Dlouhá Třebová: Porovnání verzí

Přidáno 1 068 bajtů ,  před 9 lety
Aktualizace a nejrůznější opravy textu a doplnění fotografií
(připsány pamětihodnosti obce (současné i zaniklé) + reference)
(Aktualizace a nejrůznější opravy textu a doplnění fotografií)
| země = [[Čechy]]
| výměra = 10,43
| obyvatelé = 12171261
| obyv.datum = 31. 71. 20062010
| zem.šíř = 49° 56' 32"
| zem.dél = 16° 25' 43"
}}
 
[[File:Kostel Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Pohled na kostel svatého Prokopa - dominantu obce]]
'''Dlouhá Třebová''' je obec v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Táhne se v údolí podél řeky [[Třebovka|Třebovky]] od hranic s [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] k hranicím s [[Ústí nad Orlicí|Ústím nad Orlicí]], a proto se stala přirozeným středem konurbace ([[souměstí]]) [[Třebová - Ústí]]. Bydlí zde 1240 obyvatel.
 
[[File:Kaple svateho Josefa na hrbitove.JPG|thumb|right|Kaple svatého Josefa na místním hřbitově]]
== Historie ==
 
'''Dlouhá Třebová''' ([[němčina|německy]] ''Langentriebe'') je obec v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Táhne se v údolí podél řeky [[Třebovka|Třebovky]] od hranic s [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] k hranicím s [[Ústí nad Orlicí|Ústím nad Orlicí]], a proto se stala přirozeným středem konurbace ([[souměstí]]) [[Třebová - Ústí]]. BydlíObec zde 1240k začátku roku [[2010]] 1261&nbsp;obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie
První dochovaná písemná zmínka o [[obec|obci]] Dlouhá Třebová je v [[nadační listina|nadační listině]] z [[21. květen|21. května]] roku [[1304]], jíž český král [[Václav II.]] přidělil správu nad panstvím lanšperským a lanškrounským [[Zbraslavský klášter|Zbraslavskému klášteru]]. Mezi výčtem obcí, které klášteru připadly, je zmiňována i Dlouhá Třebová. Obec Dlouhá Třebová zůstala až do roku [[1358]] ve správě [[Zbraslav]]ského kláštera, ale v tomto roce byla připojena k [[biskupství v Litomyšli]]. V následujících letech docházelo k častému střídání vlastníků panství. Po roce [[1621]] připadlo panství do vlastnictví rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], kterým majetek patřil až do roku [[1848]], kdy byla rušena [[robota]].
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ministerstvo vnitra České republiky: Počty obyvatel v obcích
| url = http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2010-11-15
}}</ref>
 
== Historie ==
V témže roce došlo k zániku úřadu [[rychtář]]e (jako poslední rychtář je uváděn Ignác Fajt, který vykonával funkci mezi lety [[1845]]–[[1848]]). Úřad rychtáře byl nahrazen obecním starostou a jako první byl do funkce zvolen František Kovář (vykonával úřad mezi lety [[1849]]–[[1854]]).
 
První dochovaná písemná zmínka o [[obec|obci]] Dlouhá Třebová je v [[nadační listina|nadační listině]] z [[21. květen|21. května]] roku [[1304]], jíž český král [[Václav II.]] přidělil správu nad panstvím lanšperským a lanškrounským [[Zbraslavský klášter|Zbraslavskému klášteru]]. Mezi výčtem obcí, které klášteru připadly, je zmiňována i Dlouhá Třebová. Obec Dlouhá Třebová zůstala až do roku [[1358]] ve správě [[Zbraslav]]ského kláštera, ale v tomto roce byla připojena k [[biskupství v Litomyšli]]. V místě, kterému se říká "Na zámku", stávala zemanská tvrz, kde probíhaly soudy a několikráte zde pobývali i litomyšlští biskupové. V následujících letech docházelo k častému střídání vlastníků panství. Po roce [[1621]] připadlo panství do vlastnictví rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], kterým majetek patřil až do roku [[1848]], kdy byla rušena [[robota]]. V témže roce došlo k zániku úřadu [[rychtář]]e (jako poslední rychtář je uváděn Ignác Fajt, který vykonával funkci mezi lety [[1845]]–[[1848]]). Úřad rychtáře byl nahrazen obecním starostou a jako první byl do funkce zvolen František Kovář (vykonával úřad mezi lety [[1849]]–[[1854]]).
 
