Zátiší (Praha): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Předpokládám, že v pořadí století jde o překlep |
infobox a fotky |
||
Řádek 1:
{{Infobox sídlo
|název = Zátiší
|foto = File:V Zátiší 31 - 23.jpg
|popisek.foto = Ulice V Zátiší
|charakter = vilová čtvrť
|obyvatelé =
|domy =
|PSČ = 147 00
|obec = hlavní město [[Praha]] (od roku 1922)
|město =
|obvod = [[Praha 4]] / [[Praha 4]]
|okres =
|země =
|k.ú. = [[Hodkovičky]]
|výměra =
|zem.šíř = 50°01′09″
|zem.dél = 14°25′18″
|nad.výš =
|mapa =
|web =
}}
'''Zátiší''' je vilová čtvrť v údolí [[Zátišský potok|Zátišského potoka]] v [[Praha|Praze]]. Vznikla v 90. letech 19. století jako sezonní rekreační osada Pražanů.<ref name=ulicnik>M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: ''Pražský uličník – Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (0–Ž)'', Libri, Praha, 1998, str. 379, heslo V Zátiší</ref><ref name=hansl>František Hansl a kol. učitelů: ''Smíchovsko a Zbraslavsko'', 1899</ref> Do roku 1921 byla součástí obce [[Modřany]], k 1. lednu 1922 byla připojena ke katastrálnímu území [[Hodkovičky]] a i s ním připojena k [[Praha|Praze]].
== Historie ==
[[File:V lučinách 9, zprava.jpg|thumb|left|Vila č. p. 67, V lučinách 9]]
Oblast se koncem 19. století stala oblíbeným výletním místem Pražanů, ti si zde stavěli rekreační vily a vzniklo zde i mnoho restaurací, například restaurace s názvem V zátiší, od níž se zřejmě název přenesl na celou osadu. Jedná se zejména o oblast dnešních ulic V Zátiší (název od roku 1925), V lučinách (pojmenovaná 1952) a Na dlouhé mezi, ale až do roku 1938 se název ulice V Zátiší vztahoval i na dnešní ulici V mokřinách, vedoucí až k centru Hodkoviček.<ref name=ulicnik />
Řádek 8 ⟶ 30:
V roce 1929 jsou v osadě uváděny Šubert-Rücklovy sluneční lázně, hotel Jiroušek, restaurace v Myslivně (u Rytířů), restaurace u Korostenských, rybník a farma.<ref>[http://www.praha1929.cz/praha/zatisi.html Zátiší (Hodkovičky) XV.], Obce Velké Prahy v r. 1929, Bičloch, 1998, převzato z: Franta Žáček, František Stehlík: ''Historický a orientační průvodce Prahou'', nakladatelství Františka Stehlíka, 1929</ref>
[[File:V lučinách 15, z ulice Na dlouhé mezi.jpg|thumb|left|Dům V lučinách 73/15, bývalá restaurace U Zlatého bažanta]]
Hoteliér ze Zátiší František Jiroušek zavedl v únoru 1927 autobusovou linku z Jungmannova náměstí do Zátiší.<ref name=pdz2>Pražský dopravní zeměpis II, 16. část, Modřany 2. dil, [http://www.dpp.cz/download-file/184/08-srpen-2000.pdf DP Kontakt 8/2000], Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 5, srpen 2000, str. 18</ref> V roce 1929 získal licenci pro linku Braník–Hodkovičky a později jezdil také až do Modřan.<ref name=autobusy>Pavel Fojtík, František Prošek: ''Pražské autobusy 1925–2005''</ref> V současné době přímo do centra Zátiší veřejná doprava nejezdí, ale autobusová linka 121 jezdí po blízké Klánově ulici; nejbližší zastávka nese název Klánova, o dvě zastávky východněji leží v ulici Nad koupadly i zastávka s názvem V Zátiší. ▼
== Doprava ==
▲Hoteliér ze Zátiší František Jiroušek zavedl v únoru 1927 autobusovou linku z Jungmannova náměstí do Zátiší.<ref name=pdz2>Pražský dopravní zeměpis II, 16. část, Modřany 2. dil, [http://www.dpp.cz/download-file/184/08-srpen-2000.pdf DP Kontakt 8/2000], Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 5, srpen 2000, str. 18</ref> V roce 1929 získal licenci pro linku Braník–Hodkovičky a později jezdil také až do Modřan.<ref name=autobusy>Pavel Fojtík, František Prošek: ''Pražské autobusy 1925–2005''</ref> V současné době přímo do centra Zátiší veřejná doprava nejezdí, ale autobusová linka 121 jezdí po blízké Klánově ulici; nejbližší zastávka nese název Klánova, o dvě zastávky východněji leží v ulici Nad koupadly i zastávka s názvem V Zátiší. Ve směru od Modřan je přístup například od zastávky Zátišská.
