Dlouhá Třebová: Porovnání verzí

Přidáno 8 376 bajtů ,  před 9 lety
Doplnění článků: Název obce, Geografie, Doprava, Obyvatelstvo...
(Aktualizace a nejrůznější opravy textu a doplnění fotografií)
(Doplnění článků: Název obce, Geografie, Doprava, Obyvatelstvo...)
}}
 
'''Dlouhá Třebová''' ([[němčina|německy]] ''Langentriebe'') je obec v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Táhne se v údolí podél řeky [[Třebovka|Třebovky]] od hranic s [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] k hranicím s [[Ústí nad Orlicí|Ústím nad Orlicí]], a proto se stala přirozeným středem konurbace ([[souměstí]]) [[Třebová - Ústí]]. Obec má k začátku roku [[2010]] 1261&nbsp;obyvatel.<ref name="obyvatel">{{Citace elektronické monografie
[[File:Kostel Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Pohled na kostel svatého Prokopa - dominantu obce]]
 
[[File:Kaple svateho Josefa na hrbitove.JPG|thumb|right|Kaple svatého Josefa na místním hřbitově]]
 
'''Dlouhá Třebová''' ([[němčina|německy]] ''Langentriebe'') je obec v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Táhne se v údolí podél řeky [[Třebovka|Třebovky]] od hranic s [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] k hranicím s [[Ústí nad Orlicí|Ústím nad Orlicí]], a proto se stala přirozeným středem konurbace ([[souměstí]]) [[Třebová - Ústí]]. Obec má k začátku roku [[2010]] 1261&nbsp;obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum přístupu = 2010-11-15
}}</ref>
 
== Název obce ==
 
S velkou pravděpodobností museli první obyvatelé místo pokryté lesy, vykácet, [[Mýcení|vymýtit]] – staročesky tříbiti. Od tohoto nyní již v jiném významu užívaného slovesa je odvozováno podstatné jméno [[Třebová]] i název řeky [[Třebovka]]. Blízkost vodního toku byla rozhodující pro založení sídla. Je možné se domnívat, že protáhlý tvar vzniklé osady dal rozlišující název Dlouhá, čímž se odlišuje od pojmenování sousedního města [[Česká Třebová]]. V minulosti (před vytyčováním katastrů obcí) sahala obec Dlouhá Třebová až do [[Hylváty|Hylvát]] (dříve Krátká Třebová, dnes [[Ústí nad Orlicí]] II), asi k Čáslavkovu statku. V literatuře (A. Profous - Místní jména v Čechách z r. [[1949]]) se uvádí 6 verzí možného vzniku jména Třebová, avšak vpředu nastíněná varianta se jeví jako nejvěrohodnější. Jisté však je, že v průběhu dějin se název obce neměnil. V historických záznamech se setkáváme s následujícími názvy naší obce: ''Longa Trebovia villa'' (r. [[1292]] i [[1304]]), ''Dlauha Tržebowa'' (r. [[1654]]), ''Dlauha Třebowa'' (r. [[1837]])
 
V abecedních seznamech obcí se používalo i obráceného slovosledu Třebová Dlouhá, Třebová Česká atd. Překlad názvu obce do [[Němčina|němčiny]] nebyl jednotný. Vyskytovaly se názvy: ''Lange Triebe'', ''Lange Trübau'', ''Langetriebe'', ''Langentriebe'' a jiné. V lexikonech obcí bývalého [[Československo|Československa]] se se stejným pojmenováním obce Dlouhá Třebová nesetkáváme. Můžeme vyslovit závěr, že název této obce v [[Čechy|Čechách]], na [[Morava|Moravě]] i ve [[Slezsko|Slezsku]] je zcela ojedinělý.<ref name="Dobroucký Jaroslav" />
 
== Historie ==
=== Poválečné období ===
 
[[28. říjen|28. října]] [[1948]] byl v obci odhalen pomník obětem válek (I. a II. světové války). V okolí se také nalézá masový hrob 26 bezejmenných obětí z transportu smrti, který obcí projel [[27. leden|27. ledna]] [[1945]]. Díky snaze občanů obce byly nakonec oběti pohřbeny na hřbitově a dnes se jedná o [[Národní kulturní památka|národní kulturní památku]]. Již před válkou v obci působily organizace jako [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]], Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků [[Josef Kajetán Tyl]], kapely J. Rybky a J. Pirkla, a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako [[Svaz Československo-sovětského přátelství]], [[Komunistická strana Československa|KSČ]], [[ČSM]], [[Svaz žen]], [[Osvětová beseda]], [[Svaz pro spolupráci s armádou]] či apolitický [[Československý červený kříž]].
 
