Hvězdné datum: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m + ref, linkfix
drobné úpravy, doplnění, wikifikace
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=měření času ve fiktivním světě [[Star Trek]]u|druhý=měření pohybu nebeských těles|stránka=Hvězdný čas}}
'''Hvězdné datum''' (ve starších překladech též nesprávně ''Hvězdný čas'',<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bursa
| jméno = David
Řádek 7:
| datum přístupu = 2010-12-18
| vydavatel = Warp.cz
}}</ref>, v ang.[[Angličtina|anglickém]] originále ''Stardate'') je způsob určování času, používaný ve fiktivním světě [[Star Trek]]u. Časový údaj, vyjádřený čtyřciferným (pro období [[Star Trek (seriál)|klasické série]]) nebo pěticiferným (pro období ''[[Star Trek: Nová generace|Nové generace]]'') číslem zaokrouhleným nejčastěji na jedno, výjimečně na dvě desetinná místa, se odkazuje ke konkrétnímu časovému momentu<ref>[http://memory-alpha.org/en/wiki/Stardate Memory Alpha - Stardate]</ref>. Skutečný a přesný převod mezi hvězdným datem a pozemským kalendářem ale v podstatě neexistuje, tvůrci nikdy nezamýšleli, aby odpovídal skutečným datům.
 
== Vznik hvězdného data ==
Řádek 37:
 
=== Star Trek 2009 ===
V nejnovějším filmu [[Star Trek (film)|Star Trek 2009]] (označovaný též jako Star Trek XI) je použit systém hvězdných dat zcela nezávislý na všem, co o nich dosud bylo vytvořeno. Hvězdné datum v tomto filmu není nic jiného než rok a den. Hvězdné datum 2258.42 by mělo odpovídat 42. dni roku 2258. Tato skutečnost je naprosto očividná, když starší [[Spock]] zmíní, že přicestoval ze 129 let vzdálené budoucnosti, pro níž určí hvězdné datum 2387. <small>(pro porovnání, podle výše uvedených schémat pro TNG - VOY by roku 2387 odpovídalotedy hvězdné datum přibližně v rozmezío 64000.0129 -jednotek 64999.9vyšší)</small>
 
Tím je implicitně řečeno, že jedna jednotka hvězdného data odpovídá jednomu kalendářnímu roku, což je v přímém rozporu se vším, co dosud o hvězdném datu platilo ve všech předchozích seriálech a filmech. Pro porovnání, podle výše uvedených schémat pro TNG - VOY by roku 2387 odpovídalo pěticiferné hvězdné datum začínající na 64.
 
Paradoxně se tak hvězdné datum stalo tím, co bylo předtím vždy označováno za chybný výklad hvězdného data<ref>[http://old.startrek.cz/slov.html Star Trek.cz] - "Hrůzostrašné pro mne bylo zjištění, že někteří lidé považují stardate za pozemské datum a čtou například 5943.7 jako červenec 5943!"</ref>.
Řádek 44 ⟶ 46:
Díky tomu, že tvůrci TNG pro hvězdné datum určili přesný význam prvních dvou cifer, tím usnadnili pozdější určení přesnějších převodů do běžného kalendáře. Především druhá cifra, která byla původně vysvětlována jako číslo sezóny TNG, dala to hlavní vodítko. Dá se z toho totiž vysledovat (a tento přepočet hvězdného data je také často používán), že jeden rok představuje v hvězdném datu 1000 jednotek<ref>[http://trekguide.com/Stardates.htm TrekGuide.com =/\= Calculating Stardates and Calendar Dates]</ref>.
 
Tento přepočet je však neoficiální, byť je mezi fanoušky všeobecně přijímán. Výsledek těchto přepočtů se ale jeví v přímém rozporu se všemi oficiálními manuály, které pravily, že desetiná čísla vyjadřují desetiny dne. Podle těchto pozdějších výpočtů jeden den odpovídá přibližně 2.,738 jednotek hvězdného data.
 
Další rozpor v hvězdných datech vyvstává při určování výchozího data, kdy hvězdné datum 0.0 připadá na rok 2323 (konkrétně stanoven na 1.1. 2323 00:00:00). Tedy 60 let po TOS. Bývá to vysvětlováno jako reforma v počítání hvězdného data, nicméně toto vysvětlení není dokonalé a navíc to nechává nevyřešenou otázku, na jakém principu tedy fungovalo hvězdné datum TOS, TAS a prvních šesti filmů.
 
Úskalí pro výpočet hvězdného data spočívá v zaokrouhlení (den = 2,738 × 2,737&nbsp;869&nbsp;527), jaká se během výpočtu provedou a která pak mohou mít na výslednou hodnotu značný vliv.
 
Další úskalí pro výpočet hvězdného data je samotná délka roku. Patrně první odpověď na tuto otázku, která každého napadne, je 365 dní. Každé čtyři roky ale máme přestupný rok (tedy&nbsp;365,25) který je však každých 400 let vynechán (365,2475). Ani toto číslo však není konečné, protože pro určení délky roku existuje několik různých měřítek:
Řádek 56 ⟶ 58:
* [[Anomalistický rok]] je doba, která uplyne mezi dvěma průchody Země přísluním (perihéliem).<br />365,259 635 864 dne (365d 6h 13min 52s)
 
Klíčová otázka pro přepočet hvězdného data tedy spočívá ve stanovení délky roku a v použitém zaokrouhlování. Ačkoliv tedy pro všechny kalkulátory hvězdného data, které jsou k nalezení na internetu (ať již jako online aplikace či programy ke stažení) je výchozím hvězdným datem 0.0 datum 1.1. 2323 00:00:00 (platí pro všechny čtyři použité vzorové kalkulátory), přesto se ve svých výsledcích mohou lišit. Zde projako příklad několik různých výsledku pro 1.7. 2009 00:00:00 UTC:
* -314496.0
* -314496.04