Verze z 23. 12. 2010, 12:12 editovat 90.178.226.111 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 12. 2010, 12:24 editovat zrušit editaci Ioannes Pragensis (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 39 798 editací Verze 6239304 uživatele 90.178.226.111 (diskuse) zrušena, je třeba mít shodu mezi názvem čl. a tím, jak se o předmětu píše uvnitř Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:LekaTitoDjido-1 in colors.jpg\|thumb\|right\|Alexandr Ranković, Josip Broz-Tito a Đilas, 1942]] '''Milovan ~~Đilas~~Djilas''' ~~(psáno též Djilas)~~, přezdívaný '''~~Đido~~Djido''' ({{Vjazyce\|sr}} '''Милован Ђилас''', výslovnost přibližně [džilas]; [[4. červen\|4. června]] [[1911]], Podbišće, [[Kolašin]], [[Černá Hora]] – [[20. duben\|20. dubna]] [[1995]], [[Bělehrad]]) byl [[Jugoslávie\|jugoslávský]] [[Srbové\|srbský]] politik z Černé Hory a [[marxismus\|marxistický]] teoretik. ~~Đilas~~Djilas patřil mezi významné členy meziválečné komunistické strany v Jugoslávii. Ta byla pod neustálým tlakem zvenčí a jeden čas byla i zakázána. ~~Đilas~~Djilas byl tehdy zatčen, léta [[1933]] až [[1936]] strávil ve vězení. Později se mu podařilo dostat ve stranické hierarchii stále výše a výše, roku 1938 byl zvolen do ústředního výboru strany, o dva roky později pak byl i členem [[politbyro\|politbyra]]. Po napadení země německými nacisty a jejich spojenci pomohl [[Josip Broz\|Titovi]] s organizací ozbrojeného odporu. Patřil k vůdcům jugoslávských partyzánů za [[druhá světová válka\|druhé světové války]], byl členem poválečné vlády Jugoslávie. Už v [[1950-1959\|50. letech]] v období liberalizace a roztržky se Sovětským svazem zahájil rozsáhlou kritiku systému, která byla zveřejňovaná v tehdejším deníku [[Borba]]. V období sbližování Jugoslávie se [[Sovětský svaz\|Sovětským svazem]] jeho kritika zesílila. Kromě vydání knihy ''Hovory se Stalinem'' se vyjádřil také velmi pozitivně o revoluci v Maďarsku a odsoudil zahraniční intervenci, kterou Jugoslávie nepřímo podpořila. Bylo proto jisté, že se stal již pro stát nevhodný. I když byl zatčen, tak ve vězení nadále pokračoval v psaní dalších děl, která měla analyzovat stav východoevropských komunistických systémů. V nich se snažil poukázat na nerovnost, která byla tolik v rozporu s oficiální [[propaganda\|propagandou]] všech tehdejších vlád. Kromě problémů v raných letech existence Jugoslávie se dostal do problémů i na počátku let osmdesátých. Nacionalistické tendence tehdy začaly dosahovat zcela nebezpečných úrovní; ~~Đilas~~Djilas přednášel právě o těchto rizicích a opět se stal nepřítelem. Jeho přednášky navštěvovali mnozí v budoucnu významní lidé, mezi které patřil tehdy například i [[Vojislav Šešelj]]. Byl proto několikrát odsouzen a vězněn; stal se [[disident]]em a jedním ze světově nejznámějších kritiků komunistického politického systému. Jeho rozsáhlé práce jsou zdrojem informací o historickém vývoji Jugoslávie v polovině [[20. století]].

Milovan Djilas: Porovnání verzí