Vladimír Fischer (architekt): Porovnání verzí

{{Infobox BiografieOsoba

| rok narození = [[1870]]

| místo narození = [[Fryšták]], [[{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko]]}}

| rok úmrtí = [[1947]]

| místo úmrtí = [[Brno]], [[{{Vlajka a název|Československo]]}}

[[Inženýr|Ing.]] '''Vladimír Fischer''' ([[4. červenec|4.  července]] [[1870]] [[Fryšták]] – [[28. říjen|28.  října]] [[1947]] [[Brno]]) byl [[Češi|český]] [[architekt]], [[profesor]] na [[Vysoké učení technické v Brně|České vysoké škole technické v  Brně]].

== ŽivotopisŽivot ==

Jeho otec Antonín Fischer byl stavitelem, měl ve Fryštáku a později v  [[Holešov]]ě vlastní firmu. V  letech 1887–1893 vystudoval Vladimír Fischer na [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] v  [[Praha|Praze]] stavitelský obor. Poté byl v  letech [[1894]] až [[1898]] na praxi u  [[Emil von Foerster|Emila von Foerstera]], [[Hermann Helmer|Hermanna Helmera]] a [[Ferdinand Fellner|Ferdinanda Fellnera ml.]] ml. ve [[Vídeň|Vídni]]. V  letech [[1901]] až [[1918]] působil na státní technické službě při moravském místodržitelství v  Brně. Stal se vrchním stavebním radou a přednostou oddělení pro pozemní stavby při Zemské správě politické v  Brně (1918–[[1923]]). 1923–[[1939]] působil jako profesor na České vysoké škole technické v  Brně, přičemž v  letech [[1924]] až [[1925]] a [[1935]] až [[1936]] zde byl ve funkci [[děkan]]a oboru architektury a pozemního stavitelství a [[1931]]–[[1932]] jako [[rektor]]em celé školy. Jako [[konzervátor]] [[Státní památkový úřad|Státního památkového úřadu]] v  Brně pro okres Brno-venkov pracoval od roku 1939 do roku [[1941]].

[[Soubor:Tisnov.jpg|thumb|Radnice v  Tišnově]]

[[Soubor:The New City Hall of Ostrava.jpg|thumb|upright|Nová radnice v  Ostravě]]

[[Soubor:Brno, náměstí Míru, kostel svatého Augustina (2).jpg|thumb|upright|Kostel svatého Augustina v  Brně]]

Podle Encyklopedie města Brna a brožury ''Kostel sv. Augustina v &nbsp;Brně''.<ref>{{Citace elektronické monografie

* rekonstrukce [[Zámek Prostějov|zámku v &nbsp;Prostějově]] (1900–1906)

* reálné gymnázium v &nbsp;Antonínské ulici v &nbsp;[[Brno|Brně]] (1902–1903)

* Augustiniánský dům v &nbsp;[[Luhačovice|Luhačovicích]] (1903–1906)

* obecná a měšťanská škola v &nbsp;[[Tišnov]]ě (1903)

* radnice v &nbsp;Tišnově (1905–1906)

* hotel U &nbsp;tří králů v &nbsp;[[Prostějov]]ě (1906)

* arcibiskupská rezidence v &nbsp;[[Olomouc]]i (1906–1910)

* obecná a měšťanská škola ve [[Slavkov u Brna|Slavkově u &nbsp;Brna]] (1907)

* finanční ředitelství v &nbsp;Olomouci (1908)

* Švédský dům v &nbsp;Smetanově ulici v &nbsp;Brně (1910)

* nájemní domy v &nbsp;Brně v &nbsp;ulicích Merhautově, Štefánikově, Smetanově, Botanické a Cihlářské (kolem 1910)

* obecná a měšťanská škola v &nbsp;[[Holešov]]ě (1911)

* nájemní dům J. Stava v &nbsp;Prostějově (1912)

* Cyrilometodějská záložna na [[Zelný trh|Zelném trhu]] v &nbsp;Brně (1913–1915)

* vojenská [[Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Oslnovice)|kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova]] v &nbsp;Brně (1915)

* Pivovarská banka v &nbsp;České ulici v &nbsp;Brně (1920)

* přestavba [[Kostel svatého Bartoloměje (Brno)|kostela svatého Bartoloměje]] v &nbsp;[[Brno-Žebětín|Brně-Žebětíně]] (1922–1923)

* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Brno)|kostel svatého Jana Nepomuckého]] v &nbsp;[[Brno-Starý Lískovec|Brně-Starém Lískovci]] (1923–1925)

* dívčí domov [[Kounicovy koleje|Kounicových studentských kolejí]] v &nbsp;Mučednické ulici v &nbsp;Brně (1924)

* [[Nová radnice (Ostrava)|Nová radnice]] v &nbsp;[[Ostrava|Ostravě]] (1924–1930)

* mechanicko-technologický pavilon České vysoké školy technické v &nbsp;Brně ve Veveří ulici (1925–1926)

* klášter cyrilek s &nbsp;ústavem pro mentálně postižené děti a školou v &nbsp;Lerchově ulici v &nbsp;Brně (1924–1925, 1930)

* obchodní dům K. Vágnera v &nbsp;České ulici v &nbsp;Brně (1928)

* úrazová nemocnice v &nbsp;ulici Ponávka v &nbsp;Brně (společně s &nbsp;[[Karel Hugo Kepka|Karlem Hugem Kepkou]], 1930–1933)

* [[Kostel svatého Augustina (Brno)|kostel svatého Augustina]] na náměstí Míru v &nbsp;Brně (1930–1935)

* onkologická léčebna (tzv. Dům útěchy) na Žlutém kopci v &nbsp;Brně (společně s &nbsp;[[Bedřich Rozehnal|Bedřichem Rozehnalem]], 1931–1934)

* dívčí gymnázium v &nbsp;Lerchově ulici v &nbsp;Brně (1935)