Autopoiesis: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: uk:Аутопоезис; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 39:
Maturanův odvážný a neobvyklý koncept vyvolal mnoho diskusí, hlavně v teorii vědy. Našel však významné uplatnění jako výkladový princip v [[Sociologie|sociologii]]. Maturana už naznačil podstatné podobnosti mezi buňkou a např. klubem (viz výše), domínval se však, že autopoiéze ve vlastním slova smyslu je možná jen na molekulární úrovni, neboť jen ta má tyto rysy sama v sobě a nemusí se opírat o jiné vrstvy jsoucna. To je v očích jiných vědců omyl, neboť i molekulární úroveň se v jistém smyslu „opírá“ o vlastnosti (nebo lépe „specifický způsob bytí“) atomů, a to velmi podobně, jako se společnost „opírá“ o specifické vlastnosti a schopnosti lidí.
Na tomto základě vybodoval německý sociolog Niklas Luhmann velmi vlivnou „systémovou teorii společnosti“ jako autopoietického vydělování jejích subsystémů (např. vědy, práva, hospodářství nebo náboženství). Princip autonomního fungování, „operačního uzavření“ a udržování organizace a adaptací při neustálém střídání osob, stejně jako význam vnějších vztahů a vzájemného působení s okolím je zde možná ještě nápadnější a dovoluje nové pohledy na fungování lidských společností a institucí. Něco
== Odkazy ==
| |||