Zastávka na znamení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava uspořádání atd. |
|||
Řádek 1:
[[Image:Terč ČSAD Křivoklát-Píska.jpg|thumb|V minulosti obvyklé označení autobusové zastávky ČSAD „na znamení“
[[File:Zastávka Záběhlice, označení.jpg|thumb|upright|Starší označení autobusové zastávky na znamení v Praze]]
'''Zastávka na znamení''' nebo '''na požádání''' (v minulosti a v některých zemích označovaná též například jako '''zastávka podle potřeby''') je [[zastávka]], ve kterých zastavují [[dopravní spoj|spoje]] ([[vozidlo|vozidla]], [[vlak]]y atd.), pouze tehdy, projeví-li [[cestující]] svůj zájem nastoupit nebo vystoupit. Obvykle tento druh (či charakter) bývá určen zastávkám s velmi slabým [[obrat]]em cestujících, zejména v málo osídlených nebo neosídlených místech.
== Režim zastavování ==▼
== Účel a hodnocení zastávek na znamení ==▼
Zastavování na znamení je obvykle vyznačeno v jízdních řádech nebo stanoveno místním přepravním řádem či přepravními podmínkami. Může být stanoveno buď pro všechny spoje zastavující v zastávce, nebo jen pro určité linky, spoje či období, nebo může být v určitých částech dne či týdne (například ve večerních a nočních hodinách nebo o víkendech) stanoveno pro celou linku nebo síť. V některých zemích a dopravních sítích je zvykem způsob zastavení vyznačit i nápisem na označníku zastávky.
Zastávky na znamení mají smysl pouze v těch zemích a druzích dopravy, kde je zastavování [[veřejná doprava|veřejné dopravy]] vázáno na zastávky (zastavování mimo zastávky je obecně zakázané, nežádoucí nebo nestandardní) a zároveň obecně platí povinnost řidiče zastavovat v zastávkách i tehdy, jestliže nikdo o nastoupení nebo vystoupení nejeví zájem. Z toho vyplývá, že zastávky na znamení jsou specifikem zemí a míst s rigidnějším přístupem k předpisům.▼
Výhodou zastávek na znamení oproti takzvaným ''stálým zastávkám'' je zrychlení dopravy, úspora nákladů na provoz (zejména [[pohonná hmota|pohonných hmot]] nebo [[elektrická energie|elektrické energie]]) a [[životní prostředí|životního prostředí]] ([[exhalace|zplodiny spalování]], [[hluk]]).▼
Pokud je požadován nějaký úkon od cestujícího, tak ve vozidle zpravidla musí včas před zastavením stisknout '''tlačítko [[znamení k řidiči]]''', a pokud vozidlo takové tlačítko nemá, ústně upozornit řidiče nebo průvodčího, že bude vystupovat; v některých odbavovacích systémech [[řidič]] či [[průvodčí]] registruje požadavky a cílové stanice cestujících již při nákupu či kontrole jízdenky. Obvykle se vyžaduje jedno stisknutí tlačítka, protože vícenásobné stisknutí může mít jiný význam (například
Výhodou zastávek na znamení oproti režimu zastavování volně mimo zastávky je možnost zveřejnění [[jízdní řád|jízdního řádu]] v místě zastavování a možnost soustředění cestujících na jedno místo, což umožňuje vybrat místo vhodné z hlediska bezpečnosti provozu a předejít zbytečnému opakovanému zastavování v krátkém úseku.▼
[[File:HaltewunschKnopfBadHerrenalbKullenmuehle.jpg|thumb|upright|Tlačítko požadavku na zastavení v německé železniční zastávce Bad Herrenalb-Kullenmühle.]]
Nevýhodou zastávek na znamení jsou zvýšené nároky na [[pozornost]] cestujícího (cestující musí sledovat, zda zastávku, kterou hodlá použít, je „na znamení“, a musí si včas všimnout přijíždějícího vozidla (vlaku), případně i rozeznat jeho označení. Často se také status zastávky (tedy jestli je, nebo není na znamení) mění v závislosti na denní době, dnu v týdnu nebo ročním období, což situaci pro cestující dále komplikuje. Tyto nevýhody může vydavatel předpisů nebo dopravce zmírnit nebo vyloučit stanovením vhodného režimu (povinností řidiče a povinností cestujících).▼
Od cestujícího čekajícího na zastávce bývá požadováno stát včas na viditelném místě zastávky a dát řidiči včas znamení, zpravidla '''zvednutím paže'''. V některých moderních drážních systémech (mimo Českou republiku) je na zastávkách tlačítko, jímž může cestující zadat požadavek do traťového signalizačního a zabezpečovacího systému. Předpisy některých dopravců nařizují zastavit i v případech, kdy nikdo znamení nedal, například při nepřehledné situaci nebo není-li vlak či vozidlo vybaveno použitelným signalizačním zařízením nebo stojí-li na nástupišti osoba, která nedává znamení, nebo je-li třeba vyčkat na stanovený čas odjezdu.