Již před válkou v obci působily organizace jako [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]], Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků [[Josef Kajetán Tyl]], kapela J. Rybky a J. Pirkla|kapely J. Rybky a J. Pirkla, a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako [[Svaz Československo-sovětského přátelství]], [[Komunistická strana Československa|KSČ]], [[ČSM]], [[Svaz žen]], [[Osvětová beseda]], [[Svaz pro spolupráci s armádou]] či apolitický [[Československý červený kříž]].
 
Roku [[1945]] byl zřízen i [[místní národní výbor]] místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář.
V letech [[1964]]–[[1976]] byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu č.p. 129. Zemřel v roce [[1988]]. Mezi lety [[1976]] až [[1990]] byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu [[Ústí nad Orlicí]], jako jeho pátá místní část. Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] v roce [[1990]] však obec získává opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty je zvolen Zdeněk Filip.
 
V červenci roku [[1997]] postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka [[Třebovka]]. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy [[prezident]]a České republiky [[Václav Havel|Václava Havla]] s chotí [[Dagmar Havlová|Dagmar]]. V roce [[1999]] získala obec od [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] právo na používání [[vlajka|vlajky]] a [[Znak (heraldika)|znaku]] jako nových symbolů obce pro její propagaci.<ref>{{Citace elektronické monografie
 
V obci je zřízena mateřská škola a základní škola s 1. až 5. ročníkem. Působí zde několik spolků - Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
=== Předsedové Místního národního výboru 1945 - 1989 ===
 
* Rudolf Kovář [[1945]]–[[1946]], Josef Vavřín [[1946]]–[[1950]], Jan Skála [[1950]]–[[1952]], Josef Kovář [[1952]]–[[1960]], Jan Morkes [[1960]]–[[1964]], Antonín Sychra [[1964]]–[[1975]]
* Rudolf Kovář [[1945]]–[[1946]]
* Josef Vavřín [[1946]]–[[1950]]
* Jan Skála [[1950]]–[[1952]]
* Josef Kovář [[1952]]–[[1960]]
* Jan Morkes [[1960]]–[[1964]]
* Antonín Sychra [[1964]]–[[1975]]
 
=== Starostové po roce 1989 ===
Úřad obnoven po společenských změnách v roce 1989.
 
* Zdeněk Filip [[1990]]–[[1993]], Přemysl Zedník [[1993]]–[[1994]], Josef Kovář [[1994]]–[[1995]], Bohuslav Halva [[1995]]–[[2006]], Jaroslav Kašpar [[2006]]-
* Přemysl Zedník [[1993]]–[[1994]]
* Josef Kovář [[1994]]–[[1995]]
* Bohuslav Halva [[1995]]–[[2006]]
* Jaroslav Kašpar [[2006]]-
 
== KulturaPamětihodnosti av tradiceobci ==
 
Mezi tradiční kulturní počiny patří plesy - Hasičský, Myslivecký a Dětský karneval. Každoročně se také v obci konají Výroční ceny obce Dlouhá Třebová, kde jsou oceňováni nejzasloužilejší občané na základě lidové ankety. U příležitosti svátku patrona zdejší obce [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] se tradičně koná [[pouť]].
 
Mezi kulturní dědictví obce patří mimo památek různého charakteru a stáří i pamětní kniha - [[kronika]] obce založená k roku 1899. Současným kronikářem obce je Martin Lamplot.
 
