Jindřich I. de Guise: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: kategorizace dle en wiki |
m fixlinks |
||
Řádek 1:
{{Bez zdroje}}
'''Jindřich I. Lotrinský, vévoda de Guise''', řečený ''Zjizvený'' ([[31. leden|31. ledna]] [[1550]] – [[23. prosinec|23. prosince]] [[1588]], [[zámek Blois]]) byl nejstarším synem [[František, vévoda de Guise|Františka, vévody de Guise]] a Anny d’Este. Byl příslušníkem vévodského rodu [[vévoda de Guise|de Guise]], jedné z nejvlivnějších [[Francie|francouzských]] šlechtických rodin své doby, která byla příbuzensky spjata s [[Bourboni|Bourbony]] (Jindřichovým pradědečkem byl František de Bourbon) a tím vzdáleně i s královským rodem [[Kapetovci|Kapetovců]]. Jindřich se stal vůdcem [[Katolická liga (Francie)|Katolické ligy]] za francouzských náboženských válek [[16. století]]. Je považován z jednoho z možných organizátorů vraždy [[Gaspard de Coligny|admirála de Colignyho]], která vedla k [[Bartolomějská noc|masakru hugenotů v roce 1572]]. Sám Jindřich de Guise byl rovněž zavražděn, a to na příkaz krále [[Jindřich III. Francouzský|Jindřicha III]].
== Mládí ==
Řádek 15:
Dne [[22. srpen|22. srpna]] [[1572]], v době všeobecného veselí, kdy se v [[Paříž]]i shromáždil výkvět [[hugenot]]ské šlechty, se nejspíš na příkaz Jindřicha de Guise pokusil jeden z jeho nohsledů o vraždu admirála Colignyho. Atentátník vystřelil na Colignyho, avšak velmi nepřesně – admirál byl postřelen do ramene. Situace se vyostřila, mezi hugenoty a katolíky to jiskřilo, král [[Karel IX. Francouzský|Karel IX.]] osobně navštívil postřeleného Colignyho, jež mu vyložil, že tento atentát je prací Guisů.
Za této situace byla [[Kateřina Medicejská]] i její syn [[Jindřich III. Francouzský|Jindřich, vévoda z Anjou]], ochotni přistoupit na plán, s nímž si Jindřich de Guise pohrával, a jež je i „nejznámějším“ jeho počinem – do dějin vstoupil pod názvem [[Bartolomějská noc]].
[[Karel IX.]], snadno manipulovatelný a zmatený král, dal souhlas k úderu. Cílem celé akce bylo vyhladit hugenotské spiknutí a vhodně s tím i některé nepohodlné katolické předáky. V noci z [[24. srpen|24.]] na [[25. srpen|25. srpna]] 1572 byly domy hugenotů, kteří měli být povražděni i s dětmi a veškerým služebnictvem, označeny před dveřmi bílými kříži. Pařížská lůza zfanatizovaná kázáním katolických kněží placených Guisem si měla našít na rameno pruh bílé látky, aby se v noci navzájem nepobila. Na znamení zvonu kostela Saint-Germain l'Auxerrois vrazil Jindřich de Guise do domu, kde Coligny v Paříži přebýval a kde čekali vrazi. Admirál byl zabit a vyhozen z okna na dvůr domu. Když se de Guise ujistil, že je Coligny doopravdy mrtev, vydal se na krvavou jízdu noční Paříží.
Řádek 26:
10. října [[1575]] byl Jindřich de Guise v bitvě u [[Dormans]]u zraněn v obličeji a od té doby byl znám jako „Le Balafré“, do češtiny přeloženo „Zjizvený“. Stal se z něj neohrožený oponent hugenotů a významná osoba – roku [[1576]] zformoval „[[Katolická liga (Francie)|Katolickou ligu]]“.
Katolická liga byla vyjádřením Jindřichova nesouhlasu s dalším ujednáním míru s hugenoty v Beaulieu. Jindřichův politický talent, neohroženost a sžíravá touha po (z jeho pohledu) čisté víře kontrastovaly s neschopností a slabostí stále ještě panujícího krále [[Jindřich III. Francouzský|Jindřicha III.]]
De Guise, u nějž se spekulovalo o tom, že je potomkem [[Karel Veliký|Karla Velikého]], si začal brousit zuby na francouzský trůn. Rozhořela se válka tří Jindřichů – Jindřicha III., stávajícího krále (nastoupil po smrti bratra Karla IX. v roce [[1574]]), Jindřicha de Guise a Jindřicha Navarrského, pozdějšího krále Jindřicha IV. De Guise velmi vypočítavě bojoval za nástupnictví [[Karel Bourbonský|Karla Bourbonského]]. Viděl v něm loutku, která mu později pomůže na trůn.
| |||