V mnoha zemích existují způsoby dopravy, při nichž je běžné zastavit na vyžádání i mimo zastávku, popřípadě přizpůsobit trasu požadavkům a potřebám cestujících ve voze. Typickým příkladem je turecký [[dolmuš]]. Experimenty s podobným způsobem dopravy jsou prováděny i v [[Česko|Česku]] a na [[Slovensko|Slovensku]], ale často jsou na hraně ve vztahu k právním předpisům o provozu na pozemních komunikacích, veřejné dopravě a financování veřejné dopravy. Širším uplatněním principu zastávek na znamení je systém dopravy nazývaný například [[radiobus]], při němž spoje uvedené v jízdním řádu jedou pouze tehdy, pokud o ně někdo projeví zájem (například telefonicky). Spoj pak jede pouze v té části trasy, pro kterou byl požadován, a zastavuje pouze ve vyžádaných zastávkách.▼
=== Zavádění a hodnocení v Česku ===▼
▲== Účel a hodnocení zastávek na znamení ==
Například v Praze byl od [[4. březen|4. března]] [[2007]] v městské autobusové dopravě počet zastávek na znamení zhruba zdvojnásoben, t. j. zvýšeno o více než 100 párů zastávek<ref>[http://www.ropid.cz/cz/projekt/2007-03.htm Zastávky na znamení od 4. 3. 2007] (ROPID)<br />''Zastávky na znamení od 4. 3. 2007'' (Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., www.dpp.cz)<br />▼
▲Zastávky na znamení mají smysl pouze v těch zemích a druzích dopravy, kde je zastavování [[veřejná doprava|veřejné dopravy]] vázáno na zastávky (zastavování mimo zastávky je obecně zakázané, nežádoucí nebo nestandardní) a zároveň obecně platí povinnost řidiče zastavovat v zastávkách i tehdy, jestliže nikdo o nastoupení nebo vystoupení nejeví zájem. Z toho vyplývá, že zastávky na znamení jsou specifikem zemí a míst s rigidnějším přístupem k předpisům.
[http://bus.zastavka.net/za-pid_datum/na_znameni_praha.pdf Zastávky na znamení od 4. 3. 2007] (plánek)</ref>, což vyvolalo řadu pozitivních i negativních reakcí, často i z týchž stran.<ref>[http://lidovky.zpravy.cz/zacina-era-zastavek-na-znameni-dem-/ln_praha.asp?c=A070222_091400_ln_praha_svo Začíná éra zastávek na znamení] (22. 2. 2007, Lidové noviny), „krok dopravního podniku vítá i zastupitel a dopravní odborník Strany zelených Karel Jech.“</ref><ref>''Jsme proti zastávkám na znamení'', pražská organizace Strany zelených, 27. 3. 2007 (článek na webu zeleni.cz již není dostupný) <br />''Pražští zelení kritizují zvýšení počtu zastávek na znamení'', České noviny, 23. 3. 2007<br />[http://praha14.zeleni.cz/4217/clanek/interpelace---vyber-zastavek-mhd-na-znameni-v-systemu-prazske-integrovane-dopravy/ Interpelace - Výběr zastávek MHD na znamení v systému pražské integrované dopravy] (praha14.zeleni.cz, Jiří Feřtek, 29. 3. 2007. Odpověď Ing. Věra Joudová, vedoucí OVD ÚMČ Praha 14, 3. 4. 2007)</ref> Od 1. září 2007 byly na základě připomínek provedeny další úpravy, které znamenaly návrat přibližně poloviny březnových změn do předchozího stavu.▼
▲Výhodou zastávek na znamení oproti takzvaným ''stálým zastávkám'' je zrychlení dopravy, úspora nákladů na provoz (zejména [[pohonná hmota|pohonných hmot]] nebo [[elektrická energie|elektrické energie]]) a [[životní prostředí|životního prostředí]] ([[exhalace|zplodiny spalování]], [[hluk]]).
