Spolu s vývojem poznání o symbiotických organismech se objevily snahy vytvořit slovo, které by zastřešilo všechny termíny, jako je mutualismus a parazitismus. Výraznou motivací byl objev symbi
Spolu s vývojem poznání o symbiotických organismech se objevily snahy vytvořit slovo, které by zastřešilo všechny termíny, jako je [[mutualismus]] a [[parazitismus]]. Výraznou motivací byl objev symbiotické povahy lišejníků, vztah uvnitř lišejníku totiž nebylo možné klasifikovat jakoko parazitismus. V roce 1877 [[Albert Bernhard Frank]] použil pro tuto potřebu výraz symbiotismus ({{cizojazyčně|de|das Symbiotismus}}). Vysvětlil ho jako společnou koexistenci dvou druhů bez ohledu na povahu jejich vztahu. Přesto bývá termín symbióza připisovaný botanikovi [[Anton de Bary]]mu, jenž slova poprvé použil v roce [[1878]] v díle {{cizojazyčně|de|Die Erscheinung der Symbiose}} (Fenomén symbióza). Anton de Bary se v tomto spise nezmínil o tom, že termín přejal od Franka, i když v jiných textem se o něm zmínil. Slovu symbióza také podřadil termíny [[mutualismus]], [[parazitismus]] a [[komenzálismus]]. Termín mutualismus však zavedl už pár let před Baryho spisem [[Pierre-Joseph van Beneden]].<ref>{{citace monografie | Evolution by Association: A History of Symbiosis | příjmení = Sapp | jméno = Jan | rok = 1994 | vydavatel = Oxford University Press US | strany = 272}}</ref>
Frankova a de Baryho definice je i dnes běžná, ale někteří vědci k ní mají výhrady. Diskutuje se o tom, zda je možné mezi symbiotické vztahy zařadit i velmi krátkodobé mezidruhové vztahy, jako je např. [[opylování|opylení]] rostliny.<ref name=douglas /> Někdy se za symbiotický vztah nepovažuje parazitismus, a v tom případě se všechny negativní vztahy přeřazují do skupiny [[antibióza|antibióz]].<ref name=losos /> V laickém povědomí je též velmi rozšířená definice, že symbióza zahrnuje jen oboustranně výhodné svazky (tedy mutualismus).<ref name=douglas>{{Citace monografie
