Otáčivé hlediště Český Krumlov: Porovnání verzí

'''Otáčivé hlediště Český Krumlov''' patří mezi přední evropské divadelní „open-air“ scény. Již více než půl století je významným a ve světovém měřítku i ojedinělým reprezentantem přírodního plenérového [[Divadlo|divadla]] s originálním využíváním scénického prostoru.

Samotný princip otočného divadla je znám již několik století. V [[Česká republika|českém]] prostředí přišel s myšlenkou jak pomocí otočného hlediště proměnit scénický prostor, odstranit omezující kukátkový rámeček a objevit tak nový jednotný divadelní prostor, který by již striktně nerozděloval prostor diváka[[divák]]a a [[Herec|herce]], český [[architekt]] a scénograf Joan Brehms ([[1907]] - [[1995]]). Společně s tehdejším režisérem a ředitelem [[Jihočeské divadlo|Jihočeského divadla]] Ottou Haasem připravil roku [[1958]] v rámci plenérového Jihočeského divadelního festivalu představení před malou dřevěnou [[Točna|točnou]] s kapacitou sotva 60ti60 diváků a poháněnou lidskou silou. Premiéra hry G. Weisenborna ''Ztracená tvář'' 9. června 1958 jen potvrdila životaschopnost této originální myšlenky.

Již následující rok čekala na návštěvníky nová točna. Ta uvezla 400 diváků, kteří zde mohli vidět představení, které je s Otáčivým hledištěm spojováno dodnes - [[Alois Jirásek|Jiráskovu]] ''[[Lucerna|Lucernu]]'' s hudbou [[Bohuslav Martinů|Bohuslava Martinů]].

Joan Brehms však už v roce [[1960]] představuje světu nový model otočného hlediště, tentokrát pro 550 diváků. Lidská síla je konečně nahrazena elektromotorem[[elektromotor]]em a točna zapuštěna napevno do země.

Takto zůstává točna až do poloviny [[1990-1999|90. let]], kdy ji v roce [[1994]] nahrazuje technicky vyspělejší otočné hlediště vyrobené a. s. Škoda Plzeň. Elektromotor zajišťuje oboustranně plynulý pohyb 650-ti tunového650tunového kolosu, který umožňuje jedinečnou divadelní podívanou již pro 644 diváků. Tato točna ještě vylepšuje technické podmínky pro uvádění světových děl [[Činohra|činoherních]], [[Opera|operních]] i baletních[[balet]]ních.

== Produkce na Otáčivémotáčivém hledišti ==

Princip otáčivého hlediště, zasazeného do po staletí vytvářeného zámeckého lesoparku[[lesopark]]u s rokokovým[[rokoko]]vým zámečkem Bellarie, je velikou předností, kterou nemají k dispozici ani jiné slavnější „open-air“ scény (například jezerní jeviště v [[Bregenz]]u, aréna ve [[Verona|Veroně]] či středomořské amfiteátry[[amfiteátr]]y).

Jevištní plocha je tvořena rozlehlým parkem, který umožňuje využívat ojedinělost nádherné scenérie [[Zámecký park|zámecké zahrady]], která vytváří pro divadelní příběhy jedinečnou atmosféru. V případě hudební produkce – tedy převážně operních a baletních představení - je spojení [[Hudba|hudby]], [[Tanec|tance]] a okolní přírody mimořádným uměleckým zážitkem.

Provozovatelem Otáčivého hlediště je od jeho vzniku [[Jihočeské divadlo]] se sídlem v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]].

