Sunna: Porovnání verzí

'''Sunna''' (arabsky: سنة) znamená doslovně „cesta“ nebo „zvyk“ a tvoří jeden z pramenů [[šarí´a|islámského práva]].

 

[[Mohamed]]ova smrt znamenala definitivní uzavření Božích seslání – jeho prorockou roli nikdo další nepřevzal. [[Korán]] byl vzat jako souhrn všech nařízení, která [[Alláh|Bůh]] lidstvu dal. Velmi záhy se však ukázalo, že Korán sám o sobě sice obsahuje řadu pravidel, ale ty mají obvykle pouze formu doporučení a vztahují se často jen ke konkrétní situaci, ve které se v době seslání [[Umma|muslimská obec]] nacházela. Vágní verše Koránu, které navíc nic neříkají o trestech (až na několik výjimek), nemohly rodícímu se [[teokracie|teokratickému]] státu vystačit jako jediný právní pramen.

Přirozeným řešením se stala sunna. Toto slovo lze obtížně nahradit český výrazem, občas se používá fráze [[Prorok|prorocká]] tradice. Obecně se jedná o soubor výroků a činů [[Mohamed]]a v době svého prorockého poslání. Další arabský výraz, který je v této souvislosti používán, jsou [[hadísy]]. Významový vztah mezi těmito dvěma slovy je velmi úzký, avšak někteří učenci islámského práva používají slova hadís k označení verbálního sdělení, zatímco sunna slouží k označení spíše Prorokova chování. Hadísy by se daly označit za jednotlivé výroky a činy Mohameda, jejichž sbírky v podstatě vytvářejí sunnu. Hadísy ovšem zaznamenávají také výroky a činy nejbližších [[Mohamed]]ových spolupracovníků a nástupců. Tento typ tradic sice také má právní hodnotu, ale nižší, než tradice Proroky.