Kao Sing-ťien: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.5.2) (robot přidal: ko:가오싱젠
m link, úprava úvodu
Řádek 1:
[[File:Gao Xingjian.jpg|thumb|right|Kao Sing-ťien]]
'''Kao Sing-ťien''' ([[čínština|čínsky]] v transkripci [[pinyin]] '''Gāo Xíngjiàn''', v čínských [[čínštinaČínské znaky|čínskyznacích]] 高行健, narozen [[4. leden|4. ledna]] [[1940]]) je [[Čína|čínský]] v [[emigrace|emigraci]] žijící [[román|romanopisec]], [[dramatik]] a [[literární kritika|literární kritik]], nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] v roce [[2000]]. Kromě zmiňovaných činností [[překladatel|překládá]], především [[Samuel Beckett|Becketta]] a [[Eugène Ionesco|Ionesca]].
== Životopis ==
Narodil se v [[Kan-čou]] v provincii [[Ťiang-si]], od roku [[1998]] je [[Francie|francouzským]] občanem. V roce [[1992]] získal od francouzské vlády Řád umění a literatury.
Řádek 6:
Kao Sing-ťien je znám jako průkopník [[absurdní drama|absurdního dramatu]] v Číně, především pro své hry ''Poplašný signál'' (绝对信号, [[1982]]) a ''Autobusová zastávka'' (车站, [[1983]]). Byl ovlivněn evropským modelem divadla, čímž si v Číně získal pověst [[avantgarda|avantgardního]] spisovatele. Jeho další hry ''Divý člověk'' (野人, [[1985]]) a ''Druhý břeh'' (彼岸, [[1986]]) byly už vládou otevřeně kritizovány.
 
V roce [[1986]] u něj byla chybně diagnostikována [[Karcinom plic|rakovina plic]] a zahájil svou desetiměsíční cestu podél [[Jang-c'-ťiang|Dlouhé řeky]], kterou popsal v knize ''Hora duše'' (灵山, [[1990]]). Toto dílo, mající zčásti charakter [[román]]u, zčásti [[paměti|pamětí]], bylo poprvé publikováno v roce [[1990]] na [[Tchaj-wan]]u. Kombinuje literární [[žánr]]y a [[vypravěčská technika|vypravěčské techniky]] a je zvlášť zmiňováno Nobelovou komisí jako „''jedna z těch jedinečných literárních kreací, které se zdají být nesrovnatelné s čímkoli, s výjimkou sebou samých''“.
 
V roce [[1987]] se Kao Sing-ťien přestěhoval do [[Paříž]]e. Jeho hra ''Uprchlíci'' ([[1989]]), vztahující se k [[Studentské protesty na náměstí Nebeského klidu|událostem na náměstí Nebeského klidu]], byla v Číně zakázána. Roku [[1998]] vydal svůj druhý román ''Bible osamělého člověka'' (一个人的圣经).