Paleobotanika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MystBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ja:古植物学
m →‎Historie: oprava krytosemenné
Řádek 7:
Kdysi byla při výzkumu omezena hlavně na otisky a součásti zkřemenělé, resp. proniknuté jinými [[miner]]ály ([[vápenec]], [[pyrit]] a pod.), později přistupuje též k výzkumu zuhelnatělých částí rostlinného těla, které vhodnými [[oxidační činidlo|oxidačními činidly]] ( H<sub>2</sub>O<sub>2</sub>, [[Schultzeho reagens]], t. j. roztok KClO<sub>3</sub> v koncentrované HNO<sub>3</sub>, [[javelský louh]] a j.) lze [[macerace|macerovat]] a učinit je více méně průsvitnými. Uvolnění rostlinných partikulí z [[hornina|hornin]] se neděje zpravidla mechanicky, nebo spíše chemicky (pomocí [[HF]], případně, aby se uhlíkový materiál nerozpadl, používá se jako [[tmel]]u [[ester]]ů [[celulosy]]; tyto metody byly vypracovány botanickou školou prof. Sewarda v [[Cambridge|Cambridgi]], pro speciální případy obzvláště rezistentních materiálů propracoval tyto metody prof. Halle ve [[Stockholm]]u). Také v oboru přesného zobrazování byly postupně učiňovány nové objevy: [[fotografie]] otisků pomocí slabého ultrafialového světla bylo používáno hlavně vlivem prací P. Bertranda (Lille), infračervené větlo se snažil využít J. Wolton (žák Sewardův). Výsledky, k jakým tato zlepšená metodika vedla, jsou často obdivuhodné, nelze je v krátkosti všechny uvést.
 
Byly tak objeveny některé pozoruhodné nové rostlinné skupiny, u známých pak řada [[morfologie|morfologických]] a [[anatomie|anatomických]] detailů (na př. stavba těla t. zv. [[oenotropní kapradina|oenopteridních kapradin]] z konce [[paleozoit]]u nebo anatomická textura [[kutikula]] u četných [[mesozoických]] [[gymnosperm]]ů a [[angiosperm]]ů). V období staršího [[paleozoikum|paleozoika]] byl objeven celý nový velmi primitivní řád [[Psilophytales]], jehož zástupci nemají ještě tělo náležitě rozlišeno v [[list]]y a [[lodyhu]] a představují jen systémy větví buď úplně lysých (na příklad [[Rhynia]], [[Hornea]], [[Pseudosporochnus]]) nebo opatřených [[trichom]]y (na příklad [[Asteroxylon]]) a které tvořily hlavní díl [[vegetace]] asi tak ve spodním a středním [[devon (geologie)|devonu]]. V období [[permokarbon]]ském byly objeveny typy nejblíže příbuzné artikulátním [[Sphenophyll]]ům, které však nemají lodyhy článkované ([[Noeggerathia]] v Evropě během permokarbonu a Tingia během permokarbonu ve [[východní asie|východní asii]]), prozkoumány [[samec|samčí]] [[fruktifikace]] některých neuropteridických a alethopteridických [[pteridosperm]]ů ([[Goldenbergia]], [[Whitelessia]], [[Aulacotheca]], [[Dolerotheca]]), byla stanovena skupina nových rostlin zvaných [[Corystospermaceae]] (na př. [[Umcomasia]], [[Spermatocodon]], [[Pilophorosperma]], náležející snad vesměs k otiskům listů zvaným [[Dicroidium]] a [[Thinnfeldia]]), jejichž listy mají [[kapradina|kapradinovitý]] vzhled, ale vytvářejí [[semeno|semena]] a tato jsou dokonce uzavřena do jakýchsi kupulek, takže tvoří náběh k typům [[krytosemnnékrytosemenné rostliny|krytosemenným]].
 
Z pozdějších období,z [[křída|křídy]], [[třetihory|třetihor]] a [[čtvrtohory|čtvrtohor]] nebylo zaznamenáno tolik tak zásadních nových objevů, neboť rostlinstvo té doby se jeví již stavbu více méně obdobnou rostlinám dnešním, šlo víceméně o popisování nových [[rod (biologie)|rod]]ů a [[druh]]ů a výzkumy [[paleografie|paleogeografické]]. Dříve si vědci napomáháli (obzvláště v usazeninách ze čtvrtohor) výzkumem [[pyl]]ových zrn ( jejich důležitost byla po prvé zhodnocena Postem ve výzkumu [[holocén|holocenních]] a [[pleitocén|pleistocénních]] rašelin.