Od [[1. říjen|1. října]] [[2007]] má být zastavování jen na znamení zavedeno také na zastávkách 42 názvů (t. j. přes 80 zastávek) v [[Plzeň|Plzni]] (v červnu 2007 byly na znamení jen zastávky 8 názvů, t. j. cca 8 párů zastávek. O změně rozhodla [[rada města]] dne 27. června 2007. Dopravní podnik vyčíslil úsporu za rozjezd trolejbusu na 0,434 Kč a autobusu na 0,965 Kč, roční úsporu na 700 000 Kč, jako další přínosy uvedl v analýze snížení hluku a emisí do ovzduší, plynulejší jízdu a méně zbytečného větrání ve vozech v zimních měsících. Opatření obhajoval technický náměstek primátora Jiří Uhlík (ODS), nepříznivé dopady a nevýznamnost úspory zdůrazňoval opoziční Milan Chovanec (ČSSD).<ref>Dana Veselá: [http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/proskrtane_spoje_20070628.html ''Na autobusy budou mávat''] (Plzeňský deník, 28. 6. 2007)</ref>▼
▲Výhodou zastávek na znamení oproti režimu zastavování volně mimo zastávky je možnost zveřejnění [[jízdní řád|jízdního řádu]] v místě zastavování a možnost soustředění cestujících na jedno místo, což umožňuje vybrat místo vhodné z hlediska bezpečnosti provozu a předejít zbytečnému opakovanému zastavování v krátkém úseku.
▲== Režim zastavování ==
▲Povinnost zastavit v každé zastávce uvedené v jízdním řádu není dopravcům obecně stanovena, takže dopravce může vlastními vnitřními [[předpis]]y v souladu se [[smluvní přepravní podmínky|smluvními přepravními podmínkami]] stanovit povinnosti řidičů tak, že zastavují podle potřeby ve všech zastávkách. Řidič se přitom může řídit běžným pozorováním a svým rozumem, zejména sledovat, zda v zastávce někdo čeká, zda se ve voze někdo zjevně chystá vystupovat, zda si nějaký cestující zakoupil jízdenku do příslušné zastávky a podobně.
▲Nevýhodou zastávek na znamení jsou zvýšené nároky na [[pozornost]] cestujícího (cestující musí sledovat, zda zastávku, kterou hodlá použít, je „na znamení“, a musí si včas všimnout přijíždějícího vozidla (vlaku), případně i rozeznat jeho označení) i na pozornost a předvídavost řidiče, přičemž hrozí různé konfliktní situace. Často se také status zastávky (tedy jestli je, nebo není na znamení) mění v závislosti na denní době, dnu v týdnu nebo ročním období, což situaci pro cestující dále komplikuje. Tyto nevýhody může vydavatel předpisů nebo dopravce zmírnit nebo vyloučit stanovením vhodného režimu (povinností řidiče a povinností cestujících).
▲Pokud je požadován nějaký úkon od cestujícího, tak ve vozidle zpravidla musí včas před zastavením stisknout '''tlačítko [[znamení k řidiči]]''', a pokud vozidlo takové tlačítko nemá, ústně upozornit řidiče nebo průvodčího, že bude vystupovat. Obvykle se vyžaduje jedno stisknutí tlačítka, protože vícenásobné stisknutí může mít jiný význam (například dva stisky obvykle znamenají výstup s kočárkem, vícenásobný přerušovaný stisk požadavek na nouzové zastavení). Tlačítko buď vyvolá pouze zvukový signál u řidiče (a řidič v některých typech vozidel má možnost přijetí požadavku potvrdit rozsvícením nápisu „stop“, „zastavíme“ nebo podobného), nebo přímo způsobí elektronické zaregistrování požadavku a rozsvícení potvrzujícího nápisu. Funkce tlačítka požadavku pro zastavení v zastávce může být účelně sloučena s funkcí tlačítka s požadavkem na otevření dveří.
