Verze z 1. 12. 2010, 01:10 editovat KamikazeBot (diskuse \| příspěvky) 13 375 editací m [r2.6.4] robot změnil: an:Frankfurt d'o Main ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 12. 2010, 14:47 editovat zrušit editaci TomasF (diskuse \| příspěvky) 582 editací Historie, erb Přejít na další porovnání →
Řádek 29: [[Soubor:Frankfurt Am Main-Römerberg-Westseite-20070607 2.jpg\|thumb\|left\|Römer - stará radnice]] [[Soubor:Frankfurter Dom Eiserner Steg.jpg\|thumb\|Katedrála]] Frankfurt nad Mohanem byl poprvé zmíněn 22. února 794 v listině Karla Velikého pro Řezenský klášter Sv. Emmerama. V této listině bylo latinsky uvedeno: "... Actum super fluvium Moine in loco nuncupante Franconofurd" - "vystavené na řece Mohan na místě, zvané Frankfurt." Nepřetržité osídlení této pahorkatiny je však dokázáno od mladší doby kamenné. Na tomto místě vznikl po římském vojenském táboře v Merovejovských časech franský královský dvůr. V roce 843 bylo ve Frankfurtu dočasně nejdůležitější královské Falcko východofranské říše a sídlo říšského sněmu. V roce 1220 se stal Frankfurt svobodným říšským městem. Zlatá bula stanovila Frankfurt od roku 1356 stálým volebním městem římského krále poté, co se zde uskutečnilo od roku 1147 nejvíce voleb králů. Od 1562 byly ve Frankfurtu korunováni i císaři. Posledním byl v roce 1792 František II. Po pádu Svaté římské říše vstoupil Frankfurt pod vládu knížecího arcibiskupa von Dalbergia, který jej spolu se svými knížectvími [[Řezno\|Řeznem]] a Aschaffenburgu sjednotil jako samostatný stát do Rýnského svazu. Roce 1810 odstoupil Dalbergia Regensburg [[Bavorsko\|Bavorsku]] a byl odškodněn územím Hanau a Fulda. Spolu s městem Frankfurt a Aschaffenburgským územím vytvořil tento a celek krátce trvající (1810 - 1813) velkovévodství Frankfurt. Se zhroucením napoleonských systému se Frankfurt dostal 14. prosince 1813 pod dočasnou správu vítězných spojenců pod prefektem Carlem von Günderrodom. Na [[Vídeňský kongres\|Vídeňském kongresu]] plánovalo Bavorské království anektování Frankfurtu, ale výsledkem kongresu bylo obnovení statusu Frankfurtu jako svobodného města v rámci Německého spolku. Tímto byl vedle [[Hamburk]]u, [[Brémy\|Brém]] a [[Lübeck]]u jedním ze čtyř svobodných měst, které si udržely svoji tradiční městskou svobodu až do moderních dob. Byl tu zřízen Spolkový sněm Německého svazu. Roku 1848 došlo v německých státech k revoluci. Svolané Národní shromáždění zasedalo ve frankfurtském kostele svatého Pavla. První zmínky o Frankfurtu jsou z konce [[8. století]]. Do [[Prusko\|pruské]] okupace v roce [[1866]] byl [[svobodné říšské město]] a potom svobodné město [[Německý spolek\|Německého spolky]]. O rozvoj Frankfurtu se významně zasloužil císař a král [[Karel IV.]], který v roce [[1356]] zakotvil ve [[Zlatá bula\|Zlaté bule]] vyšší význam města jako centra pro korunovaci králů a císařů. Od tohoto století se Frankfurt stal důležitým obchodním a veletržním centrem střední Evropy, což výrazně ovlivnilo podobu města. V letech 1810 až 1813 bylo hlavním městem [[Velkovévodství frankfurtské]]ho. Centrum Frankfurtu a jeho typická historická silueta však byla po bombardovacích náletech [[druhá světová válka\|druhé světové války]] kompletně zlikvidována. Po druhé světové válce dostal Frankfurt podobu protikladů - vedle znovuvybudovaného malého středověkého centra zde najdeme moderní oblast s ocelovými mrakodrapy. V Rakousko-pruské válce zůstal Frankfurt věrný Německému svazu. Veřejné mínění však bylo více na straně Rakouska a jeho císaře, ačkoli se také z Frankfurtu ozývaly hlasy, které z ekonomických a zahraničněpolitických důvodů hájili dobrovolné připojení k [[Prusko\|Prusku]]. 18. července bylo město obsazeno pruskou armádou a bylo zatíženo velkou kontribucí. Město bylo 2. října anektováno Pruskem, následně čeho definitivně ztratilo svůj statut městského státu; bylo přiřazeno k vládnímu obvodu Wiesbaden provincie Hessen-Nassau. Jako symbol usmíření byla frankfurtským mírem v roce 1871 ve Frankfurtu oficiálně ukončena prusko-francouzská válka. [[Image:European Central Bank 041107.jpg\|thumb\|right\|145px\|Sídlo Evropské centrální banky]] Pro hospodářský vývoj města na průmyslové město s rychlým růstem obyvatelstva byla anexe výhodná. Frankfurt přičlenil v příštích desetiletích množství okolních obcí a měst a takto zdvojnásobil svou plochu oproti roku 1866. Frankfurt se stal dokonce na krátký čas na začátku 20. století plochou nejrozsáhlejším městem Německa. V dobách nacionálního socialismu bylo z Frankfurtu deportováno 9 000 židů. V následné druhé světové válce zničili cílené letecké útoky téměř úplně Altstadt a Innenstadt. Do roku 1944 téměř čistě středověký charakter města - v této podobě již tehdy jedinečný pro německé velkoměsto - se také v rámci moderní obnovy vytratil. Kde se kdysi rozkládala spleť uliček mezi vedle sebe těsně postavených hrázděných domů, jsou dnes velké části někdejšího historického jádra formovány betonovými stavbami z 50-tých let. Po skončení války si americká okupační armáda zřídila ve městě sídlo. Při volbě o hlavní město Německa, Frankfurt velmi těsně prohrál proti [[Adenauer]]ovmu favoritovi [[Bonn]]u. V té době již postavená budova parlamentu ve Frankfurtu tak dala přístřeší [[Hesensko\|Hesenskému]] rozhlasu. V poválečných časech se město stalo opět hospodářskou metropolí a v roce 1999 sídlem [[Evropská centrální banka\|Evropské centrální banky]]. === Erb === Erb zobrazuje na červeném pozadí stříbrnou orlici se zlatou korunou. Orlice symbolizuje někdejší status města jako svobodné říšské město. Ve dvacátých letech 20. století měl být erb nahrazen radikálně zjednodušenou formou. Primátor Ludwig Landmann chtěl podle duchu času zaměnit orlici expresionistickou verzí. Obyvatelstvu se ale tento návrh nelíbil a rychle byl erb vrácen zpět na původní verzi. == Obyvatelstvo ==

Frankfurt nad Mohanem: Porovnání verzí