Hřebečsko: Porovnání verzí

Dle Marie Mackové<ref>Macková, Marie:Hřebečsko - Region, který zmizel. In:Sborník vědeckých prací Univerzity Pardubice, Serie C, Faculta humanitních studií, Supplement 3 (2000) 2001. Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí</ref> byl region poprvé definován pravděpodobně roku 1813. Autor tehdejšího vymezení regionu (Josef Jurende) jej definoval jako "území, větším dílem obývané Němci". Centrem regionu měla být města Svitavy a Moravská Třebová, hraniční body Lanškroun, Litomyšl a Zábřeh. Z uvedeného je patrné, že toto území nebylo nijak geograficky ani hospodářsky jednotné a dokonce i překračovalo platnou zemskou hranici. Gustav Korkisch ve svých Dějinách Hřebečska (1975)<ref> Korkisch. Gustav: Geschichte des Schönhengstgaues. Teil 2, München 1975, S. 420 - 421. Citováno dle Marie Mackové viz výše</ref> uvádí, že k roku 1850 k Hřebečsku patřily na Moravě soudní okresy Jevíčko, Moravská Třebová, Svitavy, Zábřeh a Mohelnice, v Čechách pak soudní okresy Lanškroun, Ústí nad Orlicí, Litomyšl a Polička. Z české části ovšem do Hřebečska jen soudní okres Lanškroun patřil celý, ostatní soudní okresy tam patřily jen částí. Hřebečsko tak bylo jednoznačně definováno svou "kulturní a národní přináležitostí"<ref>Macková</ref>, nikoli politicky nebo geograficky. (Přestože v 90. letech 19. století vznikla politická iniciativa tzv. schönereriánů, kteří se dané oblasti snažili administrativně sjednotit pod okres Lanškroun, který se tak měl stát důležitým centrem Sudet., jež by pak svým významem přesahovalo hranice Hřebečska, obdobně jako Liberec. Iniciativa nenašla v říšském sněmu žádné ohlasy, nicméně sehrála roli ve vytváření regionální sounáležitosti.)