Ekumenismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Stanator (diskuse | příspěvky)
Verze 6207761 uživatele Sokoljan (diskuse) zrušena
Stanator (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
 
== Původ a vznik ==
Řecké slovo ''oikúmené'' (od ''oikein'', sídlit) se objevuje u [[Hérodotos|Hérodota]] a označuje celek obydleného světa, případně celé lidstvo. Od 4. století př.Kr. se rozsah tohoto pojmu zůžil; popisoval pouze řecky mluvící, helénizovaný svět, později celek [[Starověký Řím|Římské říše]], ''orbis Romanus''. Tak se používá i v [[Nový zákon|Novém zákoně]], i když první křesťanská církev užívala spíše podobný pojem ''katholikos'' (od ''kath´holon'', vcelku, po celém světě), což je dodnes označení jak [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]], tak [[Patriarcha|patriarchů]] ortodoxních (pravoslavných) církví. „Ekumenický“ byl potom titul pro instituce působící v celé říši, odtud také označení [[Ekumenický koncil]].<!--<ref>[[''RGG'', heslo „Ökumenische Bewegung“; [[:en:Ecumenism]] </ref>-->
<ref name="Ekumenická teologie">{{Citace monografie
| příjmení = Neuner
| jméno = Peter
| titul = Ekumenická teologie
| vydání = 1
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| rok = 2001
| počet stran = 312
| strany = 17
| překlad = Jaroslav Vokoun
| isbn = 80-7021-408-2
| jazyk = česky
}}
</ref> později celek [[Starověký Řím|Římské říše]], ''orbis Romanus''. Tak se používá i v [[Nový zákon|Novém zákoně]], i když první křesťanská církev užívala spíše podobný pojem ''katholikos'' (od ''kath´holon'', vcelku, po celém světě), což je dodnes označení jak [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]], tak [[Patriarcha|patriarchů]] ortodoxních (pravoslavných) církví. „Ekumenický“ byl potom titul pro instituce působící v celé říši, odtud také označení [[Ekumenický koncil]].<!--<ref>[[''RGG'', heslo „Ökumenische Bewegung“; [[:en:Ecumenism]] </ref>-->
 
Po rozdělení západní a východní církve v 11. století a po [[Reformace|Reformaci]] 16. století se křesťanství rozdělilo na množství často národních církví, jež spolu jednak soutěžily, jednak se podílely na konfliktech jednotlivých evropských států. Z náboženských sporů vznikly náboženské války, zejména vlna občanských válek v západní a střední Evropě v 16. a 17. století. Teprve s oslabováním vlivu církví a křesťanství v 19. století si mnoho věřících začalo uvědomovat, že nepřátelství mezi jejich církvemi je selhání, v přímém rozporu se slovy Ježíše Krista o jednotě (např. Jan 17,11;22), a že u lidí snižuje věrohodnost křesťanského kázání.