=== Obecný právní režim ===
Základní právní rámec dává v České republice vyhláška č. 175/2000 Sb., o [[přepravní řád|přepravním řádu]] pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu:▼
§ 16, odst. 3: ''Jedná-li se o stanici, kde vozidlo zastavuje jen na znamení, musí cestující, který chce nastoupit, dát včas osobě řídící vozidlo znamení zvednutím paže; cestující, který chce vystoupit, musí včas použít příslušné signalizační zařízení nebo včas vyrozumět o svém úmyslu řidiče vozidla nebo doprovod vlaku.''▼
§ 16 odst. 2: ''Cestující může do vozidla nastoupit nebo z něj vystoupit jen ve stanici, a není-li vozidlo v pohybu.'' Odst. 4: ''Zastaví-li vozidlo z provozních důvodů mimo stanici nebo ve stanici, kde podle jízdního řádu nezastavuje, smí cestující vystoupit, případně i nastoupit jen se souhlasem řidiče nebo jiné pověřené osoby dopravce.''▼
▲V mnoha zemích existují způsoby dopravy, při nichž je běžné zastavit na vyžádání i mimo zastávku, popřípadě přizpůsobit trasu požadavkům a potřebám cestujících ve voze. Typickým příkladem je turecký [[dolmuš]]. Experimenty s podobným způsobem dopravy jsou prováděny i v [[Česko|Česku]] a na [[Slovensko|Slovensku]], ale často jsou na hraně ve vztahu k právním předpisům o provozu na pozemních komunikacích, veřejné dopravě a financování veřejné dopravy.
=== Způsob označování zastávek na znamení ===
V [[jízdní řád|jízdních řádech]] se standardně (podle prováděcí vyhlášky k [[Zákon o silniční dopravě|Zákonu o silniční dopravě]]) zastávky na znamení označují značkou x nebo ×, která je v autobusových jízdních řádech umístěna u názvu zastávky (ve sloupcových jízdních řádech obvykle vlevo od názvu zastávky, v některých typech jízdních řádů nebo v přehledech vedení linek v závorce za názvem zastávky), v železničních jízdních řádech vlevo od časového údaje odjezdu spoje. Před zavedením celostátní standardizace se v Praze zastávky na znamení označovaly značkou +, v některých městech se označují značkou ''z''. Jinými značkami (například #) bývají v Praze označovány zastávky, které mají charakter ''na znamení'' pouze po část provozní doby.
Řádek 39 ⟶ 40:
Na [[označník zastávky|označnících zastávek]] se obvykle označují nápisem „na znamení“ umístěným buď pod názvem zastávky, nebo přímo ve značce označující zastávku (tak tomu bylo v původních označeních zastávek [[ČSAD]]). Zhruba od poloviny 90. let však označení druhu zastávky není právními předpisy ani technickými normami (ČSN 73 6425 Tramvajové, autobusové a trolejbusové zastávky) povinně vyžadováno.
=== Tramvajový provoz ===
V tramvajovém provozu je existence ''zastávek podle potřeby'' v některých městech doložená již z počátků provozu koncem 19. století. [[Tramvajová doprava v Praze|V Praze]] v současné době tramvajová doprava zastávky na znamení nemá, v některých jiných českých městech (Plzeň, Most a Litvínov, Ostrava) však jsou.▼
▲Základní právní rámec dává v České republice vyhláška č. 175/2000 Sb., o [[přepravní řád|přepravním řádu]] pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu:
▲§ 16, odst. 3: ''Jedná-li se o stanici, kde vozidlo zastavuje jen na znamení, musí cestující, který chce nastoupit, dát včas osobě řídící vozidlo znamení zvednutím paže; cestující, který chce vystoupit, musí včas použít příslušné signalizační zařízení nebo včas vyrozumět o svém úmyslu řidiče vozidla nebo doprovod vlaku.''
▲§ 16 odst. 2: ''Cestující může do vozidla nastoupit nebo z něj vystoupit jen ve stanici, a není-li vozidlo v pohybu.'' Odst. 4: ''Zastaví-li vozidlo z provozních důvodů mimo stanici nebo ve stanici, kde podle jízdního řádu nezastavuje, smí cestující vystoupit, případně i nastoupit jen se souhlasem řidiče nebo jiné pověřené osoby dopravce.''
▲V tramvajovém provozu je existence ''zastávek podle potřeby'' v některých městech doložená již z počátků provozu koncem 19. století. [[Tramvajová doprava v Praze|V Praze]] v současné době tramvajová doprava zastávky na znamení nemá, v některých jiných českých městech však jsou.