=== Od 1. do 2. světové války ===
 
Během [[První světová válka|I. světové války]] bylo v obci na 40 padlých, kteří padli ve službě za [[Rakousko-Uhersko]]. Po válce v roce [[1922]] byla v obci zřízena [[železniční zastávka]], která měla i prodejnu jízdenek a čekárnu pro cestující. Plošná elektrifikace obce skončila roku [[1934]]. Za první republiky obcí projížděli prezidenti [[Tomáš Garrigue Masaryk]] a [[Edvard Beneš]], i když obec nebyla cílem jejich cesty.
 
V roce [[1922]] byla v obci zřízena [[železniční zastávka]], která měla i prodejnu jízdenek a čekárnu pro cestující. Plošná elektrifikace obce skončila roku [[1934]]. Za první republiky obcí projížděli prezidenti [[Tomáš Garrigue Masaryk]] a [[Edvard Beneš]], i když obec nebyla cílem jejich cesty.
 
Vzhledem ke složité situaci během [[Druhá světová válka|II. světové války]] došlo i v Dlouhé Třebové k nahromadění uprchlíků převážně ze Sudet. Sousední obec [[Hylváty]] ale měla výraznou německou menšinu, a tak si její obyvatelé vyžádali ochranu [[Nacistické Německo|Třetí říše]], což vyústilo ve stavbu celnice v tehdejším prostoru „U&nbsp;kovárny“. Po skončení války podobně jako na většině území Česka se i v obci Dlouhá Třebová objevily [[lidový soud|lidové soudy]], které začaly odsuzovat kolaboranty a konfiskovat jejich majetek. Během války padlo 17 mužů z obce.
=== Poválečné období ===
 
[[28. říjen|28. října]] [[1948]] byl v obci odhalen pomník obětem válek (I. a II. světové války). V okolí se také nalézá masový hrob 26 bezejmenných obětí z [[transport smrti|transportu smrti]], který obcí projel [[27. leden|27. ledna]] [[1945]]. Díky snaze občanů obce byly nakonec oběti pohřbeny na hřbitově a dnes se jedná o [[Národní kulturní památka|národní kulturní památku]].
 
Již před válkou v obci působily organizace jako [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]], Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků [[Josef Kajetán Tyl]], [[kapela J. Rybky a J. Pirkla|kapely J. Rybky a J. Pirkla]], a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako [[Svaz Československo-sovětského přátelství]], [[Komunistická strana Československa|KSČ]], [[ČSM]], [[Svaz žen]], [[Osvětová beseda]], [[Svaz pro spolupráci s armádou]] či apolitický [[Československý červený kříž]].
 
Byla postavena přeložka silnice [[I/14]], která změnila vzhled obce a umožnila odlehčení dopravy v jejím centru.
 
Roku [[1945]] byl zřízen i [[místní národní výbor]] místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář.
V letech [[1964]]–[[1976]] byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu č.p. 129. Zemřel v roce [[1988]]. Mezi lety [[1976]] až [[1990]] byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu [[Ústí nad Orlicí]], jako jeho pátá místní část. Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] v roce [[1990]] však obec získává opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty je zvolen Zdeněk Filip.
 
V červenci roku [[1997]] postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka [[Třebovka]]. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy [[prezident]]a České republiky [[Václav Havel|Václava Havla]] s chotí [[Dagmar Havlová|Dagmar]]. V roce [[1999]] získala obec od [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] právo na používání [[vlajka|vlajky]] a [[Znak (heraldika)|znaku]] jako nových symbolů obce pro její propagaci.
Mezi lety [[1976]] až [[1990]] byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu [[Ústí nad Orlicí]], jako jeho pátá místní část.
 