== Repertoár Otáčivéhootáčivého hlediště ==

Na scéně Otáčivéhootáčivého hledištihlediště byla s úspěchem uvedena celá řada význačných děl, jejichž tematická podstata příznačně zapadá do prostředí zámecké zahrady – např. [[William Shakespeare|Shakespearova]] dramata (''Večer tříkrálový'', ''Sen noci svatojánské''), z českých klasických látek zde byly a jsou uváděny pak především [[Pohádka|pohádkové]] příběhy (např. [[Julius Zeyer|Zeyerův]] ''Radúz a Mahulena'', ''Hrátky s čertem'' [[Jan Drda|Jana Drdy]], ''Lucerna'' [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], [[Josef Kajetán Tyl|Tylův]] ''Strakonický dudák'', ''Kráska a zvíře'' [[František Hrubín|Františka Hrubína]]) i operní díla vrcholných českých skladatelů (''Rusalka'' [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]], ''Dvě vdovy'' [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]] a další).

Na divadelní produkci před otáčivým hledištěm se podílejí všechny čtyři umělecké soubory [[Jihočeské divadlo|Jihočeského divadla]] – činohra, opera, balet a [[Loutkové divadlo|loutkohra]]. Nejatraktivnější pro zahraniční diváky jsou inscenace operních a baletních titulů se světoznámými hosty (sólisté [[Metropolitan Opera|Metropolitní opery]] v [[New YorkuYork]]u, [[San Francisco|sanfranciské]] Opera,a [[Toronto|torontské]] Opera Companyopery, [[Národní divadlo|Národního divadla]] v [[Praha|Praze]] a [[Bratislava|Bratislavě]]. Bohatý repertoár loutkohry a především činohry [[Jihočeské divadlo|Jihočeského divadla]] osloví především české publikum. Právě činohra na této scéně každoročně odehraje velkou část všech představení letní sezóny a i ona láká na jména zajímavých hostů ať už z řad účinkujících herců, tak i režisérů (například filmový režisér a držitel Oskara [[Jiří Menzel]], režisér evropského jména [[David Radok]], režiséři [[Petr Kracik]] a [[Jan Kačer]], herec [[Oldřich Vízner]] aj.)</br>

Nejúspěšnějšími činoherními tituly Otáčivého hlediště jsou: ''Sen noci svatojánské'', který drží primát v počtu odehraných představení (318), ''Lucerna'' (270) a ''Kráska a zvíře'' (247). V opeře zaznamenaly nejvíce repríz zaznamenaly ''Rusalka'' (82) a ''Rigoletto'' (54). Baletu vévodí ''Labutí jezero'' (42 představení).

Od roku [[2008]] funguje každoroční spolupráce s [[Mezinárodní hudební festival Český Krumlov|Mezinárodním hudebním festivalem Český Krumlov]], jejímž výsledkem je nastudování opery zvučného jména s hosty jmen ještě zvučnějších. V roce 2008 byla před Otáčivýmotáčivým hledištěm představena [[Verdi]]ho opera ''Síla osudu'' v režii Josefa Průdka, dirigoval John Keenan z MET New York, mezi účinkujícími se objevili např. Kyunghye La, Raúl Melo, Plamen Prokopiev... O rok později byla společným projektem ''Rusalka'' [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]] v režii Josefa Průdka v hlavních rolích s Julií Makerov, Allanem Glassmanem, [[Eva Urbanová|Evou Urbanovou]], Alison Bolshoi… Vrcholem léta [[2010]] byla „opera oper“ [[Wolfgang Amadeus Mozart|Wolfganga Amadea Mozarta]] a operní režisérský debut na krumlovské scéně [[Jiří Menzel|Jiřího Menzela]] ''[[Don Giovanni]]'' s Arisem Argirisem a Ericem Jordanem, pod taktovkou italského dirigenta Antonella Allemandiho. O tendenci stále zlepšovat programovou nabídku Otáčivéhootáčivého hlediště svědčí i titul roku 2011. V hlavní roli opery [[Ruggero Leoncavallo|Ruggera Leoncavalla]] ''[[Komedianti]]'' se představí slavný operní zpěvák [[José Cura]].

Svou pestrou žánrovou skladbou vytváří repertoár Otáčivéhootáčivého hlediště ojedinělou kulturní nabídku nejen jihočeského regionu.