Sfumato: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.4) (robot přidal: sk:Sfumato
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:MonaLisa sfumato.jpeg|thumb|180px|right|Detail obličeje [[Mona Lisa|Mony Lisy]] ukazuje techniku sfumato, zejména u stínování očí.]]
 
Termín '''sfumatoSfumato''' (šerosvitnáje malba) označuje technikutechnika [[malba|malbyšerosvit]], kteroumalířské poprvétechniky, použilve které [[Leonardo da Vincimalíř]]. Malíř při ní překrývá průsvitné vrstvy barvy, aby vytvořil zjemněný prostorový dojem hloubky, objemu a tvaru. Míchá přitom [[barva|barevné]] tóny tak jemně, že nejsou vidět žádné přechodyrozhraní mezi jednotlivými barevnými odstíny. Celá malba tak získá dojem jemného, jako by kouřového, oparu, ve kterém se ztrácejí ostré kontury i hranice vržených stínů – sfumato tak snižuje [[kontrast]], zmírňuje nejjasnější místa (odlesky) a zviditelňuje nejtemnější stíny.
 
==Etymologie==
Slovo sfumato znamená v [[italština|italštině]] ''smíšený'' s vedlejším významem ''kouřový'', je odvozeno od slova ''fumo'', kouř. Leonardo popisoval sfumato jako „bez čar a ohraničení, na způsob kouře“.<ref>Earls, Irene (1987). Renaissance Art: A Topical Dictionary. Greenwood Press. pp. 263. ISBN 0313246580.</ref> Přibližný český ekvivalent by mohl být „do ztracena“.
 
==Popis techniky==
Jedním z nejlepších příkladů této techniky je ''[[Mona Lisa]]''.
O sfumatu se téměř výhradně mluví ve spojitosti s [[olejomalba|olejomalbou]], kde se ony průsvitné vrstvy tvoří lazurami. Jiné techniky (akvarel, akryl, tempery) lazury neumožňují nebo jen ve velmi omezené míře. Lazurování je poslední fází tvorby malby olejovými barvami (před ní následovaly základní skica tuhou, podmalba a samotná malba; popřípadě jsou všechny sjednoceny při přístupu ''alla prima''). Sfumato nepatří mezi nejtěžší techniky, ale vyžaduje mít zvládnutou práci se štětcem, vedení tahu a dobrý úsudek o výsledném jasu takto změněné malby. Sfumato obnáší nanesení tmavé lazury a (stále ve vlkém podkladu) následnou korekci bílou vrstvou – protože obě tyto nánosy nestačily zaschnout, smíchají se a srazí kontrast výsledného místa na malbě.
 
==Příklady malířů a maleb technikou sfumato==
{{upravit - část}}
Technika sfumato přišla až v [[renesance|renesanci]] a je jednou ze čtyř „režimů“ malby v tomto období (zbývající tři jsou [[šerosvit|chiaroscuro]], [[tangiante]] a [[unione]]).<ref>Hall, Marcia (1994). Color and Meaning: Practice and Theory in Renaissance Painting. Cambridge University Press. ISBN 978-0521457330.</ref>
 
Poprvé ji použil [[Leonardo da Vinci]]. Jedním z nejlepších příkladů této techniky je jeho ''[[Mona Lisa]]''. Během několika let po jejím dokončení a ohlasu, který vyvolala, tuto techniku po da Vincim převzali i další malíři, zejména pak z oblasti severní Itálie.
 
Mezi další autory, kteří sfumato využívali, patří například Corregio a B. Est. Murillo.
 
==Příklad==
{{upravit - část}}
Pro sfumato je nutné si uvědomit: smícháním modré a žluté [[barva|barvy]] vznikne zelená. Žlutá tečka a modrá tečka vedle sebe na velkou vzdálenost pozorovaná - [[impresionismus]], dá také zelenou. Sfumato barvy nemíchá - na bílý podklad se nanese film žluté, nechá uschnout, potom film modré a vznikne zelená. Čím hustější pigmentace v pojidle, tím tmavší je výsledná barva.Tyto dvě barvy mají komplementární vztah. Pakliže se pokračuje dál ve vrstvách, aby se dosáhlo výsledné barvy - musí se dokonale znát zákony komplementárních barev a vazeb nejen na další vrstvy [[pigment]]ů, ale i pojidla. Stačí maličká chyba a obraz se zhroutí.
 
Závěr: Světlo proniká obrazem - vrstvou filmů barev - [[topol]]ové [[dřevo]], [[sádra]], změní svoje [[spektrum|spektrální]] vlastnosti a teprve nyní vnímáme onu konkrétní výslednou barevnost.
 
==Odkazy==
{{Portál Umění}}
===Reference===
<references />
===Související odkazy===
* [[Lazura]]
* [[Tenebrismus]]
* [[Chiaroscuro]] ([[šerosvit]])
* [[Splývavé čtení|Sfumato (splývavé čtení)]]
===Externí odkazy===
* http://leccos.com/index.php/clanky/sfumato
 
[[Kategorie:Výtvarné umění]]