Zámek (stavba): Porovnání verzí

{{upravit}}

[[Soubor:Ostteil Sanssouci.jpg|thumb|250px|Zámek [[Sanssouci]], Postupim]]

 

== Všeobecný přehled ==

Zámožní hradní páni si zpočátku své pevnosti nechali budovat na základě přejatého [[Románský sloh|románského]] a později [[Gotika|gotického]] slohu cirkevních staveb. Působivými svědky těchto hrado-zámků jsou například věhlasné francouzské [[Seznam zámků na Loiře|zámky]] na řece [[Loira|Loiře]], jež sice v průběhu stovek let měnily svou podobu, ovšem jejich původní vzhled byl přenesen, viz manuskript [[Přebohaté hodinky vévody z Berry|Très Riches Heures]] [[Jan z Berry|vévody]] z Berry. V zemích dnešního Německa, tzv. [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], vznikají [[palác]]ové hrady zámeckého střihu, které sloužily zpočátku cestujícím příslušníkům dvora a císaři jako sídlo. Působivým příkladem přechodu od opevněného hradu k zámkovému komplexu je [[Albrechtsburg]] v [[Míšeň|Míšni]]. V Itálii, především pak v [[Benátky|Benátkách]] a [[Florencie|Florencii]] se začaly objevovat první městské paláce, jako třeba [[Ca' d'Oro]]. Ty ještě sice nebyly skutečnými „zámky“ v pravém slova smyslu a často patřily nikoli šlechtickým rodům ale „jenom“ bohatým kupcům, i když rozmach umění, kterého zde bylo dosaženo a spojení pohodlí bydlení a reprezentativnosti brzo začaly sloužit jako vzor světských staveb ostatních epoch.

[[Soubor:Chenonceau-20050320.jpg|250px|thumb|'''Renesanční zámek''' [[Chenonceau]], Francie]]

=== Renesance ===

V [[Renesance (historická epocha)|renesanční]] Itálii vyrůstaly od [[16. století]] vedle [[Palác|městských palazzi]] první samostatně stojící [[Villa|villy]] již od dob [[Antika|antiky]], jako například [[La Rotonda]] poblíž [[Vicenza|Vicenzy]]. Tyto domy, postavené pro bohaté městské aristokraty, jsou prvními stavbami evropského novověku, při jejichž stavbě bylo již v popředí stálo přání po pohodlí nebo reprezentativnost a stavební plány zahrnovaly začlenění okolního prostředí, přírody nebo vzhledu města.

Stavby se zdobily mimořádným množstvím [[Sloup (architektura)|sloupů]], [[pilíř]]ů a [[Socha|soch]]. Zatímco baroko v Anglii a Francii bylo sice praktikováno dosti přísně a rozvinula se věcná, klasicistní dynamika, byla zámecká architektura v ostatní Evropě dosti bouřlivá a z mnohé fasády často prýští nápady a bohatým detailem. Uvnitř budovy byly umístěny pokračování reprezentačních místností a slavnostních sálů, rytmicky se stupňujících vedlejších budov a postranních křídel k velkému [[Corps de Logis]] uprostřed, jemuž zpravidla předcházelo veliké [[nádvoří cti]] (fr. cour d’honneur). Samotný půdorys stavby byl ornamentem a gigantické [[zámecký park|zámecké parky]] prodlužovaly architekturu ven do krajiny. Epocha skončila [[Rokoko|rokokem]], které bylo posledním, velice hravým vyvrcholením barokního umění.

[[Soubor:Slottet oslo 2.jpg|thumb|250px|'''Klasicistní''' městský zámek v [[Oslo]], Norsko]]

=== Klasicismus ===

V důsledku [[osvícenství]] se pozměnil názor na umění druhé poloviny [[18. století]] a temperamentní, živý barokní styl byl nadále vnímán jako příliš nabubřelý a přehnaný. Podobně jako již před dvěma stoletími se architekti začali znovu orientovat na [[Antika|antiku]] a objevením [[Pompeje|Pompejí]] se antické vlivy opět objevily v umění.