=== Kronikáři obce ===
 
[[File:Kostel Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Pohled na kostel sv. Prokopa]]
* Jan Hýbl [[1899]]–[[1910]]
[[File:Kaple svateho Josefa na hrbitove.JPG|thumb|right|Kaple svatého Josefa na místním hřbitově]]
* Josef Kolomý [[1930]]
* Rudolf Rybka [[1937]]–[[1963]]
* Jan Broulík [[1963]]–[[1976]]
* Vlasta Renčínová [[2000]]
* Martin Lamplot [[2004]]–
 
== Pamětihodnosti v obci ==
 
=== Zaniklé ===
| jazyk =
}}</ref>
 
{{Hlavní článek|Dlouhotřebovská zvonička}}
 
=== Současné ===
 
 
* Další drobné sakrální stavby (kříže, boží muka a obrázky)
 
== Kultura a tradice ==
 
Působí zde několik spolků - Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad. Mezi tradiční kulturní počiny patří plesy - Hasičský, Myslivecký a Dětský karneval. Každoročně se také v obci konají Výroční ceny obce Dlouhá Třebová, kde jsou oceňováni nejzasloužilejší občané na základě lidové ankety. U příležitosti svátku patrona zdejší obce [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] se tradičně koná [[pouť]]. Ke kulturnímu dědictví obce patří mimo památek různého charakteru a stáří i pamětní kniha - [[kronika]] obce založená k roku 1899. Současným kronikářem obce je Martin Lamplot.
 
=== Kronikáři obce ===
 
* Jan Hýbl [[1899]]–[[1910]]
* Josef Kolomý [[1930]]
* Rudolf Rybka [[1937]]–[[1963]]
* Jan Broulík [[1963]]–[[1976]]
* Vlasta Renčínová [[2000]]
* Martin Lamplot [[2004]]–
 
== Obyvatelstvo ==
 
Ve 20. století docházelo k mírnému úbytku počtu obyvatelstva, který až do [[60. léta|60. let]] 20. století kolísal kolem 1400 obyvatel. V současnosti (k 1. lednu [[2010]]) je nahlášeno v obci 1261 obyvatel. Z tohoto počtu je 641 mužů, což je o něco více než polovina. Průměrný věk je 38,5 let. V obci je zřízena mateřská škola a základní škola s 1. až 5. ročníkem.
 
'''Vývoj počtu obyvatel v Dlouhé Třebové''' <ref name="obyvatel"/>
{| class="wikitable"
! rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2010
|-
| počet obyvatel || 1484 || 1409 || 1320 || 1383 || 1479 || 1465 || 1491 || 1232 || 1215 || 1143 || 1122 || 1196 || 1227 || 1261
|-
|}
 
== Geografie ==
 
[[File:Hura Trebova.JPG|thumb|left|Kopec Hůra nad obcí]]
 
Obec Dlouhá Třebová se rozprostírá v údolí [[Meandr|meandrující]] řeky [[Třebovka|Třebovky]], které je ze západní strany ohraničeno zalesněným a poměrně masivním [[Kozlovský hřbet|Kozlovským hřbetem]]. Naopak na východní straně na něj navazuje zemědělsky obdělávaná plochá krajina. Nejjižnější a nejsevernější místo obce je vzdáleno od sebe cca 3 km. Průměrná [[nadmořská výška]] je kolem 350 m.
 
