První zmínka o městě Erlangen jako ''villa erlangon'' (věs Erlangon) pochází z roku [[1002]]. V roce [[1361]] byla ves prodánáprodaná císaři [[Karel IV.|Karlu IV]]. Nedaleko téhle vsi bylo o tři roky později založeno město, které dostalo roku [[1374]] [[mincovna|mincovnu]]. V roku [[1398]] bylibyla městu udělena [[Městské právo|městská práva]]. V roce [[1402]] se město dostalo pod správu knížectví Kulmbach]] (resp. po roce [[1604]] knížectví Bayreuth) a rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. V roce [[1686]] přišli do po vojněválce opuštěného města první francouzští [[Hugenoti|hugenotští]] utečenci. V roce [[1706]] byla část ''Altstadt'' téměř úplně zničena během [[požár]]u, ale ihned znovu postavena.
V roce [[1792]] patrilopatřilo město k feudálnímu státu [[Pruské království]]. Po [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovom]] vítězství roku [[1806]] město od roku [[1810]] patřilo pod [[Bavorské království]]. V roce [[1812]] byli ''Altstadt'' a ''Neustadt'', dosud vlastně ''Christian-Erlang'', sjednoceny do jednoho města.
V roce [[1724]] založil hrabě [[Friedrich von Bayreuth]] v rezidenčním městéměstě [[Bayreuth]] univerzitu, která byla již roku [[1743]] přeložena do Erlangenu. Později získala jméno [[Univerzita Erlangen-Nürnberg|Friedrich-Alexander-Universität]]. V roce[[1818]] během bavorské reformy obcí získalo město vlastní správu. V roce [[1844]] bylo méstoměsto poprvé připojeno k [[železnice|železnici]] díky první části ''Ludwig-Süd-Nord-Bahn'' mezi [[Norimberk]]em a [[Bamberk]]em. Přitom vznikl na severu Erlangenu první bavorský železničný tunel - [[Burgbergtunnel]].
[[Druhá světová válka|Druhou světovou válku]] přežil Erlangen téměř bez ujmyújmy. Po příchodu americké armády [[16. duben|16. dubnal]] [[1945]] se regionální komandant německých vojsk Werner Lorleberg vzdal bez boje, čím se vyhnul bezvýznamnímbezvýznamným výbojůmbojům na území města. Za okresní a obecní reformy v roce [[1972]] byl spojen krajinskýzemský okres Erlangen sse krajinskýmzemským okresem Höchstadt an der Aisch. MéstoMěsto Erlangen se tím stalo sídlem nového okresu a stalo se městemměstským bez okresuokresem. Včlenením okolitýchokolních obcí se mestoměsto výrazně zvětšilo, čím se překonala hranice 100 000 obyvatel a Erlangen se stal velkoměstem.
