Celá rozsáhlá operace začala [[5. květen|5. května]] [[1904]], kdy se japonská 2. armáda generála [[Ókuo|Ókua]] vylodila u [[Pi-c-wo]]. Přesně o týden později se jí podařilo přerušit železniční spojení směrem na Port Arthur a [[13. květen|13. května]] obsadila ťinčouskou pozici v nejužším místě [[Kuantungský poloostrov|Kuantungského poloostrova]]. Tím bylo zajištěno předpolí k cestě na základnu. [[30. květen|30. května]] obsadiliobsadily japonské oddíly obchodní přístav [[Dalnij]] ([[Lü-ta]]) a dále pokračovali až k [[Ja-fang-ťien]]u, kde svedli vítěznou bitvu s ruským Jižním oddílem generála [[Štakelberg]]a (14.-15. června). Po přípravě se Japonci [[26. červenec|26. července]] odhodlali k útoku na Port Arthur, kde 3. armáda generála [[Nogi]]ho napadla ruské opevnění v [[Zelené hory|Zelených horách]], bráněné oddílem generála [[Fok]]a. Rusové byli donuceni stáhnout se k [[Vlčí hory|Vlčím horám]]. Japonci zahájili [[7. srpen|7. srpna]] ostřelování přístavu a ruské pevnosti, čímž přinutili Tichomořskou eskadru admirála [[Vitgeft]]a, aby se pokusila prolomit blokádu a doplout až do [[Vladivostok]]u. To ovšem druhá strana nemínila připustit, a tak byla nevyhnutelná námořní bitva ve [[Žluté moře|Žlutém moři]], v níž japonské loďstvo vedené admirálem [[Tógo|Tógem]] zvítězilo a většina ruských lodí byla donucena vrátit se do přístavu Port Arthur, kde byl jejich osud zpečetěn. Japonci se [[24. srpen|24. srpna]] pod velením generála Nogiho pokusili o rychlou překvapivou zteč portarthurské pevnosti, ale po těžkých ztrátách (15 000 mužů) přešli do dlouhodobého obléhání. Až koncem září (19.-22.9.) dobyli dvě ruské [[reduta|reduty]] a horu [[Dlinnaja]], přesto ruské oddíly pod vedením generála [[Kondratěnko|Kondratěnka]] odrazily hlavní útok na pevnost č. II. Po dalším třetím neúspěšném útoku změnili Japonci strategii a zahájili podminovávání ruských pevnostních objektů. Ke čtvrtému útoku se odhodlali [[26. listopad]]u a [[5. prosinec|5. prosince]] obsadili horu [[Vysokaja]], kde postavili dělostřelecké hnízdo. Následovalo potopení zbývajících ruských lodí v přístavu, jejichž posádky již ale bojovaly na souši. Dělostřelci se nyní soustředili na masivní ostřelování pevnosti č. II, kde byla smrtelně zraněna i duše ruské obrany generál Kondratěnko, který zemřel [[15. prosinec|15. prosince]]. [[18. prosinec|18. prosince]] Rusové ustupují z pevnosti č. II a deset dnů na to musejí vyklidit i pevnost č. III.<br /> Zs kritického stavu vydává generál [[Stessel]] rozkaz ke kapitulaci, která je Japoncům předložena [[2. leden|2. ledna]] [[1905]]. Dodnes je generál Stessel obviňován ruskými [[šovinismus|šovinisty]] ze zrady.