Celá tato oblast leží v okrajovém, [[Tektonika|tektonicky]] zprohýbaném a rozlámaném pásmu [[Česká tabule|české křídové tabule]], která vznikla usazováním mořských [[Sediment|sedimentů]]. Horninově se jedná zejména o [[Opuka|opuky]] ([[Slínovec|písčité slínovce]]) a v údolí nalezneme fragmenty [[Spraš|spraší]], [[Deluvium|deluvií]] a na samém dně také řekou přinesené písčitohlinité sedimenty. Z [[Půda (pedologie)|půd]] se na tomto [[Půdotvorný substrát|substrátu]] nalézají ve svazích [[Kambizem|kambizemě]] nebo [[Pseudoglej|pseudogleje]] a na údolním dně zejména [[Glej|gleje]]. [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] se obec nalézá v celku [[Svitavská pahorkatina|Svitavská pahorkatina (VIC-3)]] a to konkrétně ve velmi protáhlé sníženině zvané [[Ústecká brázda]]. Ze západu je omezena [[Kozlovský hřbet|Kozlovským hřbetem]], který do obce zasahuje malým výběžkem známým pod jménem [[Hůra (Českotřebovská vrchovina)|Hůra]].<ref name="trebova">{{Citace monografie
| příjmení = HEGER
| jméno = Otakar
| odkaz na autora =
| příjmení2 = LANGHANS
| jméno2 = Pavel
| titul = Z minulosti Českotřebovska
| vydavatel = Městské muzeum v České Třebové
| místo = Česká Třebová
| rok = 1988
| počet stran =
}}</ref> Veškeré [[Vodní tok|vodní toky]] obce spadají do [[povodí]] [[Třebovka|Třebovky]], která je levostranným [[Přítok|přítokem]] [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]]. V letech [[2008]] a [[2009]] byla Třebovka téměř celá [[Regulace toku|zregulována]], což byla také jedna z reakcí na [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|ničivé povodně v létě roku 1997]]. Došlo především k rozšíření a zpevnění [[Říční koryto|koryta řeky]] a ke stavbě několika nových lávek. Co se týká [[Biogeografické členění ČR|biogeografického začlenění]], řadíme obec do [[Svitavy|Svitavského]] bioregionu. Celé údolí náleží [[3. dubobukový vegetační stupeň|3. dubobukovému vegetačnímu stupni]], který prozrazuje přirozenou skladbu vegetace v tomto místě bez zásahu člověka. Kolem vodního toku by to byly společenstva [[Lužní les|lužní]] a také [[Olšina (les)|olšiny]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = CULEK
| jméno = Martin
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Biogeografické členění České republiky
| vydavatel = ENIGMA
| místo = Praha
| rok = 1996
| počet stran = 347 s.
| kapitola =
| strany =
| isbn = 80-85368-80-3
| jazyk =
}}</ref>
 
== Doprava ==
 
[[File:Viadukt Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Železniční estakáda postavená v r. 2003]]
 
Obec Dlouhá Třebová díky své poloze není významným [[dopravní uzel|dopravním uzlem]]. Leží však na spojnici měst [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová]], které významnými dopravními uzly jsou (zejména díky železnici). Obec leží v údolí, které bylo a je jedním z důležitých dopravních koridorů na cestě mezi [[Morava|Moravou]] a [[Čechy|Čechami]]. Tohoto koridoru využívali již v dávných dobách obchodníci. [[Železniční doprava v Česku|Železniční doprava]] je zde zastoupena zmíněnou tratí, a to přímo [[1. železniční koridor|I. železničním koridorem]] spojující [[Děčín]] a [[Břeclav]]. V tomto místě s označením 010. Na této dvoukolejné trati je samozřejmě železniční zastávka, která byla v roce [[2003]] při modernizaci trati zrekonstruována. V blízkosti obce se též nachází nový železniční viadukt, který napřimoval trať směrem na [[Česká Třebová|Českou Třebovou]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Železniční koridory: I.koridor
| url = http://koridory.wz.cz/
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref>
 
[[Silniční doprava]] je vyřešena komunikací I. třídy [[Silnice I/14|I/14]], který je tak zároveň obchvatem obce a dobrým dopravním napojením na okolí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Ředitelství silnic a dálnic ČR: Silnice I.tříd
| url = http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/Silnice/silnice-itrid
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref> Skrze obec je vedena pravidelná linková autobusová doprava společností ČSAD BUS Ústí nad Orlicí a. s., která patří do skupiny [[ICOM transport]] a zajišťuje spojení [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová|České Třebové]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = ICOM transport.cz: ČSAD ÚSTÍ N. ORLICÍ, A.S.
| url = http://www.icomtransport.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=110&Itemid=115
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref> Trendem poslední doby pro rozvoj cestovního ruchu je mj. stavba [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]]. V obci byla také postavena nová cyklostezka, po které vede [[Cyklistické trasy v Česku|cyklotrasa]] č. 4061 mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. Další cyklotrasou je č. 4051 spojující [[Knapovec]] a [[Přívrat]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = CYKLOTRASY.CZ: Dlouhá Třebová
| url = http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=284
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref>
 
== Reference ==
125

editací