=== Autobusové a trolejbusové zastávky ===
[[File:2009-07-18-prag-by-RalfR-28.jpg|thumb|upright|Označení „Na znamení od 20:00 do 4:00 a v sobotu a neděli celodenně“ na autobusové zastávce MHD v Praze]]
[[File:Černokostelecká, autobusová zastávka do centra, vyznačení linek.jpg|thumb|upright|Kombinace stálé zastávky MHD se zastávkou na znamení meziměstské linky, Praha]]
Řádek 54 ⟶ 50:
V regionální, meziměstské a dálkové autobusové dopravě volí druh zastávky dopravce v [[jízdní řád|jízdním řádu]] linky. Jde o parametr patřící v jízdním řádu k názvu zastávky, a tedy zastávka má pro všechny spoje téže linky stejný charakter (buď je pro všechny zastavující spoje linky na znamení, anebo pro žádný). Je však možné a nikoliv neobvyklé, že tatáž zastávka pro některé linky je na znamení a pro jiné nikoliv. Proto také postupně zanikla povinnost i zvyk označovat druh zastávky na [[označník zastávky|zastávkovém sloupku]]. Mnozí dopravci od rozlišování zastávek na znamení zcela upustili, protože zastavování v zastávkách přizpůsobují potřebám vždy a všude i bez takového označení.
▲
▲[http://bus.zastavka.net/za-pid_datum/na_znameni_praha.pdf Zastávky na znamení od 4. 3. 2007] (plánek)</ref>, což vyvolalo řadu pozitivních i negativních reakcí, často i z týchž stran.<ref>[http://lidovky.zpravy.cz/zacina-era-zastavek-na-znameni-dem-/ln_praha.asp?c=A070222_091400_ln_praha_svo Začíná éra zastávek na znamení] (22. 2. 2007, Lidové noviny), „krok dopravního podniku vítá i zastupitel a dopravní odborník Strany zelených Karel Jech.“</ref><ref>''Jsme proti zastávkám na znamení'', pražská organizace Strany zelených, 27. 3. 2007 (článek na webu zeleni.cz již není dostupný) <br />''Pražští zelení kritizují zvýšení počtu zastávek na znamení'', České noviny, 23. 3. 2007<br />[http://praha14.zeleni.cz/4217/clanek/interpelace---vyber-zastavek-mhd-na-znameni-v-systemu-prazske-integrovane-dopravy/ Interpelace - Výběr zastávek MHD na znamení v systému pražské integrované dopravy] (praha14.zeleni.cz, Jiří Feřtek, 29. 3. 2007. Odpověď Ing. Věra Joudová, vedoucí OVD ÚMČ Praha 14, 3. 4. 2007)</ref> Od 1. září 2007 byly na základě připomínek provedeny další úpravy, které znamenaly návrat přibližně poloviny březnových změn do předchozího stavu.
[[ROPID]]
▲Od [[1. říjen|1. října]] [[2007]]
=== Železniční doprava ===
V české železniční dopravě byly zastávky na znamení nebo požádání zavedeny po desítkách let, kdy neexistovaly, v síti [[Československé státní dráhy|Československých státních drah]] od grafikonu 1991/1992,<ref>M. Klas: [http://bezdruzickalokalka.cz/?p=historie.html&m=menu_historie.html Historie lokální dráhy z Pňovan do Bezdružic], web Lokálka Pňovany–Bezdružice, kapitola Pokles osobní dopravy – modernizace odbavování, 1. 2. 2002, aktualizace 27. 7. 2010</ref> v dalších letech byl počet zastávek na znamení rozšiřován.<ref>[http://www.telcskadraha.ic.cz/view.php?nazevclanku=vzestup-a-pokles-dopravy&cisloclanku=2007050014 http://www.telcskadraha.ic.cz/view.php?nazevclanku=vzestup-a-pokles-dopravy&cisloclanku=2007050014 Vzestup a pokles dopravy], Telčská dráha, 31. 5. 1992 zavedeny zastávky na znamení na trati Kostelec - Slavonice.</ref> Značka se v jízdním řádu uvádí přímo u časových údajů jednotlivých spojů, takže tatáž [[železniční zastávka|zastávka]] pro některé spoje může být na znamení a pro jiné nikoliv. Toto označení se používá na některých lokálních tratích, a to téměř výhradně u spojů, na něž jsou obvykle nasazovány samostatné [[motorový vůz|motorové vozy]]. Režim zastávek na znamení upravuje článek 1315 [[vnitřní předpis|předpisu]] ČD D2. Režim na znamení je přípustný ve stanicích v době bez služby výpravčího a v [[železniční zastávka|zastávkách]], a to u vlaků vedených samostatným elektrickým nebo motorovým vozem (nebo pokud ostatní vozy nejsou určeny k přepravě cestujících) nebo jsou-li všechny vozy pro cestující vybaveny správně fungujícím signalizačním zařízením