Marie z Antiochie: Porovnání verzí

{{Pracuje se}}{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=

Marie byla dcerou antiochijského knížete [[Bohemund IV. z Antiochie|Bohemunda IV.]] a jeho druhé choti [[Melisenda z Lusiganu|Melisendy]], dcery [[Isabela Jeruzalémská|Isabely Jeruzalémské]] a [[seznam kyperských králů|kyperského krále]] [[Amaury II. z Lusignanu|Amauryho]]. Po smrti posledního [[štaufové|štaufského]] jeruzalémského krále [[Konradin]]a u popravčího špalku měl Jeruzalém připadnout dosavadnímu regentovi kyperskému králi [[Hugo III. Kyperský|Hugovi III.]]<ref name="Hroši252">{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | příjmení2 = Hroch | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Hroch | titul = Křižáci ve Svaté zemi | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1996 | vydání = 2 | počet stran = 289 | isbn = 80-204-0621-2 | strany = 252|poznámka = dále jen ''Křižáci ve Svaté zemi''}}</ref>

Kněžna Marie jako vnučka královny Isabely získala pár přívrženců a začala se snažit o prosazení svého údajného nároku na jeruzalémský trůn. Odvolávala se na svůj původ, který měl být dle jejího názoru právoplatnější než původ jejího synovce Huga. Soud Marii nevyhověl a ona se na protest v den Hugovy korunovace vydala do Říma prosadit svou při. Za pomoci papežské kurie a [[seznam papežů|papeže]] [[Řehoř X.|Řehoře X.]] se vysněné koruny sice nedočkala,<ref name="fmg"></ref> ale svůj pochybný dědický nárok roku 1277<ref name="Hroši252">''Křižáci ve Svaté zemi, str. 252}}</ref> prodala ctižádostivému<ref name="goldstone324">{{Citace monografie | jméno=Nancy | příjmení=Goldstone | titul=Čtyři královny|vydavatel=Alpress | místo= Frýdek Místek | rok=2008 | jazyk = |strany=324|isbn = 978-80-7362-540-5}}</ref> sicilskému králi Karlovi. Zemřela po roce 1307.