== Významné objekty ==
[[File:V lučinách 5 - 9, památné stromořadí dubů letních.jpg|thumb|Památné stromořadí dubů letních v ulici V lučinách]]
Na západním konci Zátiší se v ulici Na dlouhé mezi č. o. 19 nachází [[Diagnostický ústav]] a Středisko výchovné péče Hodkovičky, zaměřený na psychosociální problémy zejména dívek ve věku 15–18 let, včetně mladistvých matek.
Ačkoliv jižní hranici Hodkoviček s [[Kamýk (Praha)|Kamýkem]] tvoří ulice Na dlouhé mezi a navazující úsek ulice V lučinách, takže Zátišský potok a louky v jeho nivě již patří ke Kamýku, tradičně jsou považovány za součást Hodkoviček i Zátiší. Na území Kamýku leží i [[retenční nádrž Hodkovičky]], v těsné blízkosti prvních vil v Zátiší. Na hranici Hodkoviček a Kamýku podél ulice V lučinách, mezi retenční nádrží Hodkovičky a bývalou restaurací U Zlatého bažanta, stojí chráněné památné stromořadí dubů letních, které nechal kolem roku 1880 vysadit továrník Hans Kropf, původem z Děčína, též majitel nedaleké zdobné vily Lalotta.
Adresu v Hodkovičkách uvádí i soukromé sanatorium pro léčbu neplodnosti Pronatal, ležící na levém břehu Zátišského potoka na území Kamýku; přístup do něj je přes Zátiší slepou odbočkou z ulice Na dlouhé mezi.
<gallery>
File:Na dlouhé mezi 11, vila Lalotta.jpg|Na dlouhé mezi 59/11, vila Lalotta
File:Na dlouhé mezi 15.jpg|Na dlouhé mezi 61/15
File:Na dlouhé mezi 3.jpg|Na dlouhé mezi 66/3
File:V Zátiší 23 - 27.jpg|V Zátiší, dvojvila 520/23 a 521/25
File:V Zátiší 10, občerstvení U Jandů.jpg|V Zátiší 54/10, bývalé občerstvení U Jandů, zřejmě poslední prodejna potravin v Zátiší
File:Retenční nádrž Hodkovičky, od hráze.jpg|[[Retenční nádrž Hodkovičky]]
</gallery>
== Reference ==
Řádek 15 ⟶ 56:
== Externí odkazy ==
{{geo cz|50|01|09|14|25|18}}
{{commonscat|Zátiší (Prague)}}
* [http://www.praha1929.cz/praha/zatisi.html Zátiší (Hodkovičky) XV.], Obce Velké Prahy v r. 1929, Bičloch, 1998, převzato z: Franta Žáček, František Stehlík: ''Historický a orientační průvodce Prahou'', nakladatelství Františka Stehlíka, 1929
* [http://www.fotohistorie.cz/Praha/Praha_-_ostatni/Hodkovicky/Default.aspx Historické fotografie – Hodkovičky], web Fotohistorie, SVT BRNO, s. r. o. Pohlednice: Pozdrav ze Zátiší u Hodkoviček (restaurace „Plzeň“ J. Friče v Zátiší, 1899)
| |||