včetně zpětné signalizace od strojvedoucího. Pokud je v jízdním řádu uvedena značka ×, ale není splněna některá z podmínek, značka neplatí. Výstup cestujících zjišťuje vlaková četa včasným a srozumitelným dotazem u cestujících, případně může být dán signál příslušným zařízením. Strojvedoucí může projet zastávku na znamení, pokud jsou splněny tři podmínky: nedostal pokyn k zastavení od člena vlakové čety, nedostal signál k zastavení a v prostoru nástupiště se nenachází žádná osoba. Strojvedoucí musí jet před zastávkou na znamení takovou rychostí, aby v případě, že na nástupišti bude stát cestující, plynule zastavil. Rychlost vlaku na trati musí přizpůsobit tak, aby při průjezdu zastávky na znamení nebo odjezdu z ní byl dodržen čas odjezdu stanovený sešitovým jízdním řádem a zveřejněný. Vždy musí vlak zastavit při poruše signalizace nebo je-li situace nepřehledná kvůli snížené viditelnosti.<ref>[http://provoz.szdc.cz/Portal/Show.aspx?oid=45275 ČD D2 – Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy], schváleno rozhodnutím generálního ředitele Českých drah dne 13. března 1997 č.j. 55079/97-O11, účinnost od 28. 12. 1997, ve znění změny č. 2 účinné od 1. 7. 2002, kap. IV. B, čl. 1315, str. 264</ref><ref>[http://provoz.szdc.cz/Portal/Show.aspx?oid=78600 Ověřovací provoz nových technologií organizování a provozování drážní dopravy - č. 1/2007], Výnos č.j. 57 747/2007-O11, Josef Bazala, generální ředitel Českých drah, 27. 6. 2007 </ref> Předpis nynějšího [[provozovatele dráhy|provozovatele]] celostátní dráhy a většiny regionálních drah (SŽDC) se zastávkami na znamení nezabývá.<ref>[http://provoz.szdc.cz/portal/Show.aspx?oid=416218 SŽDC (ČD) D2 – Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy], schváleno rozhodnutím generálního ředitele Českých drah dne 13. března 1997 č.j. 55079/97-O11, účinnost od 28. 12. 1997, ve znění změn ČD a výnosů SŽDC č. 1–3, ke dni 30. 9. 2010</ref>
Ve ''Smluvních přepravních podmínkách Českých drah'' se píše v článku 167: ''„Cestující, který chce nastoupit do vlaku zastavujícího v dané stanici dle platného jízdního řádu pouze na znamení, zodpovídá za včasné a viditelného znamení k zastavení vlaku (např. zvednutím ruky). Cestující, který chce z takového vlaku vystoupit, zodpovídá za včasné vyrozumění pověřeného zaměstnance ČD ve vlaku.“''
▲[[ROPID]] zavedl pro [[Pražská integrovaná doprava|Pražskou integrovanou dopravu]] od 4. března 2007 (pouze interním pokynem) a poté znovu od 3. ledna 2011 (i informací pro veřejnost) nový systém zastavování autobusů v zastávkách na znamení, podle nějž není třeba na řidiče mávat, ale cestující, který chce nastoupit, dává znamení tím, že stojí na viditelném místě zastávky, přičemž řidič je povinen zastavit vždy, nachází-li se v prostoru zastávky alespoň jedna osoba nebo má-li zakryt výhled předchozím autobusem. Pokud ve vozidle nefunguje akustický hlásič, který oznamuje, že je zastávka na znamení, musí řidič zastavovat v každé zastávce na znamení, i když cestující nestiskne tlačítko. Současně ROPID avizoval následné zvýšení počtu zastávek na znamení.<ref>[http://www.ropid.cz/download.php?idg=56&i=1&id=903&file=%2Fdata%2FGalleries%2F56%2Fd903_1_Info_PID_2010-22.pdf&Lang=cs Informační zpravodaj PID], ROPID, č. 22/2010, 1. 12. 2010, str. 7–8</ref>
== Související články ==
* [[Poptávková doprava]]
== Reference ==
== Externí odkazy a reference ==▼
<references />▼
* vyhláška č. 175/2000 Sb., o [[přepravní řád|přepravním řádu]] pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu
* vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy
Řádek 69 ⟶ 74:
* ČSN 73 6425 Autobusové, tramvajové a trolejbusové zastávky
* [http://www.cd.cz/static/sppo/10.12.2006/sppo.htm#2XI Smluvní přepravní podmínky Českých drah pro veřejnou osobní dopravu (SPPO)] účinné od 1. 7. 2000 (vyhlásily [[České dráhy]] a. s., převzaly České dráhy s. p.)
▲<references />
[[Kategorie:Stanice, zastávky a terminály]]
| |||