Rastattský mír: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 9 lety
m
 
=== Rýnské tažení roku 1713 a ukončení války ===
Rakousku zbývali pouze spojenci ze [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], jeho armáda se kromě rakouských vojáků skládala také z vojsk [[Sasko|saských]], [[Hesensko|hesenských]] a [[Hannoversko|hannoverských]] a jejího velení se v květnu roku [[1713]] opět ujal Evžen Savojský. Francouzská armáda pod velením [[markýz|markýze]] Villarse měla zhruba dvojnásobnou převahu a převzala iniciativu, 20. srpna dobyla Landau a 1. listopadu donutila ke [[Kapitulace|kapitulaci]] Freiburg. Poté se armády rozešlirozešly do svých zimních [[ležení]].
 
Francie sice dosáhla určitých úspěchů, ale celkově ji válka značně finančně vyčerpávala, zvlášť v situaci, kdy musela bojovat na nepřátelském území. Rakousko na tom bylo podobně. Úpadek jeho armády dokumentuje fakt, že během tažení museli jeho [[dragoun|dragounští]] koně jíst spadané listí a samotní vojáci si vařili k jídlu žaludy. Proto již v době, kdy byl dobýván Freiburg, byli oba nepřátelští vojevůdci prostřednictvím [[Rýnská Falc|falckého]] kurfiřta [[Jan Vilém Falcko-Neuburský|Jana Viléma Falcko-Neuburského]] v kontaktu. 1. listopadu byla mezi nimi domluvena schůzka, která se uskutečnila 26. listopadu na bádenském zámku [[Rastatt]] a tím začala vlastní mírová jednání.<ref>Vlnas, str. 451–453.</ref>