Sintra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.3) (robot přidal: hr:Sintra; kosmetické úpravy
Vronysek (diskuse | příspěvky)
+hlavní památky, fotogalerie, externí odkazy
Řádek 5:
 
Od roku [[1995]] je Sintra i s přilehlou oblastí zapsána na [[světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].
 
==Hlavní památky==
 
===Palácio Nacional de Sintra===
Palácio Nacional de Sintra je palác s prvky [[gotika|gotického]], [[manuelský sloh|manuelského]] a maurského stylu. Od 15. až do 19. století byl téměř nepřetržitě obýván královskou rodinou. Nejstarší dochovanou částí paláce je kaple ze 14. století postavená za vlády krále [[Dinis I. Portugalský|Dinise I]]. Hlavní části paláce byly postaveny za vlády krále [[Jan I. Portugalský|Jana I]]. Za zmínku stojí především „Sala das Pegas“ („Labutí sál“), „Sala das Cisnes“ („Sál strak“) či „Sala dos Árabes“ („Arabský sál“). O další rozvoj paláce se v letech 1497 až 1530 zasloužil král [[Manuel I. Portugalský|Manuel I]]. Z tohoto období pochází například „Sala dos Brasões“ („Sál erbů“). Od roku 1676 až do roku 1683 byl v paláci svým bratrem [[Petr II. Portugalský|Pedrem II.]] vězněn psychicky labilní král [[Alfons VI. Portugalský|Alfons VI]]. Roku 1755 postihlo Lisabon a jeho okolí [[zemětřesení v Lisabonu|zemětřesení]], které poničilo i tento palác. Po založení republiky, roku 1910 se palác stal národní památkou.
 
[[Soubor:Pena-medio-cut.JPG|thumb|Palácio Nacional da Pena]]
===Palácio Nacional da Pena===
Tento palác je jednou z největších [[romantismus|romantických]] staveb 19. století ve světě. Stojí na místě dřívějšího kláštera, který nechal pro řád svatého Jeronýma postavit král [[Manuel I. Portugalský|Manuel I]]. Roku 1755 byl ale klášter téměř celý zničen [[zemětřesení v Lisabonu|zemětřesením]] a dlouho zůstal v troskách. Zajímat se o něj začal až král [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinand II]], který ho v letech 1842 až 1854 nechal přestavit na královský palác. Přestavbu král svěřil německému architektovi baronovi von Eschwege. Po králově smrti byl palác prodán královi [[Ludvík I|Ludvíkovi I.]] a roku 1889 se stal majetkem státu.
 
[[Soubor:Palacio-Monserrate2 SET-07.jpg|thumb|Monserrate]]
===Monserrate===
Pozemek, na kterém dnes stojí palác Monserrate obklopený stejnojmenným parkem, byl původně majetkem řádu Monserrate. Roku 1790 si pozemek pronajal anglický obchodník Gerard DeVisme a postavil si zde [[novogotika|novogotický]] dům. Od roku 1793 zde pobýval anglický spisovatel [[William Thomas Beckford|William Beckford]]. Poté palác dlouho chátral. V té době ho navštívil básník [[George Gordon Byron|Lord Byron]], který toto místo zmiňuje i ve svém slavném díle Childe Haroldova pouť. Roku 1855 ho koupil další slavný angličan, Sir Francis Cook. Tento anglický baronet, kterému později portugalský král [[Ludvík I]] udělil titul [[vikomt]] z Monserrate, zde roku 1858 nechal postavit [[romantismus|romantický]] palác, jehož architektem byl James Knowles. Palác mnoho let sloužil jako letní sídlo rodiny Cookových a od roku 1949 je majetkem státu.
 
===Quinta da Regaleira===
Tento palác je také známý pod jménem „Palác milionáře Monteira“ („Palácio do Monteiro dos Milhões“) podle svého prvního majitele jménem António Augusto Carvalho Monteiro. Součástí paláce je překrásná kaple a velký park s mnoha jezery, jeskyněmi, fontánami a dalšími zajímavými stavbami. Monteiro si pro sebe přál sídlo, které by odráželo jeho zájmy, [[alchymie|alchymii]], [[svobodné zednářství|zednářství]], [[řád templářů|templářství]] a [[rosekruciáni|rosekruciánský řád]]. Najal si tedy italského architekta Luigiho Maniniho, a ten v letech 1904 až 1910 vytvořil mnoho staveb, ve kterých najdeme prvky [[romantismus|romantismu]], gotické renesance i [[manuelský sloh|manuelského slohu]]. Palác mnoho let sloužil jako soukromá rezidence různých majitelů. Roku 1997 ho získalo město, prošel rozsáhlou renovací a o rok později byl zpřístupněn veřejnosti. Dnes je palác dějištěm mnoha kulturních akcí.
 
[[Soubor:Castelo dos mouros 1920 1200.jpg|thumb|Maurský hrad]]
===Palácio de Seteais===
Tento [[novoklasicismus|neoklasicistický]] palác z 18. století byl postaven pro holandského konzula Daniela Gildemeestara. Po jeho smrti ho koupil markýz Diogo José Vito de Menezes Noronha Coutinho a nechal k němu přistavět další křídla. Roku 1946 palác získala portugalská vláda a dnes slouží jako luxusní hotel a restaurace.
 
===Castelo dos Mouros===
Castelo dos Mouros (Maurský hrad) je hrad původně postavený [[Maurové|Maury]] někdy v 9. nebo 10. století. Dnešní podobu získal v 19. století, kdy ho nechal v romantickém stylu renovovat portugalský král [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinand II]].
 
== Galerie ==
<gallery>
File:Sintra Palacio Nacional.jpg|Palácio Nacional de Sintra
File:Nt-sintra-palacionacional2.jpg|Palácio Nacional de Sintra
File:Ippar-palacio-pena-aerea.jpg|Palácio Nacional da Pena
File:Pena Palace back-edit.jpg|Palácio Nacional da Pena
File:Pal pena 13.jpg|Palácio Nacional da Pena
File:Pena Palace Triton.JPG|Palácio Nacional da Pena
File:Sintra znimok 8.jpg|Monserrate
File:Palacio-Monserrate3 SET-07.jpg|Monserrate
File:Sintra znimok 7.jpg|Monserrate
File:Regaleira1.JPG|Quinta da Regaleira
File:Palacio-da-Regaleira1 Sintra Set-07.jpg|Quinta da Regaleira
File:Regaleira4.JPG|Quinta da Regaleira
File:Palacio-da-Regaleira Torre-da-Regaleira1 Sintra Set-07.jpg|Quinta da Regaleira
File:Seteais façade.JPG|Palácio de Seteais
File:DSC02560 JPG.jpg|Maurský hrad
File:Castelo-dos-Mouros 1.jpg|Maurský hrad
</gallery>
 
== Externí odkazy ==
*[http://http://www.parquesdesintra.pt// Sintra - parky]
*[http://http://pnsintra.imc-ip.pt// Palácio Nacional de Sintra - oficiální stránky]
*[http://http://www.regaleira.pt// Quinta da Regaleira - oficiální stránky]
 
{{Commonscat}}
{{Pahýl - Portugalsko}}
{{Světové dědictví - Portugalsko}}
 
{{Překlad|pt|Palácio Nacional da Pena|22800296|pt|Palácio Nacional de Sintra|22344622|pt|Palácio de Monserrate|22788574|pt|Palácio da Regaleira|22133759|pt|Palácio de Seteais|22421231|pt|Castelo dos Mouros (Sintra)|22343617}}
 
 
[[Kategorie:Města v Portugalsku]]
 
 
[[an:Sintra]]