilustrace FJ. Fiala Fišer, 135 88 stran, náklad 5000 2000 výtisků

* Zlatá''Zhasla zrnkahvězda mystickánad Dakotou'',nákladem Boženypřehlédl Weinfurterovéa upravil František Klaus, V. Šeba, Praha 19471946, 93ilustrace F. Fiala, 135 stran, náklad 2000 5000 výtisků

* Články v  revue ''Psyche'' 1930-19481930–1948

* {{Citace monografie

}}, část 5. JUDr. ing. dr. Otakar Čapek