V obci je zřízena mateřská škola a základní škola s 1. až 5. ročníkem. Působí zde několik spolků - Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad.<ref>{{Citace elektronické monografie
Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] získává v roce [[1990]] obec opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty je zvolen [[Zdeněk Filip]].
| příjmení =
 
| jméno =
V červenci roku [[1997]] postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka [[Třebovka]]. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy [[prezident]]a České republiky [[Václav Havel|Václava Havla]] s chotí [[Dagmar Havlová|Dagmar]].
| titul = Kronikář obce: Stručná historie obce
 
| url = http://www.kronikar.estranky.cz/clanky/historie-obce/strucna-historie-obce
V roce [[1999]] získala obec od [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] právo na používání [[vlajka|vlajky]] a [[Znak (heraldika)|znaku]] jako nových symbolů obce pro její propagaci.
| datum vydání = 2009-02-01
 
| datum aktualizace =
V obci je zřízena mateřská škola a základní škola s 1. až 5. ročníkem. Působí zde několik spolků - Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad.
| datum přístupu = 2010-11-27
}}</ref>
 
== Starostové ==
* Josef Kovář [[1871]]–[[1874]],[[1883]]–[[1891]] pocházel z domu č.p.31.
* Josef Šár [[1895]]–[[1904]] pocházel z domu č.p. 183 a ve své době byl velmi zasloužilým veřejným činitelem v obci.
* František Kovář [[1904]]–[[1907]] pocházel z domu č.p. 32 a za jeho působení byl v obci vysvěcen [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|chrám Páně sv. Prokopa]], vybudovaný v roce [[1906]].
* Václav Hác [[1908]]–[[1918]] pocházel z domu č.p. 9 a mimo jiné byl dlouholetým činitelem ve zdejších spolcích.
* Engelbert Kovář [[1918]]–[[1919]] byl prvním starostou po [[První světová válka|1. světové válce]] Pocházel z domu č.p. 57. Zemřel roku [[1957]].
| spoluautoři = a kol.
| titul = Stavební, historické a církevní památky obce Dlouhá Třebová
| vydavatel = Obecní úřad v Dlouhé Třebové
| místo = Dlouhá Třebová
| rok = 1994
| počet stran = 46
=== Současné ===
 
* '''Římskokatolický kostel sv. Prokopa''' – je to stavební skvost v [[Novogotika|pseudogotickém]] stylu a impozantní dlouhotřebovská dominanta postavená v letech [[1905]] – [[1906]]. Se stavbou se již začalo v roce [[1868]], kdy však našetřené peníze brzy došly, a tak dlouhou dobu byly vystavěny pouze základy. Proto se také posměšně říkalo, že mají kostel postavený grunty vzhůru. Kostel byl zasvěcen [[Svatý Prokop|sv. Prokopovi]], protože tradice svatoprokopská tradice má v této obci dávné kořeny. Důkazem toho je také jméno zvonu Prokop na věži kostela. Díky poslední rekonstrukci v roce [[2002]] získal zářivě bílou omítku, která je vidět z širokého okolí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Slavíková
| jméno = Věra
}}</ref>
 
{{PodrobněHlavní článek|Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)}}
 
* '''Hřbitovní kaple sv. Josefa''' – tato kaple zasvěcená [[Svatý Josef|sv. Josefovi]] byla postavena v [[Novogotika|pseudogotickém]] slohu roku [[1898]]. Plány připravil stavitel Josef Shüler z Ústí nad Orlicí. Kaple je umístěna v severovýchodní části místního hřbitova ležícího nad vesnicí, který byl dokončen v roce [[1893]]. V této kapli se tedy konala první mše na území obce, protože [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]] byl postaven až o 8 let později.
 
== Externí odkazy ==
* [http://www.kronikar.estranky.cz/strankaclanky/obecnihistorie-obce/strucna-historie-obce Přehledná historie obce]
* [http://www.hasicidlouha.estranky.cz Hasiči Dlouhá Třebová]
{{Geo cz|49|56|32|16|25|43}}
125

editací